Evropské řízení o drobných nárocích je stranám sporu k dispozici jako alternativa ke stávajícím řízením podle právních předpisů členských států. Rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích je uznáno a je vykonatelné v jiném členském státě bez nutnosti prohlášení o vykonatelnosti a bez možnosti napadnout jeho uznání.

Pro evropské řízení o drobných nárocích byly vypracovány standardizované formuláře, které jsou k dispozici ve všech jazycích zde. K zahájení řízení je třeba vyplnit „Formulář A“. K formuláři by měly být přiloženy všechny příslušné podklady, jako například účtenky, faktury atd.

Formulář A musí být zaslán příslušnému soudu. Po obdržení formuláře žádosti soud musí vyplnit příslušnou část formuláře pro vyjádření. Do 14 dnů po obdržení formuláře žádosti by soud měl doručit jeho kopii spolu s formulářem pro vyjádření žalovanému. Žalovaný má 30 dnů na odpověď formou vyplnění příslušné části formuláře pro vyjádření. Soud musí poslat kopii každé odpovědi žalobci do 14 dnů.

Do 30 dnů od doručení odpovědi žalovaného (pokud existuje) musí soud buď vydat rozhodnutí o předmětném drobném nároku, nebo si písemně vyžádat další informace od každé strany anebo předvolat strany k ústnímu jednání. V případě ústního jednání není nutné právní zastoupení, a pokud soud disponuje vhodným zařízením, mělo by jednání probíhat prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

S osvědčením vydaným soudem (které bude možná třeba přeložit do jazyka druhého členského státu) a kopií rozhodnutí je rozhodnutí vykonatelné ve všech ostatních členských státech Evropské unie bez jakýchkoli dalších formalit. Jediným důvodem, pro který je výkon rozhodnutí v jiném členském státě možné odmítnout, je jeho neslučitelnost s jiným rozhodnutím tohoto členského státu mezi týmiž stranami. Výkon rozhodnutí probíhá v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy členského státu, v němž k výkonu rozhodnutí dochází.

Související internetové odkazy

Nařízení (ES) č. 861/2007 - konsolidované znění ze dne 14. června 2017  (1898 Kb) 

Příručka pro uživatele k Evropskému řízení o drobných nárocích  (1098 Kb) 

Praktická příručka pro používání evropského řízení o drobných nárocích  (2398 Kb) 

Infografika pro spotřebitele  (105 Kb) 

Informační leták pro právníky  (556 Kb) 

Informační leták pro podniky  (235 Kb) 

Online nástroje – informace o evropském řízení o drobných nárocích

Drobné nároky – oznámení členských států a vyhledávací nástroj, který pomáhá při určování příslušných soudů/orgánů

Chcete-li získat podrobné informace o právu některého členského státu, zvolte si jeho vlaječku.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V belgických právních předpisech není zavedeno žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Existuje pouze něco jako „zkrácené řízení o vydání platebního rozkazu“. Viz samostatný soubor.

Neexistuje žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Používá se běžný postup, který je však velmi jednoduchý.

Běžný postup je popsán níže:

• předvolání oznámením soudního vykonavatele,
• výměna písemných argumentů, uvedených zjištění,
• datum jednání (žalobní odpověď právního zástupce) a uzavření rozpravy,
• soudní rozhodnutí.

V zásadě se nejedná o žádné zjednodušení, ačkoli některé žaloby se nepodávají formou předvolání, ale spíše dvoustranným návrhem stran (viz články 1034a až 1034e soudního řádu (Gerechtelijk Weboek)). Příkladem sporu, který zahrnuje dvoustranný návrh, je spor týkající se nájemného. Článek 1344a soudního řádu stanoví, že s výhradou ustanovení nájemní smlouvy může být každá žaloba týkající se pronájmu věci podána formou písemného návrhu v soudní kanceláři smírčího soudce.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

1.2 Použití řízení

1.3 Formuláře

1.4 Pomoc

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

1.6 Písemné řízení

1.7 Obsah rozsudku

1.8 Náhrada nákladů

1.9 Možnost odvolání

Odkazy

Právní předpisy týkající se zkráceného řízení o vydání platebního rozkazu: internetové stránky Federální veřejné služby pro spravedlnost:

• Klikněte na „Konsolidované právní předpisy“ v záložce „Zdroje práva“.
• Zvolte „Soudní řád“ v záložce „Právní předpis“.
• Do pole „Slova“ napište „664“.
• Klikněte na „Hledat“ a poté na „Seznam“.
• Klikněte na „Podrobnosti“.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích. Ode dne 1. 1. 2009 uplatňují bulharské soudy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Tato řízení jsou vedena u oblastních soudů, přičemž v případě záležitostí, jimiž se nařízení (ES) č. 861/2007 výslovně nezabývá, jsou použitelná obecná pravidla občanského soudního řádu.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.2 Použití řízení

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.3 Formuláře

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.4 Pomoc

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.6 Písemné řízení

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.7 Obsah rozsudku

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.8 Náhrada nákladů

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1.9 Možnost odvolání

Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Samostatné řízení o drobných nárocích v České republice neexistuje. Kategorie bagatelních sporů (tj. výše finančního plnění) je zohledněna pouze u odvolacího řízení a u dovolacího řízení.

1.2 Použití řízení

Podle znění § 202 odst. 2 občanského soudního řádu není odvolání přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

Proti rozsudku pro uznání a pro zmeškání tedy odvolání podat lze, byť jimi bylo rozhodnuto o částce nižší než 10 000 Kč.

Podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu není přípustné dovolání proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

1.3 Formuláře

Ve vztahu k bagatelnímu řízení neexistují žádné speciální formuláře.

1.4 Pomoc

Soudy mají dle občanského soudního řádu povinnost poskytovat účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Zákon tedy pro konkrétní procesní situaci stanoví, jakého poučení se účastníku v dané situaci má od soudu dostat.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Předkládání, hodnocení i získávání důkazů ve sporech, jakékoli finanční částky, které se občanské soudní řízení týká, je ovládáno stejnými pravidly.

1.6 Písemné řízení

Zákon pro řízení o bagatelních nárocích nestanoví žádné výjimky, co do způsobu vedení řízení.

1.7 Obsah rozsudku

Obsah rozhodnutí se pro bagatelní věci nijak neodlišuje.

1.8 Náhrada nákladů

Pro náhradu nákladů se uplatní obecná pravidla občanského soudního řízení.

1.9 Možnost odvolání

Jak je již uvedeno výše, odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Samostatné řízení o drobných nárocích není v rámci občanského soudního řádu stanoveno. Existuje nicméně zvláštní procesní ustanovení § 495a občanského soudního řádu, které umožňuje zkrácené řízení. Na základě tohoto ustanovení může soud po náležitém uvážení v případě, že hodnota nároku nepřevyšuje 600 EUR, postupovat využít zkrácené řízení. Žádné další omezení použitelnosti tohoto řízení (například že by se vztahovalo pouze na určité druhy sporných věcí) občanský soudní řád neobsahuje.

1.2 Použití řízení

Jak bylo řečeno výše, je na uvážení soudu, zda bude postupovat pomocí zkráceného řízení a využije některé z jeho možností. Soud nicméně není povinen vést zkrácené řízení, může tedy i v případech, kdy je hodnota nároku nižší než 600 EUR, postupovat obvyklým postupem.

Rozhodnutí soudu, jak bude řízení vést, nemohou účastníci řízení napadnout. Mohou pouze žádat o nařízení jednání.

1.3 Formuláře

Nepoužívají se žádné zvláštní formuláře.

1.4 Pomoc

Pomoc se řídí obecnými pravidly. Usnadnění řízení spočívá totiž pouze ve volbě jednoduššího postupu. Účastníkům řízení, které nezastupuje advokát, je proto v otázkách procesního práva poskytována pomoc týmž způsobem jako těm účastníkům, které advokát zastupuje. V Německu je v rámci řízení před okresními soudy například přípustné, aby žaloba byla sdělena ústně a zaprotokolována v podatelně. Právě tak má i účastník zastoupený advokátem možnost podat vysvětlení nikoli prostřednictvím svého advokáta, nýbrž přímo do protokolu.

To, jestli účastníka řízení zastupuje, nebo nezastupuje advokát, nemění v zásadě nic na způsobu a rozsahu povinností soudu podávat vysvětlení a informace. Soud má ze zákona povinnost podávat informace a vysvětlení týkající řízení, a to z hlediska právního i věcného.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Soud může využívat i za jiných okolností neobvyklé způsoby shromažďování důkazů. Na rozdíl od jiných typů řízení, kdy se uplatňuje zásada přímosti, tzn. vyslýchání svědků, znalců či účastníků řízení před soudem za přítomnosti účastníků řízení, může soud v rámci zkráceném řízení nařídit zejména telefonické či písemné dotazování svědků, znalců a účastníků řízení.

1.6 Písemné řízení

Řízení probíhající výhradně písemnou formou je možné. Na žádost některého z účastníků řízení musí ovšem být nařízení jednání.

1.7 Obsah rozsudku

Rozsudek má ve srovnání s obvyklým řízením jednodušší formu. Souvisí to s tím, že proti rozsudkům o hodnotě nároku do výše 600 EUR nelze v zásadě podat opravný prostředek.

Nemusí například obsahovat vylíčení skutkového stavu. Nemusí v něm být ani vyloženy důvody rozhodnutí, pokud na nich účastníci řízení netrvají nebo pokud je jejich podstatný obsah uveden v protokolu. Z důvodu požadavků mezinárodního právního styku nelze ovšem od odůvodnění rozsudku vypustit v situaci, kdy lze očekávat, že má být rozsudek vykonán v zahraničí ve smyslu § 313a odst. 4 občanského soudního řádu.

Pokud bylo výjimečně povoleno odvolání, řídí se forma rozsudku obecnými pravidly.

1.8 Náhrada nákladů

Náhrada nákladů řízení nepodléhá žádným omezením, vztahují se na ni obecná pravidla.

1.9 Možnost odvolání

Možnost použít opravné prostředky je v případě rozsudků o nárokované hodnotě do výše 600 EUR v zásadě vyloučena. Ve výjimečných případech je použití těchto prostředků možné za předpokladu, že je soud prvního stupně v rozsudku připustí s ohledem na závažnost věci nebo s ohledem na to, že rozvoj práva či zajištění jednotné judikatury vyžadují, aby rozhodl odvolací soud.

Jestliže odvolání není připuštěno a soud prvního stupně porušil právo účastníků sporu na slyšení způsobem, který mohl mít zásadní vliv na výsledek řízení, obnoví se na základě stížnosti účastníka, v jehož neprospěch bylo původně rozhodnuto, řízení u soudu prvního stupně. Pokud soud námitce nevyhoví, má účastník sporu jedinou možnost, a to podat ústavní stížnost u Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht).

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Vnitrostátní procesní pravidla pro soudní řízení týkající se občanskoprávních věcí jsou stanovena v občanském soudním řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik).

Podle § 403 občanského soudního řádu může soud se souhlasem stran rozhodnout bez jednání.

Podle § 404 občanského soudního řádu může soud nařídit, aby věc týkající se žaloby s peněžitým plněním byla projednána písemně, pokud hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 4 500 EUR u hlavního nároku a 8 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Podle § 405 občanského soudního řádu soud vykonává spravedlivou posuzovací pravomoc a může projednat žalobu ve zjednodušeném řízení, přičemž dodrží pouze obecné procesní zásady stanovené v občanském soudním řádu, pokud má dané plnění peněžitou hodnotu a hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 3 500 EUR u hlavního nároku a 7 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Pokud o to žalobce požádá, žaloba na zaplacení dlužné částky ze směnky nebo šeku nebo žaloba na nucené vymáhání pohledávky vyplývající z hypotéky, zástavy k lodi nebo zástavy na jméno se projednává v listinném řízení, pokud lze všechny skutečnosti odůvodňující nárok prokázat pomocí listin a pokud jsou potřebné listiny přiloženy k žalobě nebo je žalobce předloží ve lhůtě stanovené soudem.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

1.2 Pokud se strany dohodnou, soud může nařídit, aby se občanskoprávní věc projednávala písemně, a to bez ohledu na druh a hodnotu věci.

Soud může nařídit použití písemného řízení bez dohody stran, pokud se věc týká žaloby s peněžitým plněním a hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 4 500 EUR u hlavního nároku a 8 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Zjednodušený postup lze použít, pokud má žaloba peněžitou hodnotu plnění a tato hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 3 500 EUR u hlavního nároku a 7 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Pokud se žaloba na zaplacení dlužné částky ze směnky nebo šeku nebo žaloba na nucené vymáhání pohledávky vyplývající z hypotéky, zástavy k lodi nebo zástavy na jméno projednává v listinném řízení, není stanovena žádná prahová hodnota.

1.2 Použití řízení

Návrhy v rámci evropského řízení o drobných nárocích lze soudu podávat elektronicky nebo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Žádosti lze podat elektronicky prostřednictvím informačního systému vytvořeného k tomuto účelu (Veřejné elektronické podání (Avalik e-toimik), https://www.e-toimik.ee/) nebo zasláním e-mailu na určenou e-mailovou adresu. Kontaktní údaje estonských soudů jsou k dispozici na internetových stránkách soudů. Návrhy musí podepsat odesílatelé. Návrhy podávané elektronicky musí být opatřeny digitálním podpisem odesílatele nebo je nutné odeslat jej podobným zabezpečeným způsobem, který umožňuje identifikaci odesílatele. Návrhy lze podávat také elektronicky faxem nebo jinou formou, která umožňuje pořídit písemný záznam, pokud je originál písemného dokumentu neprodleně předložen soudu. V případě zjednodušeného řízení může soud obejít zákonná ustanovení týkající se požadavků na formu, v níž mají být návrhy podávány.

Při nařízení písemného řízení se souhlasem stran podle § 403 občanského soudního řádu soud co nejrychleji stanoví lhůtu, během níž lze podávat návrhy a písemnosti, určí datum zveřejnění rozsudku a informuje o tom strany. Strany mohou svůj souhlas s písemným řízením odvolat pouze v případě, že se procesní situace výrazně změní. Pokud strana soudu nesdělí, zda souhlasí či nesouhlasí s písemným řízením, předpokládá se, že si přeje, aby byl případ projednán v soudním jednání.

Podle § 404 občanského soudního řádu soud při nařízení písemného řízení ve věci týkající se žaloby s peněžitým plněním stanoví lhůtu pro předložení návrhů a dokumentů, určí datum zveřejnění rozsudku a informuje o něm strany. Soud může lhůtu změnit, pokud to odůvodňuje změna procesní situace. Soud zruší písemné řízení, pokud má za to, že je nezbytné, aby se strana dostavila osobně a vysvětlila skutečnosti, na nichž je založena žaloba. Pokud o to strana požádá, bude vyslechnuta bez ohledu na to, zda bylo či nebylo nařízeno písemné řízení.

Podle § 405 odst. 3 občanského soudního řádu může soud projednat žalobu ve zjednodušeném řízení, aniž by bylo vyžadováno zvláštní usnesení. Při výkonu spravedlivé posuzovací pravomoci a projednávání žaloby ve zjednodušeném řízení soud dodržuje pouze obecné procesní zásady. Ve zjednodušeném řízení soud dbá na dodržování základních práv a svobod a základních procesních práv stran řízení a na její žádost stranu rovněž vyslechne. K tomu není nutné svolávat soudní jednání. Strany řízení nicméně musí být informovány o svém právu být soudem vyslechnuty. Zjednodušení řízení je pro soud možností, nikoliv však povinností.

Při projednávání žaloby ve zjednodušeném řízení soud může mimo jiné:

• uchovávat záznamy o procesních úkonech pouze v rozsahu, který soud považuje za nezbytný, a vyloučit právo vznášet námitky proti těmto záznamům,
• stanovit jiné lhůty, než jsou lhůty stanovené zákonem,
• uznat rovněž osoby, které nejsou uvedeny v zákoně jako smluvní zástupci strany řízení,
• obejít právní předpisy týkající se požadavků na formu předkládání důkazů a provádění dokazování a uznat rovněž za důkazní prostředky i ty, které nebyly předloženy pod přísahou, včetně prohlášení stran řízení,
• obejít právní předpisy týkající se požadavků na doručování procesních písemností a formy, v níž mají být písemnosti stranami řízení předkládány, s výjimkou doručování oznámení o zahájení řízení žalovanému,
• upustit od písemného předběžného řízení nebo soudního jednání,
• provádět dokazování z vlastního podnětu,
• vynést rozsudek v dané věci bez popisné části a odůvodnění,
• prohlásit rozhodnutí přijaté v dané věci za neprodleně vykonatelné i v jiných případech, než jsou stanoveny v právních předpisech, nebo bez zajištění stanoveného právními předpisy.

Pokud hodnota plnění v občanskoprávní věci nedosahuje prahové hodnoty pro zjednodušené řízení, použijí se ustanovení o zjednodušeném řízení, a to i v případě opravného prostředku podaného proti rozhodnutí přijatému ve zjednodušeném řízení. To platí i v případě rozhodování občanskoprávní věci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1), pokud se na ni nevztahuje toto nařízení. Na základě tohoto nařízení může věc rozhodnout okresní soud (maakohus) s příslušnou pravomocí.

Listinné řízení se použije na žádost žalobce za předpokladu, že všechny skutečnosti odůvodňující nárok lze prokázat pomocí listin a že potřebné listiny jsou přiloženy k žalobě nebo je žalobce předloží ve lhůtě stanovené soudem.

Prostředky elektronických služeb, které lze použít pro zasílání dokumentů soudům v Estonsku, jsou elektronický informační systém (https://www.e-toimik.ee/) a doručování písemností e-mailem nebo faxem. Při zasílání písemnosti soudu faxem musí být originál písemnosti předložen soudu neprodleně po odeslání faxu. Pokud je podán opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí, musí být originál opravného prostředku předložen do 10 dnů.

Soud může považovat návrh nebo jinou procesní písemnost, kterou zaslala strana řízení e-mailem, za přípustnou i tehdy, když nesplňuje požadavky na digitální podpis, za předpokladu, že soud nemá žádné pochybnosti o totožnosti odesílatele nebo o odeslání písemnosti, zejména tehdy, kdy písemnosti opatřené digitálním podpisem již byly ze stejné e-mailové adresy ve stejné věci odeslány stejnou stranou, nebo pokud soud souhlasil s tím, aby se návrhy nebo jiné písemnosti předkládaly rovněž tímto způsobem.

Předchozí souhlas je možné udělit také elektronicky prostřednictvím elektronického informačního systému (https://www.e-toimik.ee/), e-mailem nebo faxem. Akceptování způsobu doručování elektronickými prostředky podle čl. 13 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení o evropském řízení o drobných nárocích lze rovněž soudu podat s návrhem na zahájení evropského řízení o drobných nárocích.

Procesní písemnosti musí být obecně doručeny advokátům, notářům, soudním exekutorům, insolvenčním správcům a orgánům státní nebo místní správy elektronicky prostřednictvím určeného informačního systému. Doručování písemností jinými prostředky je povoleno pouze tehdy, existuje-li k tomu řádný důvod.

Opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí vydanému v evropském řízení o drobných nárocích lze podat oblastnímu soudu (ringkonnakohus), který je příslušným podle sídla okresního soudu, který vydal rozhodnutí v evropském řízení o drobných nárocích. Opravný prostředek je nutné podat písemně a musí obsahovat:

1. název soudu, který vydal sporný rozsudek, datum rozsudku a číslo občanské věci;
2. výslovnou žádost strany podávající opravný prostředek, v níž uvede jak rozsah, v němž napadá rozsudek soudu prvního stupně, tak i rozhodnutí oblastního soudu, jehož vydání se domáhá;
3. odůvodnění opravného prostředku;
4. okamžik doručení sporného rozsudku.

Odůvodnění opravného prostředku musí zahrnovat:

1. právní ustanovení, které soud prvního stupně porušil v rozsudku nebo ve formulaci rozsudku, nebo skutečnosti, které soud prvního stupně stanovil nesprávně nebo nedostatečně;
2. důvod porušení právního ustanovení nebo nesprávného nebo nedostatečného stanovení skutečností;
3. odkaz na důkazy, které chce strana podávající opravný prostředek použít, aby prokázala jednotlivé skutkové okolnosti.

Listinné důkazy, které nebyly předloženy soudu prvního stupně a jejichž přijetí soudem strana podávající opravný prostředek požaduje, se připojí k opravnému prostředku.

Pokud jsou důvodem podání opravného prostředku nové skutečnosti a důkazy, musí být v odůvodnění opravného prostředku uvedeno, že tyto nové skutečnosti a důkazy nebyly předloženy soudu prvního stupně.

Pokud si strana podávající opravný prostředek přeje, aby soud vyslechl svědka nebo přijal přísežné prohlášení strany řízení nebo aby zajistil znalecký posudek či odbornou prohlídku, musí to uvést v opravném prostředku a odůvodnit. V takovém případě je třeba v opravném prostředku uvést jména, adresy a kontaktní údaje svědků nebo znalců, pokud jsou známy.

Pokud si strana podávající opravný prostředek přeje, aby věc byla projednána v průběhu soudního jednání, musí to uvést v opravném prostředku. Pokud tak neučiní, předpokládá se, že souhlasí s tím, že věc bude rozhodnuta písemně. Soud doručí podaný opravný prostředek protistraně a stanoví jí lhůtu k předložení stanoviska.

O žádosti o přezkum soudního rozhodnutí podle nařízení o řízení o drobných nárocích soud rozhoduje formou rozhodnutí. V případě potřeby je žádost projednána při soudním jednání. Pokud bude žádosti vyhověno, evropské řízení o drobných nárocích bude pokračovat stejným způsobem jako před vydáním rozhodnutí. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přezkum soudního rozhodnutí se lze odvolat k oblastnímu soudu. Opravný prostředek proti rozhodnutí o opravném prostředku vydanému oblastním soudem lze podat k Nejvyššímu soudu (Riigikohus) pouze v případě, že oblastní soud opravný prostředek zamítl.

Výše státního poplatku se určuje na základě hodnoty občanské věci, která se odvíjí od výše nároku. Při výpočtu hodnoty občanské věci se k částce hlavního nároku připočítávají částky vedlejších nároků. V případě návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích o vrácení úroku z prodlení, který se nestal splatným, se k této částce musí připočítat rovněž částka odpovídající ročnímu úroku z prodlení. Výše státního poplatku se stanoví na základě konečné obdržené částky (hodnoty věci) a v souladu s tabulkou v příloze 1 zákona o státních poplatcích, jak je uvedeno v § 59 odst. 1.

Za návrh na přezkum soudního rozhodnutí v řízeních vedených na základě nařízení o řízení o drobných nárocích je třeba zaplatit státní poplatek ve výši poloviny hodnoty žaloby. Tento státní poplatek bude činit nejméně 100 EUR a nejvýše 2 100 EUR.

Za podání opravného prostředku se platí stejný poplatek jako za návrh na zahájení evropského řízení o drobných nárocích podaný okresnímu soudu, přičemž se zohlední rozsah opravného prostředku. Při podání opravného prostředku nebo kasačního opravného prostředku proti rozsudku vydanému v listinném řízení nebo proti mezitímnímu rozsudku nebo částečnému rozsudku vydanému s výhradou se předpokládá, že hodnota věci činí čtvrtinu hodnoty věci v prvním stupni.

Při podání kasačního opravného prostředku k Nejvyššímu soudu je třeba zaplatit státní poplatek ve výši 1 % z hodnoty občanskoprávní věci s ohledem na rozsah kasačního opravného prostředku. Výše státního poplatku se určuje na základě § 59 zákona o státních poplatcích. Státní poplatek činí nejméně 100 EUR a nejvýše 4 760 EUR.

Za podání opravného prostředku oblastnímu soudu nebo Nejvyššímu soudu se platí státní poplatek ve výši 50 EUR.

Státní poplatek lze uhradit bankovním převodem na některý z bankovních účtů ministerstva financí: SEB Pank – číslo bankovního účtu EE571010220229377229 (SWIFT: EEUHEE2X), Swedbank – číslo bankovního účtu EE062200221059223099 (SWIFT: HABAEE2X), Luminor Bank – číslo účtu EE221700017003510302 (SWIFT: RIKOEE22), LHV Pank – číslo bankovního účtu EE567700771003819792 (BIC/SWIFT: LHVBEE22).

Není-li soudní rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích splněno dobrovolně, spadá výkon rozhodnutí do kompetence soudních exekutorů.

Soudy rozhodující o návrzích v rámci evropského řízení o drobných nárocích (viz bod 1.2) mají pravomoc přijmout opatření uvedená v § 23.

1.3 Formuláře

Pro zjednodušené postupy neexistují žádné celostátně platné standardní formuláře.

1.4 Pomoc

Právní pomoc je poskytována v souladu s postupem stanoveným v zákoně o právní pomoci poskytované státem (riigi õigusabi seadus) a v kapitole 18 podkapitole 6 občanského soudního řádu. O poskytnutí právní pomoci poskytované státem se rozhoduje na základě žádosti dotčené osoby.

Žádost o poskytnutí právní pomoci poskytované státem straně soudního řízení v občanskoprávní věci se podává u soudu, který věc projednává nebo který je příslušný k jejímu projednání.

Fyzická osoba může obdržet právní pomoc poskytovanou státem, pokud je její finanční situace v době, kdy právní pomoc potřebuje, taková, že není schopna uhradit příslušné právní služby nebo pokud je schopna uhradit právní služby pouze částečně nebo ve splátkách, nebo pokud jí finanční situace neumožňuje po uhrazení právních služeb uspokojit základní životní potřeby.

Právní pomoc poskytovaná státem se poskytuje fyzické osobě, která má v době podání žádosti bydliště v Estonské republice nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo je občanem Estonské republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Bydliště je stanoveno na základě článku 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1). Ostatním fyzickým osobám se právní pomoc poskytuje pouze v případě, že mají nárok na její poskytnutí v rámci mezinárodního závazku, který je pro Estonsko závazný.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Na rozdíl od standardního řízení o žalobě může soud ve věci, která je projednávána ve zjednodušeném řízení podle § 405 občanského soudního řádu, provádět dokazování i z vlastního podnětu. Soud může obejít zákonná ustanovení týkající se požadavků na formu předkládání důkazů a provádění dokazování a uznat rovněž za důkazní prostředky i ty, které nebyly provedeny pod přísahou, včetně prohlášení stran řízení.

V listinném řízení jsou jako důkazy přijímány pouze dokumenty předložené stranami a prohlášení stran učiněná pod přísahou. Důkazy lze podávat pouze v případě žaloby na zaplacení dlužné částky ze směnky nebo šeku, žaloby na nucený výkon rozhodnutí z hypotéky nebo zástavy k lodi a sporu o to, zda je listina pravá nebo padělaná. Žádné jiné důkazy se nepřijímají a k námitkám se nepřihlíží. V listinném řízení nelze předkládat žádné jiné nároky ani protinároky. K prokázání vedlejšího nároku vyplývajícího ze směnky nebo šeku postačí pohledávku doložit.

Pravidla dokazování jsou stanovena v kapitole 25 občanského soudního řádu. Nestanoví-li zákon jinak, musí obě strany v řízení prokázat skutečnosti, na nichž se zakládají jejich nároky a námitky. Není-li zákonem stanoveno jinak, mohou se strany řízení dohodnout na rozdělení důkazního břemene jiným způsobem, než je stanoveno v zákoně, a dohodnout se na povaze důkazů k prokázání určitých skutečností. Důkazy poskytují strany řízení. Soud může vyzvat strany, aby předložily další důkazy. Pokud strana řízení, která si přeje předložit důkazy, nemůže důkazy předložit sama, může požádat soud o jejich provedení. Při předkládání důkazů nebo žádosti o provedení dokazování musí strana řízení vysvětlit, které skutečnosti významné pro danou věc chce prokázat předložením důkazů nebo žádostí o provedení dokazování. Každá žádost o provedení dokazování musí obsahovat také informace, které umožňují jejich provedení. V přípravném řízení soud stanoví stranám lhůtu pro předložení důkazů nebo pro podání návrhu na provedení dokazování. Pokud je žádost strany řízení o provedení dokazování zamítnuta, protože strana řízení nezaplatila předem náklady spojené s provedením dokazování, přestože soud o zaplacení požádal, strana řízení není oprávněna žádat o provedení dokazování v pozdější době, pokud by vyhovění této žádosti vedlo k odročení věci.

Je-li nutné provést dokazování mimo místní příslušnost soudu, u něhož probíhá řízení ve věci, může soud, který danou věc projednává, provést zvláštní dožádání o provedení procesního úkonu soudem, v jehož územní působnosti může být dokazování provedeno. Zvláštní dožádání se provádí v souladu s postupem platným pro provedení požadovaného procesního úkonu. Strany řízení jsou informovány o času a místě provedení procesního úkonu, nepřítomnost strany však nebrání provedení zvláštního dožádání. Záznam o procesním úkonu a důkazy získané při provedení zvláštního dožádání jsou neprodleně zaslány soudu, který věc projednává. Pokud dokazování prováděné soudem, který vede řízení ve věci na základě zvláštního dožádání, vede ke sporu a pokud pokračování v dokazování závisí na vyřešení tohoto sporu, avšak soud, který se věcí zabývá na základě zvláštního dožádání, jej není schopen vyřešit, řeší spor soud, který rozhoduje v hlavní věcí. Pokud se soud, který provádí zvláštní dožádání, domnívá, že je v zájmu rozhodování věci vhodné předat proces dokazování jinému soudu, zašle za tímto účelem soudu žádost a informuje o tom strany řízení.

Důkazy, které byly provedeny v cizí zemi v souladu s jejími právními předpisy, lze použít v občanskoprávním řízení v Estonsku, pokud procesní úkon provedený za účelem provedení dokazování není v rozporu se zásadami estonského občanského soudního řízení. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech může být senát estonského soudu, který požádal o dokazování postupem podle tohoto nařízení, nebo soudce jednající na základě příkazu takového soudu přítomen dokazování u zahraničního soudu a účastnit se ho. Strany řízení, jejich zástupci a znalci se mohou dokazování zúčastnit ve stejném rozsahu, v jakém se mohou účastnit dokazování v Estonsku. V případě, že čl. 19 odst. 3 nařízení umožňuje přímé dokazování estonským soudem v jiném členském státě Evropské unie, může se dokazování účastnit senát soudu, který věc projednává, soudce jednající na základě příkazu nebo soudem jmenovaný znalec.

Pokud má být dokazování provedeno mimo Evropskou unii, soud požádá, aby bylo dokazování provedeno prostřednictvím příslušného orgánu podle Úmluvy o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních. Soud může rovněž provádět dokazování v cizí zemi prostřednictvím velvyslance nebo pověřeného konzulárního úředníka zastupujícího Estonskou republiku v této zemi, pokud to není zakázáno právními předpisy této země.

Strana, která předložila důkazy nebo požádala o provedení dokazování, může upustit od dokazování nebo důkazy stáhnout pouze se souhlasem protistrany, nestanoví-li právní předpisy jinak.

1.6 Písemné řízení

Věc může být v rámci zjednodušeného řízení projednávána písemně. Soud dbá na dodržování základních práv a svobod a základních procesních práv stran řízení a na její žádost stranu rovněž vyslechne. K tomu není nutné svolávat soudní jednání. Soud může upustit od písemného přípravného řízení nebo soudního jednání.

V rámci listinného řízení může být věc projednána písemně, pokud se na tom strany dohodnou.

1.7 Obsah rozsudku

Rozsudek sestává z úvodu, výroku, popisné části a odůvodnění. Ve zjednodušeném řízení může soud vydat rozsudek bez popisné části nebo odůvodnění. Pokud se soud zabývá žalobou ve zjednodušeném řízení, může se v popisné části rozsudku omezit pouze na uvedení právních důvodů a důkazů, z nichž vyvozuje své závěry.

Okresní soud vydávající rozsudek ve věci, v níž bylo použito zjednodušené řízení, může konstatovat, že je povoleno podat opravný prostředek. Soud podání opravného prostředku obecně povolí, pokud se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu je nezbytné k získání stanoviska oblastního soudu k právní otázce. Udělení povolení k podání opravného prostředku není třeba odůvodňovat.

V listinném řízení je žaloba zamítnuta, pokud žalobce neprokázal nárok pomocí důkazů, které jsou v listinném řízení přípustné. V takovém případě může být žaloba znovu předložena standardním postupem. Pokud soud žalobě v listinném řízení vyhoví i přes námitky žalovaného, vydá rozsudek, v němž zároveň zachová právo žalovaného hájit svá práva v budoucnu. Pro účely opravného prostředku a nuceného výkonu se rozsudek s výhradou považuje za pravomocný rozsudek. Pokud je námitka, která mohla být podána v listinném řízení, vyřešena rozsudkem s výhradou, může žalovaný tuto námitku následně znovu podat pouze v případě, že je rozsudek s výhradou zrušen nebo změněn.

1.8 Náhrada nákladů

Obecné zásady:

• Náklady řízení hradí neúspěšná strana.
• Neúspěšná strana nahradí druhé straně mimo jiné veškeré nezbytné mimosoudní výlohy vzniklé v důsledku soudního řízení. Strany mají nárok na náhradu všech mimosoudních výloh, které by měly být proplaceny svědkům, včetně náhrady za ztrátu výdělku nebo jiného trvalého příjmu, a to na stejném základě a ve stejném rozsahu jako svědci.
• Náklady řízení právního zástupce strany se hradí podle stejných pravidel, jaká platí pro procesní náklady strany.
• Soud může rozhodnout, že strany řízení uhradí náklady zcela nebo zčásti samy, pokud by bylo uložení úhrady nákladů řízení neúspěšné straně hrubě nespravedlivé nebo nepřiměřené.
• Pokud je žalobě vyhověno částečně, strany řízení hradí procesní náklady rovným dílem, ledaže soud rozdělí procesní náklady způsobem odpovídajícím rozsahu, v jakém je žalobě vyhověno, nebo uloží stranám řízení, aby procesní náklady uhradily zcela nebo zčásti samy.

1.9 Možnost odvolání

Ve výroku rozsudku vydaného ve zjednodušeném řízení soud uvede pravidla a lhůtu pro podání opravného prostředku. Proti rozhodnutí soudu vydanému ve zjednodušeném řízení lze podat opravný prostředek v rámci standardního postupu. Oblastní soud může projednat opravný prostředek ve zjednodušeném řízení bez ohledu na to, zda to okresní soud povolil, a opravný prostředek lze podat bez ohledu na to, zda to okresní soud povolil. Oblastní soud nesmí dopustit, aby opravný prostředek nebyl projednán, pouze proto, že používá zjednodušené řízení.

Proti rozhodnutí soudu vydanému v listinném řízení lze podat opravný prostředek v rámci standardního postupu.

Proti rozsudku soudu prvního stupně může strana řízení a vedlejší strana se samostatným nárokem podat opravný prostředek. Vedlejší strana bez samostatného nároku může podat opravný prostředek za podmínek stanovených v § 214 odst. 2 občanského soudního řádu.

Opravný prostředek nelze podat, jestliže se obě strany vzdaly práva na jeho podání v návrhu předloženém soudu.

Opravný prostředek lze podat do 30 dnů od doručení rozsudku straně podávající opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

Je-li v dané věci vynesen ve lhůtě pro podání opravného prostředku doplňující rozsudek, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet ode dne vynesení doplňujícího rozsudku, a to i s ohledem na původní rozsudek. V případech, kdy je k rozsudku vynesenému bez popisné části nebo bez odůvodnění doplněna vynechaná část, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet znovu ode dne, k němuž byl vynesen rozsudek v úplném znění.

Pokud strany řízení dospějí k dohodě a vyrozumí o tom soud, lze lhůtu pro podání opravného prostředku zkrátit, nebo ji prodloužit až na pět měsíců ode dne zveřejnění rozsudku.

Strana řízení o opravném prostředku může podat kasační opravný prostředek proti rozsudku oblastního soudu k Nejvyššímu soudu, pokud okresní soud zásadně porušil ustanovení procesního práva nebo nesprávně uplatnil ustanovení hmotného práva. Vedlejší strana bez nezávislého nároku může podat kasační opravný prostředek za podmínek stanovených v § 214 odst. 2 občanského soudního řádu.

Kasační opravný prostředek nelze podat, jestliže se obě strany vzdaly práva na jeho podání v návrhu předloženém soudu.

Kasační opravný prostředek lze podat do 30 dnů od doručení rozsudku straně podávající opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců od vyhlášení rozsudku oblastního soudu.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Ano, takovéto řízení podle irského práva existuje jako alternativní způsob uplatňování drobných nároků v občanských věcech [viz Pravidla okresních soudů (řízení o drobných nárocích) z let 1997 a 1999]. Jedná se o službu poskytovanou kancelářemi okresních soudů (District Court), která je určena pro levné řešení spotřebitelských nároků bez zapojení advokáta. Řízení týkající se drobných nároků (tj. určitých nároků do maximální výše 2 000 EUR) lze rovněž zahájit přes internet.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Mezi druhy nároků, na něž se vztahuje řízení o drobných nárocích, patří:

i) nárok týkající se zboží nebo služeb zakoupených pro soukromé účely od osoby, která je prodává v rámci své podnikatelské činnosti (spotřebitelské nároky);

ii) nárok týkající se menší škody na majetku (avšak s vyloučením újmy na zdraví);

iii) nárok týkající se nevrácení kauce v případě určitých druhů pronajímaného majetku. Například prázdninový dům nebo pokoj/byt v prostorách, kde bydlí i vlastník, za předpokladu, že nárok nepřesáhne 2 000 EUR.

Nároky týkající pronajímatele/nájemce nebo pronajímaného ubytování, na které se nevztahuje řízení o drobných nárocích, mohou být předloženy Radě pro pronájem bytových prostor: Residential Tenancies Board, 2nd Floor, O‘Connell Bridge House, D‘Oliver Street, Dublin 2. Internetová stránka: Domovská stránka

Z řízení o drobných nárocích jsou vyloučeny nároky vyplývající z(e):

i) smlouvy o koupi najaté věci;

ii) porušení leasingové smlouvy;

iii) dluhů.

1.2 Použití řízení

Aby mohl spotřebitel využít tohoto řízení, musí zboží nebo služby zakoupit pro soukromé účely od osoby, která je prodává v rámci své podnikatelské činnosti. Od ledna 2010 může řízení využít také jeden podnikatelský subjekt vůči jinému podnikatelskému subjektu. Drobnými nároky se zabývá úředník okresního soudu označovaný jako Small Claims Registrar. Pokud je to možné, soudní úředník pro drobné nároky vyjedná dohodu mezi stranami bez nutnosti soudního projednání. Pokud nelze záležitost vyřešit dohodou, uvedený úředník předloží nárok okresnímu soudu k projednání.

Žalobce si musí být jistý jménem a adresou osoby nebo společnosti, vůči které chce svůj nárok vznést. Pokud se jedná o společnost, musí použít přesnou obchodní firmu. Tyto údaje musí být přesné, aby mohl nejvyšší úředník v hrabství (Sheriff) vykonat soudní příkaz (soudní rozhodnutí).

Pokud soudní úředník pro drobné nároky obdrží oznámení od žalovaného, který nárok zpochybní nebo vznese protinárok, soudní úředník kontaktuje žalobce a poskytne mu kopii odpovědi nebo reakce žalovaného na nárok. Soudní úředník může obě strany vyslechnout a jednat s nimi ve snaze dosáhnout dohody.

Pokud žalovaný nárok uzná, musí kancelář soudního úředníka informovat tak, že zašle zpět formulář Oznámení o přijetí odpovědnosti. Pokud žalovaný nereaguje, nárok se automaticky považuje za nezpochybněný. Okresní soud pak vydá příkaz ve prospěch žalobce (aniž by se žalobce musel dostavit před soud) na žalovanou částku a nařídí její uhrazení v krátké přesně stanovené lhůtě.

1.3 Formuláře

Soudní úředník pro drobné nároky poskytne žalobci formulář návrhu, nebo lze tento formulář stáhnout z internetové stránky soudní služby na adrese https://www.courts.ie/.

1.4 Pomoc

Jelikož účelem řízení o drobných nárocích je levně řešit spotřebitelské nároky bez zapojení advokáta, nejsou obecně právní pomoc nebo poradenství pro tento druh nároků nezbytné.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Pokud se záležitost dostane před soud, strany se musí dostavit k jednání okresního soudu. Věc bude projednávána veřejně v rámci běžného zasedání okresního soudu. Po vyvolání věci soudní úředník povolá žalobce na svědeckou lavici k podání výpovědi. Výpověď musí být poskytnuta pod přísahou nebo na základě čestného prohlášení a žalovaný může provést křížový výslech žalobce ohledně záležitostí týkajících se nároku. Žalovaný bude mít rovněž příležitost vypovídat. Každý svědek může být podroben křížovému výslechu protistranou nebo jejím právním zástupcem, je-li přítomen. Strany mají rovněž právo předvolat svědky nebo předložit výpovědi svědků, ale nemohou požadovat náhradu nákladů s tím spojených, neboť toto řízení nebylo koncipováno tak, aby pokrylo takovéto výdaje, ale jeho účelem je umožnit relativně nenákladné soudní řešení drobných nároků.

1.6 Písemné řízení

Pokud soudní úředník pro drobné nároky záležitost nevyřeší, pak musí v den soudního jednání žalobce předložit listinné důkazy dokládající daný nárok, například jakékoli související dopisy, stvrzenky nebo faktury. Kromě toho budou mít obě strany příležitost ústně vypovídat a mohou být vyslechnuty protistranou.

1.7 Obsah rozsudku

Pokud žalobce uspěje, okresní soud pak v jeho prospěch vydá příkaz na žalovanou částku a nařídí její uhrazení v krátké přesně stanovené lhůtě.

1.8 Náhrada nákladů

Strany sice mohou vyžít služeb právního zástupce, nemají však nárok na náhradu nákladů s tím spojených druhou stranou, a to ani v případě, že při projednávání uspějí. Podstatou řízení o drobných nárocích je umožnit předložení nároku bez nutnosti právního zastoupení.

1.9 Možnost odvolání

Žalobce a žalovaný mají právo podat opravný prostředek proti příkazu okresního soudu k obvodnímu soudu (Circuit Court). Obvodní soud může přiznat náhradu nákladů, ale záleží na rozhodnutí jednotlivých soudců obvodního soudu.

Související odkazy

https://www.courts.ie

https://www.courts.ie/small-claims

http://www.citizensinformation.ie/en/justice/courts_system/small_claims_court.html

https://www.courts.ie/small-claims

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Existuje v Řecku řízení o drobných nárocích (tj. zvláštní řízení, které je v porovnání s běžným řízením procesně zjednodušené a které se použije ve věcech týkajících se nároků s hodnotou pod určitou peněžní částku nebo u určitých typů sporů bez ohledu na peněžní částku)?

Občanský soudní řád (kapitola M § 466–469) obsahuje zvláštní ustanovení zabývající se drobnými nároky.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zvláštní ustanovení o drobných nárocích se použijí v těchto případech:

1. spadá-li předmět sporu do pravomoci soudu pro drobné nároky a týká-li se nároků nebo práv k movitým věcem či vlastnictví movitých věcí, jejichž hodnota nepřesahuje 5 000 EUR, nebo
2. pokud hodnota předmětu sporu přesahuje 5 000 EUR, prohlásí-li žalobce, že v rámci vypořádání nároku nebo práva, jež jsou předmětem žaloby, přijme částku nepřesahující 5 000 EUR. V tomto případě bude žalovanému, který neměl ve věci úspěch, nařízeno, aby uspokojil nárok nebo právo, jež jsou předmětem žaloby, nebo aby uhradil odhadovanou hodnotu, kterou soud schválí.

1.2 Použití řízení

Řízení je povinné.

Soud ani strany sporu nemohou místo zvláštního řízení o drobných nárocích použít běžné řízení.

1.3 Formuláře

Prezidentský dekret o aktivaci standardních dokumentů pro drobné nároky (probíhající) se projednává.

1.4 Pomoc

Je účastníkům řízení, které nezastupuje právník, poskytnuta pomoc ohledně procesních záležitostí (např. ze strany soudního úředníka nebo soudce)? Pokud ano, v jakém rozsahu?

Strana se může dostavit k soudu samostatně nebo prostřednictvím právního zástupce.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Jsou některá pravidla týkající se dokazování ve srovnání s běžným řízením zmírněna? Pokud ano, která a v jakém rozsahu?

Při projednávání drobných nároků v rámci zvláštního řízení o drobných nárocích se mohou soudci soudu pro drobné nároky odchýlit od běžných procesních pravidel a mohou vzít v potaz důkazy, které nesplňují zákonné požadavky.

1.6 Písemné řízení

Žaloba musí být podána na podatelně soudu pro drobné nároky. Žaloba musí obsahovat:

1. přesný popis skutečností, které dokládají nárok v souladu s právními předpisy a které odůvodňují podání žaloby žalobce na žalovaného,
2. přesný popis předmětu sporu a
3. konkrétní nárok.

1.7 Obsah rozsudku

1.8 Náhrada nákladů

Náklady se neproplácejí.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozhodnutím o drobných nárocích nelze podat opravný prostředek.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Ano, nároky do výše 15 000 eur vyžadují nařízení jednání. Tím není dotčeno případné uplatnění evropského řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 v případech, kdy jsou k tomu splněny podmínky.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Jednání v případě nároků do výše 15 000 eur.

1.2 Použití řízení

Prostřednictvím žaloby podané písemně formou návrhu na zahájení řízení. Využije-li žalobce služeb advokáta (abogado) nebo procesního zástupce (procurador), může mít žaloba zkrácenou formu žalobního formuláře (demanda sucinta).

1.3 Formuláře

Závazné vzorové formuláře neexistují. V případě nároků do výše 2 000 eur však podatelny jednotlivých úseků soudu nabízejí tištěný formulář, pro žalující stranu pro podání žaloby a pro žalovanou stranu pro vyplnění odpovědi.

Tyto formuláře lze stáhnout z internetových stránek Generální rady soudní moci (Consejo General del Poder Judicial).

U nároků převyšujících 2 000 eur je podmínkou účast advokáta a procesního zástupce a bez tohoto zastoupení nelze nárok vymáhat ani na něj podat žalobní odpověď.

Jestliže žalovaný nepodá žalobní odpověď, nárok z jeho strany není považován za uznaný, ale pouze za nenapadený a řízení pokračuje.

1.4 Pomoc

Žalobci se mohou k ústnímu jednání dostavit osobně, pokud však výše nároku přesahuje 2 000 eur, je povinná účast advokáta a procesního zástupce.

Soud je povinen provést úpravy, které jsou nezbytné k zajištění účasti za rovných podmínek pro osoby se zdravotním postižením, osoby starší 65 let, které o to požádají, nebo všechny osoby starší 80 let. Řízení, kterých se účastní osoby starší 80 let, se konají přednostně jak v nalézací, tak i ve vykonávací fázi.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Dokazování se řídí obecnými pravidly: přípustný je jakýkoli druh důkazů a důkazy si lze vyžádat a předložit před jednáním.

1.6 Písemné řízení

Žaloba a žalobní odpověď mají písemnou formu. Procesní otázky se řeší v soudním řízení a po přijetí navrhovaných důkazů nelze vznášet předběžné otázky. Důkazy jsou poskytnuty ústně a v zásadě také během jednání.

1.7 Obsah rozsudku

Rozhodnutí obsahuje odůvodnění a je vydáno písemně, a to ve stejné formě jako v ostatních řízeních.

Pokud se soud nedomnívá, že existují vážné pochybnosti z hlediska právního či skutkového, musí učinit rozhodnutí o nákladech řízení, které ponese účastník řízení, jenž neměl ve věci úspěch ani v řízení v prvním stupni, ani v odvolacím řízení. V případě částečného úspěchu ve věci se náhrada nákladů řízení neuloží, avšak soud ji může uložit jednomu z účastníků řízení, pokud zjistí, že žaloba byla neopodstatněná.

1.8 Náhrada nákladů

Je-li povinná účast advokáta a procesního zástupce a je-li nařízena náhrada nákladů, mohou být straně sporu, v jejíž prospěch byla náhrada nákladů nařízena, uhrazeny náklady řízení, a to po posouzení a za předpokladu, že u každého účastníka sporu, jemuž bylo vydáno rozhodnutí, nepřesáhnou třetinu částky, která byla předmětem řízení.

Pokud účastník sporu, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, žije mimo místo konání soudního jednání, mohou mu být uhrazeny náklady na procesního zástupce, a to i v případě, není-li účast procesního zástupce povinná.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozhodnutí se lze odvolat, je-li sporná částka vyšší než 3 000 eur. Odvolání se podává provinciálnímu soudu (Audiencia Provincial), který je k jeho projednání příslušný, a to písemně ve lhůtě dvaceti dnů.

K projednání odvolání je příslušný provinční soud rozhodující samosoudcem. Proti rozhodnutí tohoto soudu nelze podat další opravný prostředek.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Řízení o drobných nárocích lze zahájit podáním návrhu místním soudům (chambres de proximité des tribunaux judiciaires) a soudcům pro spory v oblasti ochrany (juges des contentieux de la protection) v souladu s článkem 756 a následujícími články občanského soudního řádu.

Řízení je ústní, účastníci řízení však mohou předložit písemné závěry, pokud si to přejí.

V návrhu se může uvést, že žalobce souhlasí s řízením bez jednání (článek 757 občanského soudního řádu). Článek 828 občanského soudního řádu účastníkům řízení rovněž umožňuje vyslovit v kterékoli fázi řízení souhlas s tím, aby se řízení uskutečnilo bez jednání. Toto řízení bez jednání je v platnosti od 1. ledna 2020 a bylo inspirováno evropským řízením o drobných nárocích.

Soudní tajemník předvolá účastníky řízení k jednání doporučeným dopisem s doručenkou. Pokud žalovaný tento dopis neobdrží, může soudce žalobce požádat, aby jej nechal doručit soudním vykonavatelem (huissier de justice).

Soudnímu řízení musí podle volby jeho účastníků předcházet pokus o smír za účasti smírce, pokus o mediaci nebo pokus o participativní řízení, jinak může soudce z vlastního podnětu rozhodnout o nepřípustnosti návrhu.

Právní zastoupení není povinné. Účastníky řízení může zastupovat jejich manžel/manželka, druh/družka, osoba, se kterou uzavřeli občanský pakt solidarity, rodiče nebo příbuzní v přímé či vedlejší linii a osoby, které jim poskytují služby.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Nárok nesmí přesahovat 5 000 EUR a musí spadat do příslušnosti místního soudu nebo soudce pro spory v oblasti ochrany.

1.2 Použití řízení

1.3 Formuláře

Existuje formulář pro předložení věci soudu.

Formulář CERFA č. 11764*08 je k dispozici na internetových stránkách francouzské vlády, u všech přijímacích služeb pro účastníky řízení (Services d'Accueil Unique du Justiciable) a na adrese www.justice.fr.

1.4 Pomoc

Vzhledem k tomu, že se jedná o zjednodušené řízení, které se vztahuje na částky nepřesahující 5 000 EUR, a že strany jsou vyslechnuty soudem, pokud se nedohodnou na řízení bez ústního jednání, není v právních předpisech stanovena žádná právní pomoc. Účastníci řízení mohou nicméně využít pomoci advokáta nebo jím mohou být zastoupeni, a to i poté, co požádali o právní pomoc.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Pravidla týkající se dokazování jsou podobná pravidlům vztahujícím se na běžná řízení.

1.6 Písemné řízení

Vyjma případů, kdy se účastníci dohodnou na řízení bez jednání, neexistuje v rámci takovýchto řízení na návrh postup probíhající výhradně písemnou formou.

1.7 Obsah rozsudku

Pravidla vztahující se na rozsudek jsou tatáž jako pravidla, která se použijí v rámci běžného řízení.

1.8 Náhrada nákladů

Pravidla, která se použijí, jsou stejná jako u ostatních řízení. Jelikož však toto řízení v zásadě nevyžaduje ustanovení advokáta nebo právní zastoupení, náklady s ním spojené jsou nižší.

1.9 Možnost odvolání

Z důvodu hodnoty nároku je možnost odvolání vyloučena. Proti rozhodnutí lze podat pouze odpor (jestliže žalovaný neobdržel předvolání k soudnímu jednání) nebo kasační opravný prostředek (pokud žalovaný obdržel předvolání).

Související odkazy

Internetové stránky ministerstva spravedlnosti (Ministère de la Justice)

Portál Legifrance

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V Chorvatské republice se vymáhání drobných nároků řídí ustanoveními článků 457–467a občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku (ZPP)) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14, 70/19, 80/22, 114/22 a 155/23), zatímco evropské řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, se řídí články 507o–507ž ZPP.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Drobné nároky jsou nároky, jejichž výše nepřesahuje 1 320,00 EUR.

Drobné nároky u obchodních soudů (trgovački sudovi) jsou nároky nepřesahující   6 630,00 EUR.

Řízení o drobných nárocích jsou taktéž řízení, v nichž se nárok netýká peněz, ale kde navrhovatel souhlasil, že namísto toho obdrží částku nepřevyšující 1 320,00 EUR na uspokojení nároku.

Řízení o drobných nárocích jsou rovněž řízení, v nichž se nárok netýká peněz, ale převodu movitých věcí, jejichž hodnota uvedená navrhovatelem v žalobě nepřesahuje 1 320,00 EUR.

Podle současné úpravy evropského řízení o drobných nárocích se nařízení č. 861/2007 použije, pokud hodnota nároku nepřesáhne 2 000 EUR v době, kdy žalobní formulář obdrží soud s příslušností, a to bez veškerých úroků, nákladů a poplatků.

Řízení o drobných nárocích se vede také v případě námitky (odporu) proti platebnímu rozkazu, pokud hodnota napadené části platebního rozkazu nepřesahuje 1 320,00 EUR.

Řízení o drobných nárocích musí být před soudem prvního stupně ukončeno v přiměřené lhůtě, v každém případě do jednoho roku ode dne podání žaloby.

1.2 Použití řízení

Řízení o drobných nárocích probíhá před místním nebo obchodním soudem podle pravidel věcné příslušnosti uvedených v článcích 34 a 34b ZPP. Řízení o drobných nárocích se zahajuje podáním žaloby k příslušnému soudu, tj. podáním návrhu na nařízení výkonu založeného na veřejné listině k notáři, pokud přípustná námitka proti nařízení výkonu rozhodnutí byla učiněna včas.

1.3 Formuláře

Formuláře, jiné žaloby či prohlášení se podávají v písemné podobě, faxem či e-mailem a použijí se pouze pro účely evropského řízení o drobných nárocích podle nařízení č. 861/2007.

Neexistují žádné jiné předepsané formuláře pro účely zahájení řízení o drobných nárocích.

1.4 Pomoc

ZPP neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o právní pomoci v řízení o drobných nárocích. V řízení o drobných nárocích může žalobce zastupovat advokát.

Pokud byly splněny podmínky ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) (NN č.143/13 a 98/19), mají strany sporu nárok na právní pomoc.

Informace o bezplatné právní pomoci v Chorvatsku lze nalézt na této internetové stránce.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

V řízení o drobných nárocích musí strany uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládají, nejpozději při podání žaloby nebo obrany, a dále musí předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností.

V řízení o drobných nárocích v souvislosti s námitkou (odporem) proti platebnímu rozkazu musí navrhovatel uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá, a předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností ve lhůtě 15 dnů od obdržení rozhodnutí, kterým se platební rozkaz ruší.

V řízení o drobných nárocích v souvislosti s námitkou (odporem) proti platebnímu rozkazu musí odpůrce uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá, a předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností ve lhůtě 15 dnů od obdržení podání, v němž navrhovatel předkládá všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá.

Strany mohou během předběžného projednání žaloby uvádět nové skutečnosti a předkládat nové důkazy, pouze pokud je bez vlastního přičinění nemohly uvést nebo předložit v rámci žaloby či obrany nebo v podáních učiněných podle výše uvedených ustanovení, v nichž se uvádí všechny skutečnosti, na nichž se nárok zakládá, a předkládají veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností.

Nové skutečnosti uvedené ani důkazy předložené stranami během předběžného projednání žaloby, které jsou předloženy v rozporu s výše uvedeným ustanovením, nebude brát soud v úvahu.

Obecná ustanovení ZPP se týkají dokazování. Důkazy mohou tedy v řízení o drobných nárocích zahrnovat ohledání, dokumenty, svědecké výpovědi, odborné posudky vyžádané soudem, důkazy předložené stranami, a soud rozhoduje o tom, které z předložených důkazů se použijí k prokázání skutečností.

Více informací o dokazování naleznete v části (Dokazování – Chorvatsko).

1.6 Písemné řízení

Řízení o drobných nárocích probíhá písemně.

V řízení o drobných nárocích soud nařídí jednání, má-li za to, že toto jednání je nezbytné k provedení důkazního řízení, nebo pokud alespoň jedna ze stran předloží odůvodněný návrh na nařízení jednání. Návrh účastníka řízení na nařízení jednání soud zamítne, má-li s ohledem na okolnosti případu za to, že řízení lze spravedlivě vést i bez jednání. Proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh účastníka řízení na nařízení jednání, není přípustné odvolání.

1.7 Obsah rozsudku

Poněvadž neexistují žádná zvláštní ustanovení o obsahu rozsudku v řízení o drobných nárocích, použijí se obecná ustanovení ZPP, tj. článku 338 ZPP, který uvádí, že písemné znění rozsudku musí obsahovat formální úvod, výrok a odůvodnění.

Úvod rozsudku musí obsahovat: uvedení skutečnosti, že rozsudek je vydán jménem Chorvatské republiky; označení soudu; jméno a příjmení samosoudce nebo předsedy senátu, soudce zpravodaje a členů senátu, jméno a příjmení nebo titul, osobní identifikační čísla a bydliště nebo sídla účastníků řízení, jejich právních zástupců a zmocněnců; stručné označení předmětu sporu; datum ukončení hlavního líčení; uvedení účastníků řízení, jejich právních zástupců a zmocněnců, kteří se zúčastnili tohoto hlavního líčení; a datum vydání rozsudku.

Výrok rozsudku musí obsahovat rozhodnutí soudu ohledně přijetí nebo odmítnutí konkrétních nároků ve věci samé a sekundárních nároků, stejně jako rozhodnutí ohledně existence nebo neexistence nároku předloženého k vypořádání (článek 333 ZPP).

V odůvodnění soud stručně tvrzení a nároky stran, skutečnosti, které uvedly, a důkazy, na nichž jsou tyto nároky založeny. Dále soud uvede, které z těchto skutečností jsou prokázány, proč a jak byly prokázány a zda byly prokázány provedením důkazů, jaké důkazy byly předloženy a proč a jak byly posouzeny. Soud zejména uvede, která ustanovení hmotného práva byla použita v rozhodnutí o nárocích stran, a v případě potřeby uvede také svůj postoj ke stanovisku stran o právních důvodech sporu a k jakýmkoliv návrhům nebo námitkám, které soud neodůvodnil v rozhodnutích, která učinil v průběhu řízení.

Odůvodnění v případě rozsudku pro zmeškání, rozsudku založeného na přiznání nároku nebo rozsudku založeného na prominutí nároku uvádí pouze důvody pro vynesení těchto rozsudků.

1.8 Náhrada nákladů

Vydání rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o drobných nárocích se řídí obecnými ustanoveními ZPP; strana, která spor zcela prohraje, je povinna nahradit náklady protistrany a jejího vedlejšího účastníka.

Pokud je strana v řízení částečně úspěšná, soud nejprve určí procentní podíl úspěchu každé strany a následně odečte procentní podíl úspěchu méně úspěšné strany od procentního podílu úspěchu úspěšnější strany, poté určí částku zvláštních a celkových nákladů úspěšnější strany sporu, které byly nezbytné pro řádné vedení sporu, poté nařídí nahradit protistraně část celkových nákladů, která odpovídá podílu zbývajícímu při zohlednění podílu na úspěchu ve věci. Podíl úspěchu ve věci se posuzuje na základě přiznaného nároku, přičemž se rovněž přihlíží k úspěchu při dokazování nároku.

Bez ohledu na výše uvedené může soud nařídit každé straně nahradit zvláštní náklady protistrany na základě článku 156 ZPP, který uvádí, že strana sporu je povinna bez ohledu na výsledek věci nahradit náklady protistrany, které jsou výsledkem jejího vlastního pochybení nebo událostí, kterými utrpěla.

Pokud mají strany zhruba stejný podíl úspěchu ve věci, může soud nařídit, že každá strana ponese své vlastní náklady, nebo nařídit jedné straně nahradit druhé straně pouze zvláštní náklady podle článku 156 ZPP.

Soud může rozhodnout, že jedna strana má nahradit veškeré náklady, které vzniknou protistraně nebo jejímu vedlejšímu účastníku, pokud protistrana neuspěla pouze v relativně nepodstatné části svého nároku a u této části nevznikly samostatné náklady.

Bez ohledu na úspěch ve věci musí strana nahradit jakékoliv náklady protistrany, které vznikly jejím zaviněním nebo způsobením.

1.9 Možnost odvolání

V řízení o drobných nárocích lze podat odvolání pouze proti rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Jiná rozhodnutí, proti nimž lze podat odvolání podle tohoto zákona, lze napadnout pouze odvoláním proti rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Ve všech ostatních záležitostech se opravné prostředky řídí obecnými ustanoveními ZPP. Podle těchto ustanovení mohou v řízení o drobných nárocích strany podat odvolání proti rozsudku nebo rozhodnutí v prvním stupni, a to do 15 dnů od doručení přepisu rozsudku nebo rozhodnutí.

Rozsudek nebo rozhodnutí, kterým se uzavírá řízení o drobných nárocích, lze napadnout pouze z důvodu chybné aplikace hmotného práva nebo zásadního porušení ustanovení o občanském procesu uvedených v článku 354 ZPP, s výjimkou porušení uvedených v bodě 3 daného odstavce.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Neexistuje žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Drobné nároky projednává smírčí soudce (giudice di pace).

Řízení u smírčího soudce jsou zpravidla co nejjednodušší (články 316–322 občanského soudního řádu).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Smírčí soudci jsou příslušní pro spory týkající se movitých věcí s hodnotou do 10 000 (deseti tisíc) EUR, nestanoví-li zákon výslovně jinak.

Smírčí soudce projednává rovněž žaloby na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel a plavidel, pokud nárokovaná částka nepřesahuje 25 000 (dvacet pět tisíc) EUR.

Bez ohledu na hodnotu sporu projednává smírčí soudce všechny věci týkající se:

• vymezení hranic pozemků a dodržování zákonných vzdáleností při sázení stromů a keřů, jak jsou stanoveny právními a správními předpisy nebo zvyklostmi,
• rozsahu a využívání služeb v bytových domech,
• vztahů mezi vlastníky nebo nájemci bytů, pokud jde o kouř, zápach, teplo, hluk, otřesy a podobné obtěžování nad běžnou úroveň,
• úroků nebo vedlejších výdajů v případě pozdní výplaty důchodu nebo dávek sociálního zabezpečení.

1.2 Použití řízení

Nedávná reforma (legislativní nařízení č. 149/2022) přinesla řadu novinek v řízení u smírčího soudce: za účelem jeho přizpůsobení potřebám v oblasti digitalizace se od 1. ledna 2023 použijí ustanovení čl. 127 odst. 3 a článku 127a občanského soudního řádu (slyšení s využitím audiovizuálního spojení) a článku 127b občanského soudního řádu (předkládání písemných připomínek), čl. 193 odst. 2 občanského soudního řádu (soudní technické znalecké prohlášení pro přísahy s digitálním podpisem) a článku 196k (prováděcí ustanovení) občanského soudního řádu (slyšení s využitím dálkového audiovizuálního spojení), a to i u řízení, jež k tomuto datu probíhají. Ustanovení kapitoly I hlavy Vb (prováděcí ustanovení) občanského soudního řádu (digitální justice) se použijí od 30. června 2023, a to i u řízení, která k tomuto datu probíhají.

Žaloby se podávájí formou návrhu (ricorso) v zjednodušeném řízení, pokud jsou slučitelné (články 281i až 281l občanského soudního řádu).

Žalobu lze podat rovněž ústně. V tomto případě ji smírčí soudce zaznamená v písemnosti, kterou žalobce doručí účastníkům řízení společně s usnesením o nařízení jednání uvedeným v článku 318 občanského soudního řádu.

V návrhu je nutno uvést soud a účastníky řízení, žalobní důvody a předmět sporu a čeho se žalobce domáhá (nový čl. 318 odst. 1 občanského soudního řádu).

Do pěti dnů od přidělení věci vydá smírčí soudce usnesení, jímž nařídí vyslechnutí účastníků řízení v souladu s čl. 281j odst. 2 (nový čl. 318 odst. 2 občanského soudního řádu).

Žalobce se ustanoví předložením doručeného návrhu nebo úředního záznamu (protokolu) uvedeného v článku 316 občanského soudního řádu společně s usnesením uvedeným v článku 318 (pokud žalobu podal ústně), zprávou o doručení a případně plnou mocí.

Žalovaný se naproti tomu ustanoví na základě čl. 281j odst. 3 a 4 občanského soudního řádu podáním žalobní odpovědi a případně plnou mocí (nový článek 319 občanského soudního řádu).

Smírčí soudce během prvního jednání účastníky řízení podle svého uvážení vyslechne a pokusí se o usmíření: je-li toto úspěšné, je smír zaprotokolován. Není-li pokus o smír úspěšný, smírčí soudce postupuje v souladu se zjednodušeným postupem (čl. 281k odst. 2, 3 a 4 občanského soudního řádu), a pokud se domnívá, že věc není ve stavu dovolujícím vydat rozhodnutí, zahájí vyšetřovací řízení nutné k vydání rozhodnutí.

Má-li smírčí soudce za to, že věc je ve stavu dovolujícím vydat rozhodnutí, postupuje v souladu s článkem 281e občanského soudního řádu. Proto je to soudce, kdo předkládá návrhová žádání a může nařídit ústní projednání věci. Rozsudek se uloží v soudní kanceláři do 15 dnů od tohoto projednání.

1.3 Formuláře

Nejsou předepsány žádné formuláře.

1.4 Pomoc

Pokud hodnota předmětu sporu nepřesahuje 1 100 EUR, mohou se účastníci řízení zastupovat u smírčího soudce sami (článek 82 občanského soudního řádu; viz informační list „Jak postupovat“).

Ve všech ostatních případech musí být účastníci řízení zastoupeni advokátem.

Smírčí soudce však může na základě povahy a rozsahu dané věci určitému účastníku řízení dovolit, aby jednal jako sporná strana vystupující bez právního zástupce, a to na základě ústní žádosti účastníka řízení či jiného způsobu.

Soudce ověří, zda účastníci řízení učinili všechny úkony, které se vyžadují s ohledem na jejich vystupování před soudem, a v případě potřeby je požádá, aby doplnili nebo upravili písemnosti, které soud pokládá za neúplné.

Pokud zjistí, že advokát nemá zmocnění jako obhájce, nebo nedostatky ve zmocnění uděleném pro zastupování, pomoc nebo schvalování, jež způsobují jeho neplatnost, stanoví soudce lhůtu, v níž musí účastníci řízení určit osobu odpovědnou za zastupování nebo pomoc, udělí nezbytné schválení anebo udělí či obnoví procesní plnou moc. Je-li nedostatek odstraněn ve stanovené lhůtě, považuje se návrh za opravený a jeho hmotněprávní a procesní účinky platí ode dne jeho prvního oznámení (článek 182 občanského soudního řádu).

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Pravidla o dokazování jsou stejná jako v řízení u tribunálu (viz informační list „Dokazování“).

1.6 Písemné řízení

Upravuje jej článek 127b občanského soudního řádu, v němž se uvádí, že jednání, a to i pokud je již naplánované, lze nahradit předložením písemných připomínek obsahujících pouze požadované návrhy, není-li vyžadována přítomnost jiných osob než obhajců, účastníků řízení, státního zastupitelství a členů pomocného personálu soudu. V těchto případech se jednání nahrazuje předložením písemných připomínek na žádost všech účastníků řízení. Při nařízení nahrazeného jednání stanoví soudce pro předložení připomínek závaznou lhůtu v délce nejméně patnácti dnů. Každý účastník jednání [...]

1.7 Obsah rozsudku

Obecně platí pravidla zjednodušeného postupu stanovená v bodě 1.2.

Smírčí soudce může rozhodovat „na základě ekvity“ (sentenze di equità, tj. podle úvahy soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 2 500 EUR (článek 113 občanského soudního řádu).

1.8 Náhrada nákladů

Existují nějaká omezení týkající se náhrady nákladů? Pokud ano, jaká?

Rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů jsou přijímána podle běžných pravidel, kdy náklady musí uhradit účastník řízení, v jehož neprospěch bylo rozhodnuto. Každý účastník řízení však může nést své vlastní náklady, pokud neuspěje ani jeden z nich, nebo z jiného oprávněného důvodu.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozsudkům vydaným na základě ekvity (sentenze di equità, podle úvahy smírčího soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 2 500 EUR lze podat opravný prostředek pouze tehdy, došlo-li k porušení procesního práva, ústavního práva nebo práva Společenství či zásad upravujících předmět sporu.

Proti všem ostatním rozsudkům smírčího soudce lze podat opravný prostředek u odvolacího soudu.

Viz informační listy o soudním systému, příslušnosti soudů a o tom, jak postupovat.

Související přílohy

Občanský soudní řád

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V kyperském právním systému neexistuje zvláštní řízení o drobných nárocích kromě řízení stanoveného v nařízení č. 861/2007, k jehož provádění bylo přijato procesní nařízení.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

1.2 Použití řízení

1.3 Formuláře

1.4 Pomoc

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

1.6 Písemné řízení

1.7 Obsah rozsudku

1.8 Náhrada nákladů

1.9 Možnost odvolání

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Dne 15. ledna 2018 vstoupily v Lotyšsku v platnost změny občanského soudního řádu, kterými byla slova „Věci týkající se drobných nároků“ nahrazena slovy „Věci projednávané ve zjednodušeném řízení“.

Soudce zahájí zjednodušené řízení na základě písemné žaloby, pokud jistina dluhu nebo, v případě že jde o zpětné vymáhání výživného, celková výše plateb nepřesahuje ke dni uplatnění žalobního nároku 2 500 EUR. V případě nároků na vymáhání výživného se celková výše výživného vztahuje na každé dítě zvlášť. (Ustanovení čl. 250.¹⁹ odst. 2 občanského soudního řádu).

Zjednodušené řízení je upraveno kapitolou 30 občanského soudního řádu³: Článek 250.¹⁸ až 250.^27A a následující články kapitoly 54.¹: články 440.¹ až 440.¹².

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zjednodušené řízení se vztahuje pouze na nároky, u nichž jde o zaplacení peněžní částky a výživného (čl. 35 odst. 1 body 1 a 3 občanského soudního řádu).

Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které upravují zjednodušené řízení, se nevztahují na procesní pravidla týkající se nároků projednávaných ve zjednodušeném řízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, výjimkou jsou věci, ve kterých jde o postup odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně.

Státní poplatek (valsts nodeva), který má být za podání žaloby uhrazen, se hradí takto (čl. 34 odst. 1 bod 1 občanského soudního řádu):

a) do 2 134 EUR – 15 % požadované částky, nejméně však 70 EUR;

b) od 2 135 EUR do 7 114 EUR, tj. 320 EUR plus 4 % z částky nároku přesahující 2 134 EUR.

V případě nároků týkajících se vymáhání výživného na dítě nebo rodiče se státní poplatek hradit nemusí.

1.2 Použití řízení

Při projednávání věcí ve zjednodušeném řízení postupuje soud až na výjimky stanovené pro věci projednávané ve zjednodušeném řízení podle obecného občanskoprávního řízení. Soudce zahájí zjednodušené řízení na základě písemné žaloby.

Soudce nebude podanou žalobu ve zjednodušeném řízení projednávat, pokud není žaloba vyhotovena v souladu se vzorem schváleným vládou.

Přijme-li soudce odůvodněné rozhodnutí, že ve věci neučiní žádné úkony, zašle rozhodnutí žalobci a stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků. Tato lhůta nesmí být kratší než 20 dnů ode dne odeslání rozhodnutí. Proti rozhodnutí soudce se lze odvolat do 10 dnů ode dne vydání rozsudku nebo do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, jestliže se bydliště dané osoby nachází mimo Lotyšsko.

1.3 Formuláře

Žaloba a vyjádření žalovaného musejí být vyhotoveny podle formulářů stanovených v přílohách nařízení vlády (Ministru kabinets) č. 305 ze dne 29. května 2018 o formulářích používaných ve zjednodušeném řízení. Přílohy nařízení vlády obsahují tyto formuláře:

1. žalobu na zaplacení peněžní částky v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 1);

2. žalobu na vymáhání výživného v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 2);

3. vyjádření k žalobě na zaplacení peněžní částky v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 3);

4. vyjádření k žalobě na vymáhání výživného v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 4).

Kromě údajů o žalobci a žalovaném musejí být ve formuláři žaloby, která má být projednána ve zjednodušeném řízení, uvedeny tyto informace:

1. Název okresního či městského soudu (rajona (pilsētas) tiesa), k němuž se žaloba podává: pokud se strany prostřednictvím smlouvy nedohodly, že spor bude projednán jinde, podávají se žaloby na určitou osobu k soudu v místě jejího nahlášeného bydliště nebo, jde-li o právnickou osobu, v místě jejího sídla (souvisí-li žaloba s činnostmi pobočky nebo agentury právnické osoby, nárok lze rovněž vznést v místě, kde se daná pobočka či agentura nachází).      
   Informace o tom, který soud je příslušný, a který soud je tudíž třeba uvést ve formuláři, jsou k dispozici na internetovém portálu https://www.tiesas.lv/ v sekci Tiesas („soudy“), Tiesu darbības teritorijas („místní příslušnost soudů“).
2. Pokud si žalobce přeje, aby jeho zájmy před soudem zastupovala jiná osoba, uvede se ve formuláři jméno jeho zástupce. Aby mohla jiná osoba vystupovat jako zástupce u soudu, je třeba vyhotovit plnou moc (pilnvara), ověřenou notářem, a uvést ji ve sloupci, v němž je popsán základ pro zastupování. Je-li zástupcem advokát (zvērināts advokāts), musí být zastupování potvrzeno žádostí o právní zastupování (orderis), a má-li advokát jednat jménem účastníka řízení, musí to být potvrzeno písemnou plnou mocí (která v tomto případě nemusí být podepsána notářem).
3. Předmět nároku: ve formuláři musí být uvedena napadená práva a právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným, o potvrzení jejichž existence či neexistence žalobce soud žádá, a žádost, aby soud ochránil práva či zájmy žalobce chráněná zákonem.
4. Metoda výpočtu výše nároku: ve formuláři žaloby pro zjednodušené řízení musí být uvedena jistina dluhu, tedy částka dluhu bez úroků a smluvních pokut, částka smluvních pokut, veškeré úroky splatné podle smlouvy či ze zákona a součet všech těchto položek.
5. Ve formuláři by měly být uvedeny skutečnosti, na nichž žalobce svůj nárok zakládá, a podpůrné důkazy, konkrétní ustanovení právních předpisů, na nichž je nárok založen, a na závěr opatření, o jehož přijetí žalobce soud žádá.
6. Žaloba musí být podepsána žalobcem nebo jeho zástupcem, případně žalobcem i jeho zástupcem, pokud to soud vyžaduje. K žalobě by měly být přiloženy dokumenty, které dokládají, že byly dodrženy veškeré postupy týkající se předběžného mimosoudního projednání věci, pokud je právní předpisy vyžadují, a které zdůvodňují skutečnosti, na nichž je nárok založen.

1.4 Pomoc

Občanský soudní řád neobsahuje žádné zvláštní ustanovení o právní pomoci ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení. Ve věci projednávané ve zjednodušeném řízení může být osoba zastupována.

Jestliže si žalobce přeje, aby jeho zájmy u soudu zastupovala jiná osoba, a žalobu podává zástupce, musí žaloba obsahovat jméno a příjmení zástupce, jeho osobní identifikační číslo a adresu pro korespondenci se soudem nebo, v případě, že zástupcem je právnická osoba, její název, registrační číslo a sídlo. Zástupcem v občanskoprávním řízení může být jakákoli fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, nebyl jí ustanoven opatrovník a nevztahuje se na ni žádné z omezení uvedených v článku 84 občanského soudního řádu. Pokud má jiná osoba vystupovat u soudu jako zástupce, je třeba sepsat plnou moc ověřenou notářem. Žalobce může určit zástupce prostřednictvím ústního návrhu u soudu, což musí být zaprotokolováno. Zástupce právnické osoby musí mít písemnou plnou moc (která nemusí být notářsky ověřena) nebo listiny, které potvrzují, že je představitelem oprávněným zastupovat právnickou osobu bez zvláštního pověření. Je-li zástupcem advokátem (zvērināts advokāts), musí být zastupování potvrzeno žádostí o právní zastupování (orderis), a má-li advokát jednat jménem účastníka, musí to být potvrzeno písemnou plnou mocí (která v tomto případě nemusí být podepsána notářem). Je-li určitá osoba zastupována, soudu předkládá a podepisuje nezbytné listiny zástupce, který jedná jménem dané osoby v souladu s plnou mocí.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Dokazování se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řádu. Ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení proto mohou mít důkazy formu výpovědí účastníků řízení nebo třetích osob, výpovědí svědků, písemných důkazů a znaleckých posudků.

1.6 Písemné řízení

Soudce zahájí zjednodušené řízení na základě písemné žaloby. Žalovanému je zaslána kopie žaloby a formulář pro vyjádření; žalovaný je povinen předložit své vyjádření do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žaloba zaslána. V závislosti na okolnostech a povaze věci mohou být žalovanému zaslány i písemnosti přiložené k žalobě. Soud rovněž informuje žalovaného o tom, že skutečnost, že se žalovaný k žalobě nevyjádří, nezabrání to soudu ve vynesení rozsudku v dané věci, a že žalovaný může požádat, aby byla věc projednána v soudním jednání.

Soud při zasílání písemností objasní účastníkům, jaká jsou jejich procesní práva, informuje je o složení soudu, který má věc projednávat, a vysvětlí jim, jak může účastník vznést námitku proti soudci. Občanský soudní řád přiznává účastníkům řízení procesní práva týkající se přípravy věci k soudnímu řízení a účastníci mohou tato práva uplatnit nejpozději sedm dnů před datem stanoveným pro projednání věci.

Žalovaný může předložit své vyjádření za použití vzoru schváleného vládou. Vzor je jedním z formulářů obsažených v přílohách nařízení vlády č. 305 ze dne 29. května 2018 o formulářích používaných ve zjednodušeném řízení. Žalovaný je povinen ve svém vyjádření uvést tyto informace:

1. název soudu, k němuž se vyjádření podává;
2. jméno, příjmení, osobní identifikační číslo a nahlášené bydliště žalobce, případně jeho faktické bydliště; nebo v případě, že jde o právnickou osobu, její název, registrační číslo a sídlo;
3. jméno, příjmení, osobní identifikační číslo a nahlášené bydliště žalovaného a dodatečnou adresu nahlášenou žalovaným, nebo v případě, že tyto údaje nejsou k dispozici, faktické místo bydliště žalovaného; v případě, že jde o právnickou osobu, se uvede její název, registrační číslo a sídlo; kromě toho může žalovaný také uvést jinou adresu pro korespondenci se soudem;
4. spisovou značku a předmět nároku;
5. zda nárok zcela nebo zčásti uznává;
6. své námitky vůči nároku, důvody, na nichž jsou námitky založeny, a právní ustanovení, z nichž vycházejí;
7. důkazy na podporu svých námitek proti nároku;
8. návrhy na provedení dokazování;
9. zda žalovaný požaduje náhradu soudních výdajů;
10. zda žalovaný požaduje náhradu výdajů souvisejících s projednáním věci, přičemž uvede částku a přiloží listiny, které danou částku opodstatňují;
11. zda žalovaný žádá, aby věc byla projednána na soudním jednání;
12. jakékoli jiné okolnosti, které žalovaný považuje pro projednání věci za důležité;
13. jakékoli další požadavky;
14. seznam písemností přiložených k vyjádření;
15. čas a místo vyhotovení vyjádření.

Žalovaný je oprávněn vznést protinárok (podat vzájemnou žalobu), a to do 30 dnů ode dne, kdy byla žalovanému zaslána žaloba, pokud:

1. je možné vzájemné započtení nároků uvedených v počáteční žalobě a ve vzájemné žalobě;
2. povolení vzájemné žaloby by soudu znemožnilo vyhovět všem nárokům uvedeným v počáteční žalobě nebo jejich části;
3. vzájemná žaloba a počáteční žaloba spolu vzájemně souvisejí a záležitost může být vyřešena rychleji a správněji, budou-li projednávány společně. Věc bude posouzena v souladu s postupem pro nároky projednávané ve zjednodušeném řízení, jestliže i protinárok představuje nárok projednávaný ve zjednodušeném řízení, tzn. nepřesahuje přípustný strop a je odpovídajícím způsobem formulován.

Pokud částka vymáhaná vzájemnou žalobou přesahuje strop pro nárok projednávaný ve zjednodušeném řízení nebo pokud ve vzájemné žalobě nejde o zpětné získání peněz či výživného, soud danou věc posoudí v běžném řízení.

Pokud účastníci řízení nepožádají o to, aby bylo nařízeno jednání ve věci, a soud nemá za to, že je jednání nutné, rozhoduje se o věci projednávané ve zjednodušeném řízení v písemném řízení a účastníkům je v dostatečném předstihu oznámeno datum, kdy bude zkrácený rozsudek k dispozici v internetovém systému. Za datum vyhotovení rozsudku se považuje datum, kdy je zkrácený rozsudek k dispozici v internetovém systému. Soud věc projedná při jednání v řádném řízení, jestliže o to kterýkoli z účastníků požádá nebo má-li soud za to, že je třeba věc projednat v soudním jednání. Soud může rovněž věc projednat na jednání z vlastního podnětu. Pokud se bydliště či místo pobytu určité osoby nenachází v Lotyšsku a je známa její adresa, soudní písemnosti se doručují v souladu s mezinárodními právními předpisy, které jsou pro Lotyšsko závazné, nebo s právem Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

1.7 Obsah rozsudku

Ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení soud vyhotoví zkrácený rozsudek. Zkrácený rozsudek je vypracován v souladu s obecnými požadavky na obsah rozsudku (článek 193 občanského soudního řádu), s výjimkou popisné části, kde je uveden pouze předmět nároku, právní a správní předpisy, kterých se účastník řízení dovolává, a nárok a dále odůvodnění rozhodnutí, které odráží pouze právní předpisy, ze kterých vychází soud.

Soud vyhotoví ve věci projednávané ve zjednodušeném řízení plný rozsudek (v souladu s obecnými požadavky na obsah rozsudku), pokud účastník řízení podá písemnou žádost vyhotovení rozsudku. Žádost musí být předložena soudu do 10 dnů ode dne vyhlášení zkráceného rozsudku (datum, kdy je zkrácený rozsudek k dispozici v internetovém systému). Soud může z vlastního podnětu rovněž vydat plný rozsudek. Soud vyhotoví plný rozsudek do 20 dnů od uplynutí lhůty pro podání návrhu na vyhotovení rozsudku. Za datum vyhotovení plného rozsudku se považuje datum, kdy je rozsudek dostupný v internetovém systému.

1.8 Náhrada nákladů

Na věci projednávané ve zjednodušeném řízení se vztahují obecná pravidla placení soudních výdajů.

Při vynesení rozsudku soud nařídí neúspěšnému účastníkovi, aby úspěšnému účastníkovi nahradil veškeré soudní výdaje (státní poplatek a náklady řízení). Je-li žalobě vyhověno pouze zčásti, bude žalovanému nařízeno, aby nahradil soudní výdaje žalobce v poměru k nárokům, kterým bylo vyhověno, a žalobce bude muset uhradit soudní výdaje žalovaného v poměru k nárokům, které byly zamítnuty. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, musí nahradit soudní výdaje vzniklé žalovanému. V takovém případě žalovaný nehradí soudní výdaje zaplacené žalobcem. Pokud však žalobce žalobu vezme zpět, protože žalovaný nárok dobrovolně uspokojil po podání žaloby, soud může na žádost žalobce nařídit žalovanému, aby žalobci nahradil soudní výdaje.

Obdobně pokud se soud rozhodne, že nebude žalobu projednávat, na žádost žalovaného nařídí žalobci, aby žalovanému nahradil soudní výdaje.

Je-li žalobce od soudních výdajů osvobozen, může být žalovanému nařízeno, aby nahradil soudní výdaje státu v poměru k části žaloby, které bylo vyhověno.

Za vedlejší nárok je splatná jistota ve výši 70 EUR. Pokud soud napadený rozsudek zcela nebo zčásti zruší nebo změní, jistota je vrácena. Pokud je odvolání zamítnuto, jistota se nevrací.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozsudku soudu prvního stupně lze podat odvolání (apelācija), pokud:

• soud nesprávně uplatnil nebo si vyložil pravidlo hmotného práva, a v dané věci proto bylo přijato nesprávné rozhodnutí,
• soud porušil pravidlo procesního práva, a v dané věci proto bylo přijato nesprávné rozhodnutí,
• soud učinil nesprávná skutková zjištění nebo nesprávně posoudil důkazy nebo provedl nesprávné právní posouzení okolností dané věci, a v dané věci proto bylo přijato nesprávné rozhodnutí.

Pokud byla věc ve zjednodušeném řízení projednána v písemném řízení, plyne lhůta pro odvolání proti rozsudku (20 dnů) ode dne vyhotovení rozsudku.

Kromě bodů uvedených v občanském soudním řádu musí odvolání, kterým se tvrdí, že rozsudek je stižen vadou, obsahovat rovněž tyto údaje:

• které pravidlo hmotného práva soud prvního stupně uplatnil nebo si vyložil nesprávně nebo které pravidlo procesního práva porušil a jak tato skutečnost ovlivnila rozhodování v dané věci;
• která skutková zjištění soudu prvního stupně jsou nesprávná, které důkazy byly nesprávně posouzeny, z čeho je zřejmé, že právní posouzení okolností dané věci je stiženo vadou, a jak tato skutečnost ovlivnila rozhodování v dané věci.

Soudce soudu prvního stupně rozhodne o tom, zda je odvolání přípustné a pokud odvolání nesplňuje požadavky občanského soudního řádu nebo pokud nebyly k odvolání přiloženy všechny nezbytné kopie nebo pokud nebyly v případech vyžadovaných zákonem předložen překlad odvolání a přiložených písemností, soudce stanoví lhůtu, v níž musí být nedostatky napraveny. Jsou-li nedostatky napraveny ve stanovené lhůtě, má se za to, že odvolání bylo podáno v den, kdy bylo podáno poprvé. V opačném případě se má za to, že nikdy podáno nebylo, a vrátí se odvolateli.

Odvolání, které není podepsáno nebo je podáno osobou, jež k jeho podání nebyla řádně oprávněna, nebo za nějž nebyl zaplacen státní poplatek (státní poplatek za odvolání v sazbě vypočtené podle výše sporné částky u soudu prvního stupně), nebude připuštěno a vrátí se odvolateli. Rozhodnutí, jímž se odmítá připuštění odvolání, nelze napadnout.

Poté, co se soudce odvolacího soudu přesvědčí, že byly dodrženy postupy pro podání odvolání, přijme rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a to do 30 dnů od obdržení odvolání; v některých případech přijímá toto rozhodnutí senát tři soudců.

Pokud existuje alespoň jeden z možných odvolacích důvodů, soudce přijme rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům, přičemž uvede lhůtu pro podání písemných vyjádření.

Pokud se soudce, jenž byl jmenován, aby přijal rozhodnutí o odvolání, domnívá, že odvolací řízení nemělo být zahájeno, rozhodne o této otázce senát tří soudců.

Jestliže alespoň jeden ze tří soudců zastává názor, že existuje alespoň jeden z možných důvodů pro zahájení odvolacího řízení, soudci přijmou rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům.

Pokud soudci jednomyslně shledají, že neexistuje žádný důvod pro zahájení odvolacího řízení, přijmou rozhodnutí o odmítnutí odvolacího řízení a neprodleně informují účastníky. Toto rozhodnutí má formu usnesení (rezolūcija) a nelze je napadnout.

Do 20 dnů ode dne, kdy odvolací soud oznámí účastníkům, že řízení bylo zahájeno, mohou účastníci předložit písemná vyjádření k odvolání.

Po zaslání oznámení o zahájení odvolacího řízení má účastník 20 dnů na to, aby předložil vedlejší kasační opravný prostředek. Je-li obdržen vedlejší kasační opravný prostředek, soud jej neprodleně zašle ostatním účastníkům.

O odvolání ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení se rozhoduje v písemném řízení; účastníkům je včas oznámeno datum, kdy bude rozhodnutí k dispozici online, a jsou informováni o složení soudu a o svém právu podat námitku proti soudci. Má se za to, že rozsudek byl vyhotoven v den, kdy je k dispozici v online systému. Pokud to soud považuje za nezbytné, může být věc projednávaná ve zjednodušeném řízení projednána při soudním jednání.

Proti rozsudku odvolacího soudu nelze podat dovolání a rozsudek nabývá účinnosti okamžikem, kdy je vynesen, nebo v případě, že je věc projednávána v písemném řízení, dnem, kdy je rozsudek vyhotoven.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Vnitrostátní řízení o drobných nárocích je upraveno v části IV kapitole XXIV občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas) Litevské republiky.

Evropské drobné nároky jsou řešeny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a věci týkající se evropských drobných nároků jsou projednávány podle obecných pravidel řízení pro řešení sporů s výjimkami stanovenými v zákoně Litevské republiky, kterým se provádějí právní předpisy Evropské unie a mezinárodní právní předpisy upravující občanskoprávní řízení (Civilinį procesą reglamentuojančių Europos Sąjungos ir tarptautinės teisės aktų įgyvendinimo įstatymas).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Vnitrostátní řízení o drobných nárocích a evropské řízení o drobných nárocích se vztahuje na peněžité nároky nepřesahující 2 000 EUR.

Evropské řízení o drobných nárocích se vztahuje na občanskoprávní nároky nepřesahující 2 000 EUR. Řízení se nevztahuje na věci týkající se: statusu nebo způsobilosti fyzických osob k právům a právním úkonům; majetkových práv vyplývajících z manželského vztahu, vyživovacích povinností, závětí a dědění; úpadku, řízení o likvidaci společností v platební neschopnosti či jiných právnických osob, sociálního zabezpečení, arbitráže, pracovního práva, nájmu nemovitostí s výjimkou žalob týkajících se peněžitých nároků a porušení práva na soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy.

1.2 Použití řízení

Řízení je použitelné od 1. ledna 2009. Věci týkající se evropských drobných nároků projednávají okresní soudy podle pravidel pro určení místní příslušnosti, která jsou stanovena v občanském soudním řádu Litevské republiky, tj. okresní nebo městské soudy.

V případech uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 861/2007 musí soud žalobce/žalovaného informovat o tom, že žalobu / vzájemnou žalobu může podat nejpozději do 14 dnů poté, co obdrží oznámení soudu, v souladu s požadavky stanovenými v občanském soudním řádu Litevské republiky. Nepodá-li žalobce/žalovaný soudu řádně vyhotovenou žalobu / vzájemnou žalobu ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku, má se za to, že žaloba nebyla podána a podle rozhodnutí soudu je vrácena žalobci/žalovanému. Proti tomuto rozhodnutí lze podat samostatný opravný prostředek.

1.3 Formuláře

Formuláře jsou poskytovány soudy a jsou k dispozici na portálu elektronických služeb litevských soudů.

1.4 Pomoc

Není povinné právní zastoupení. Soudy poskytují pomoc při vyplňování formulářů, neradí však ohledně skutkové podstaty věci. V čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 861/2007 se stanoví, že stranám řízení je poskytována praktická pomoc a informace, a to ze strany subjektů, které zajišťují základní státem garantovanou službu právní pomoci.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Dokazování se řídí částí II kapitolou XIII občanského soudního řádu.

1.6 Písemné řízení

Ve vnitrostátním řízení o drobných nárocích může soud, který danou věc projednává, sám rozhodnout o formě a postupu projednávání. Ústní jednání se může konat v případě, požádá-li o to alespoň jedna strana. V rámci písemného řízení nejsou osoby zúčastněné na řízení předvolány k soudu a neúčastní se soudního jednání. Osoby zúčastněné na řízení jsou o písemném řízení vyrozuměny podle čl. 133 odst. 3 občanského soudního řádu. Je-li skutková podstata věci projednávána v písemném řízení, jsou údaje o datu, čase a místě konání soudního jednání a o složení soudu oznámeny na zvláštní internetové stránce nejméně sedm dnů přede dnem konání jednání, s výjimkou případů stanovených v občanském soudním řádu, kdy jsou strany vyrozuměny jinak. Zmíněné informace poskytuje rovněž podatelna soudu.

1.7 Obsah rozsudku

V rámci vnitrostátního řízení o drobných nárocích musí mít rozhodnutí soudu úvodní a normativní část a obsahovat stručné odůvodnění.

1.8 Náhrada nákladů

V případě drobných nároků se účtuje soudní poplatek (žyminis mokestis) ve výši stanovené v čl. 80 odst. 1 bodu 6 občanského soudního řádu Litevské republiky. Jeho výše činí 1/4 poplatku účtovaného za nárok, avšak nejméně 10 EUR.

1.9 Možnost odvolání

V článku 29 zákona je stanoveno, že proti rozhodnutím litevských soudů vydaným v rámci evropského řízení o drobných nárocích lze podat odvolání. Odvolací řízení je upraveno v článcích 301 až 333 litevského občanského soudního řádu. Podle čl. 307 odst. 1 občanského soudního řádu lze v případě, že pro odvolání existují důvody, odvolání podat do 30 dnů ode dne vynesení soudního rozhodnutí.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Drobné nároky - Lucembursko

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Kromě evropského řízení o drobných nárocích stanoveného v nařízení (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007 existuje v lucemburském právním řádu zjednodušené řízení o vymáhání pohledávek do výše 15 000 EUR jistiny (bez úroků a nákladů), které je označováno jako „platební rozkaz“ (ordonnance de paiement).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

V rámci řízení o vydání platebního rozkazu lze vymáhat veškeré peněžité pohledávky do výše 15 000 EUR pod podmínkou, že má dlužník bydliště v Lucemburském velkovévodství.

1.2 Použití řízení

Věřitel nemusí uvedeného řízení o vydání platebního rozkazu využít. Může se rovněž obrátit na smírčí soud prostřednictvím žaloby (citation en justice).

Jedním z rozdílů mezi řízením o vydání platebního rozkazu u smírčího soudu a řízením o vydání platebního rozkazu, které je vedeno na základě návrhu podaného okresnímu soudu, mimo jiné je, že řízení u smírčího soudu může vyústit ve vynesení plného rozsudku (jugement), zatímco řízení u okresního soudu je v každém případě ukončeno pouze vydáním platebního rozkazu (ordonnance).

1.3 Formuláře

Návrh na vydání platebního rozkazu se podává podatelně smírčího soudu, a to prostým ústním nebo písemným prohlášením.

Návrh musí obsahovat jména, příjmení, povolání a bydliště či místa pobytu žalobce i žalovaného, jakož i okolnosti vzniku pohledávky a její výši, jinak je neplatný. Musí v něm být rovněž vznesen návrh na vydání podmíněného platebního rozkazu.

Věřitel musí přiložit nebo poskytnout veškeré dokumenty, které mohou prokázat existenci a výši pohledávky a její opodstatněnost.

Ze srovnání zmíněných znění vyplývá, že mírnější požadavky na odůvodnění platí pro návrhy ke smírčímu soudu, v nichž postačí uvést pouze výši pohledávky a okolnosti jejího vzniku.

1.4 Pomoc

Dané znění neukládá soudním doručovatelům ani soudům žádné povinnosti týkající se poskytování pomoci účastníkům řízení.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Použijí se pravidla dokazování civilního procesu. Viz téma „Dokazování – Lucembursko“.

1.6 Písemné řízení

Pokud dlužník pohledávku rozporuje a věřitel hodlá pokračovat v řízení, věc musí být povinně projednána na veřejném zasedání.

1.7 Obsah rozsudku

Rozsudky vydávané v řízeních o vydání platebního rozkazu se řídí týmiž pravidly a zásadami jako rozsudky vydávané v běžném řízení.

1.8 Náhrada nákladů

Podle lucemburského práva se účastníkovi řízení, který neměl ve věci úspěch, běžně uloží povinnost hradit související náklady. Povinnost hradit náklady řízení se ukládá všem účastníkům řízení, kteří neměli ve věci úspěch, ledaže by soud úhradu veškerých nákladů, nebo jen jejich části nařídil zvláštním a odůvodněným rozhodnutím. Pokud účastníkovi řízení, který měl ve věci úspěch, vznikly v souvislosti s řízením určité náklady, může jejich úhradu na protistraně vymáhat.

Na rozdíl od praxe obvyklé v jiných státech nebývá pravidlem hradit náklady na právní zastoupení. Lucemburské právo stanoví, že „náklady řízení“, které jsou uvedeny v článku 238 nového občanského soudního řádu (Nouveau Code de procédure civile), pokrývají náklady na soudního vykonavatele a na znalce, jakož i náhrady případně vyplácené svědkům, náklady na tlumočení atd., nikoliv však náklady na právní zastoupení.

Účastníkovi řízení, který měl ve věci úspěch, může soudce přiznat náhradu určenou ke kompenzaci nákladů vzniklých v souvislosti s řízením, mezi něž patří i náklady na právní zastoupení. Tak je tomu zejména v případě, kdy se jeví jako nespravedlivé, aby musel jeden účastník řízení nést náklady, jež vynaložil a jež nejsou zahrnuty do nákladů řízení. V takovém případě může soudce uložit druhému účastníkovi řízení platbu částky, kterou stanoví.

Je třeba zmínit, že rozhodnutí o tom, zda přiznat, či nepřiznat náhradu nákladů řízení je ponecháno na úvaze soudce, stejně tak jako určení jejich výše.

1.9 Možnost odvolání

Pokud jde o vydání platebního rozkazu, použijí se pravidla obecného práva. Proti rozsudkům smírčího soudu lze podat odvolání pouze v případě, že hodnota sporu přesahuje částku 2 000 EUR.

Související odkazy

LEGILUX

https://justice.public.lu/fr.html

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Kromě řízení stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (a § 598 až 602 zákona CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu, který upravuje všechny záležitosti, jež nejsou upraveny uvedeným nařízením) nestanovilo platné maďarské právo ode dne 1. ledna 2018 žádné zvláštní řízení pro drobné nároky. Drobné nároky se řídily zákonem III z roku 1952 o občanském soudním řádu; tento zákon byl však nahrazen zákonem CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu, s účinností ode dne 1. ledna 2018. To znamená, že ode dne 1. ledna 2018 nejsou v maďarském občanském právu specifická pravidla platná pro drobné nároky. V důsledku toho se pro vymáhání drobných nároků používají všeobecná pravidla. Avšak řízení zahájená před 1. lednem 2018 se vedou v souladu s předchozím zákonem III z roku 1952 o občanském soudním řádu. Následující se tudíž týkají pouze probíhajících řízení, jež byla zahájena před 1. lednem 2018.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Řízení o drobných nárocích lze uplatnit při řízeních o vymáhání pohledávek, jejichž hodnota nepřevyšuje 1 milion HUF, které se staly předmětem sporu v návaznosti na odpor proti platebnímu rozkazu nebo které vyplývají z řízení o vydání platebního rozkazu, tj. když

a) návrh na vydání platebního rozkazu zamítne notář ex officio a navrhovatel následně podá soudní žalobu, aby vymáhal pohledávku;

b) řízení o platebním rozkazu zastaví notář a navrhovatel následně podá soudní žalobu, aby vymáhal pohledávku.

1.2 Použití řízení

Toto řízení používají okresní soudy (járásbíróság).

1.3 Formuláře

Neexistuje žádný žalobní formulář pro podání návrhu na zahájení řízení, avšak pro řízení o platebním rozkazu, které takovým návrhům předchází – a které spadá do působnosti notářů – existuje formulář, který je k dispozici na domovské internetové stránce maďarské komory notářů a v notářských kancelářích.

1.4 Pomoc

V tomto případě je poskytována pomoc. Aby bylo prosazování práv umožněno i fyzickým osobám, jejichž příjmy a finanční situace jim neumožňují nést náklady řízení, jsou tyto osoby na základě vlastní žádosti od těchto nákladů zcela nebo zčásti osvobozeny. Podle zákona o poplatcích mohou mít strany sporu rovněž nárok na úlevu na soudních poplatcích (osvobození od poplatků nebo právo na odložení povinnosti jejich zaplacení) a osoby v hmotné nouzi mají v souladu s ustanoveními zákona o právní pomoci v případě potřeby rovněž nárok na právního zástupce nebo advokáta, aby se mohly účinné domáhat svých práv.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

V řízeních zahájených v důsledku odporu podanému proti platebnímu rozkazu vyrozumí soud žalovaného o skutečnostech a důkazech předložených žalobcem nejpozději v předvolání k jednání. Strana sporu může předložit důkazy nejpozději v první den jednání. Výjimkou z tohoto pravidla je, že strana sporu může předložit důkazy kdykoli během řízení v případě, že s tím druhá strana souhlasí nebo pokud se daná strana v předložených důkazech dovolává skutečností nebo důkazů, pravomocných soudních rozhodnutí nebo jiných správních rozhodnutí, o nichž se z důvodů, které nebyly na její straně, dozvěděla až po uplynutí standardní lhůty stanovené pro předložení důkazů, případně o nichž byla z důvodů, které nebyly na její straně, informována až po uplynutí této lhůty, a pokud tato strana dostatečně toto tvrzení doloží.

Pokud je provedena změna žalobního návrhu nebo je předložen protinávrh, může strana sporu předložit příslušné důkazy při provedení této změny / podání tohoto protinávrhu, zatímco v případě odporu proti nároku na započtení mohou být důkazy týkající se nároku na započtení předloženy současně s podáním odporu. Soud musí odmítnout veškeré důkazy předložené v rozporu s těmito ustanoveními. Ve všech ostatních ohledech platí obecná pravidla dokazování.

1.6 Písemné řízení

Soud vede rovněž ústní jednání ve věci.

1.7 Obsah rozsudku

Obsah rozsudku se řídí obecně platnými předpisy s tím, že účastníkům řízení musí být po vydání výroku poskytnuty informace o náležitostech odvolání a o právních důsledcích nedodržení těchto náležitostí.

1.8 Náhrada nákladů

Obecně se uplatní zásada, že „neúspěšná strana sporu platí“.

1.9 Možnost odvolání

Možnost odvolání je v řadě ohledů omezena; nejdůležitějším z těchto omezení je, že odvolání lze podat pouze z důvodu závažného porušení procesních pravidel v prvním stupni nebo nesprávného uplatnění hmotného práva. Tato obecná pravidla platí pro podání odvolání a pro lhůtu stanovenou pro jejich podání, přičemž odvolání se podává k soudu, který vydal rozsudek v prvním stupni, ve lhůtě 15 dnů od doručení rozsudku, a bude jej posuzovat příslušný krajský soud (törvényszék).

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Zvláštní řízení pro drobné nároky upravuje kapitola 380 Sbírky zákonů Malty (zákon o soudu pro drobné nároky) a sekundární právní předpisy 380.01, 380.02 a 380.03.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Tento soud [Tribunal għal Talbiet Żgħar] má příslušnost pouze k rozhodování o peněžních nárocích, které nepřesahují 5 000 EUR.

1.2 Použití řízení

Řízení začíná v momentě, kdy žalující vyplní nezbytný formulář, podá jej do kanceláře soudu (podatelny), zaplatí poplatek a požádá soud, aby žalovanému žalobu doručil. Žalovaný má následně osmnáct dnů ode dne, kdy mu byla žaloba doručena, na předložení odpovědi. Je možné rovněž uplatnit protinárok. Pokud se žalovaný domnívá, že by nárok žalobce měla uhradit jiná osoba, měl by tuto osobu uvést. Vedoucí podatelny poté účastníkům řízení oznámí datum a čas nařízeného jednání. Samosoudce vede řízení u soudu tak, aby odpovídalo pravidlům obecné spravedlnosti. Zajistí, aby byla věc projednána a rozhodnuta co nejrychleji, v den jednání, a aby jednání proběhlo pouze během jednoho zasedání. Shromáždí informace jakýmkoli způsobem, který považuje za vhodný, a pokud mu shromážděné důkazy postačují k tomu, aby v dané věci učinil závěr, není vázán pravidly důkazní síly ani pravidly týkajícími se důkazů založených na pověstech. Pokud je to možné, zdrží se toho, aby jmenoval znalce, kteří by předložili znalecké posudky. Má stejné pravomoci jako smírčí soudce působící u smírčího soudu v oblasti občanskoprávních věcí a zejména má právo předvolávat svědky a brát je pod přísahu.

1.3 Formuláře

Účastník podávající žalobu vyplní příslušný formulář nacházející se v první příloze sekundárního právního předpisu 380.01 (Small Claims Tribunal Rules). Žalovaný také vyplní formulář, který je též možno nalézt v první příloze výše uvedeného právního předpisu.

1.4 Pomoc

Účastníkům řízení může pomáhat jakákoli osoba – nemusí jít nutně o advokáta nebo právního zmocněnce.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Účastníci řízení mohou předkládat důkazy ústně, ve formě písemností nebo oběma způsoby. Svědek může být předvolán nejpozději tři dny před datem, kdy má svědčit – tedy dostavit se v konkrétní den a hodinu k soudu, aby předložil důkazy nebo písemnosti. Pokud se řádně předvolaný svědek nedostaví na jednání soudu, může soud jej soud nechat zadržet a předvést na jednání konané v jiný den.

1.6 Písemné řízení

Žaloba a protinárok se předkládají písemně. Důkazy mohou mít písemnou podobu. Dostavit se k soudu je však nutné v den jím stanovený.

1.7 Obsah rozsudku

Soudce ve svém rozhodnutí uvede podrobně hlavní důvody, na kterých své rozhodnutí založil. Uvede v něm také, jak rozhodl o nákladech.

1.8 Náhrada nákladů

V každém rozsudku soudce určí náklady, které účastníci ponesou. Účastník řízení, který neměl ve věci úspěch, musí uhradit náklady účastníka řízení, který měl ve věci úspěch, ledaže zvláštní okolnosti odůvodňují odchýlit se od této zásady. Náklady se omezují na skutečné přímé výdaje spojené s danou věcí, které vznikly účastníku, jemuž byly přiznány. V případě bezdůvodné nebo šikanózní žaloby může soud žalujícímu uložit, aby žalovanému zaplatil pokutu, která nejméně 250 EUR a nejvýše 1.250 EUR a která je občanskoprávním dluhem.

1.9 Možnost odvolání

Odvolání proti rozhodnutí soudu se podává do podatelny odvolacího soudu v jeho nižší příslušnosti do dvaceti dnů od data, kdy samosoudce vynesl rozhodnutí.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Obvyklým řízením v případě drobných nároků je řízení s předvoláním k ústnímu jednání u místního úseku okresního soudu (sector kanton van de rechtbank). Jedná se o běžné řízení s předvoláním s procesním zjednodušením. Pokud řízení probíhá u místního úseku, nemáte povinnost najmout si advokáta a můžete se zastupovat sami.

V přeshraničních věcech v rámci EU lze využít i evropské řízení o drobných nárocích. Evropské řízení o drobných nárocích lze využít v případě, kdy vám peníze dluží:

• jiný podnik,
• organizace,
• zákazník.

V nizozemském právním řádu existuje zákon, kterým se provádí nařízení o evropském řízení o drobných nárocích (zákon ze dne 29. května 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Místní úsek projednává:

• věci týkající se nároků do maximální výše 25 000 EUR,
• věci týkající se nároků neučené hodnoty, je-li pravděpodobné, že jejich hodnota není vyšší než 25 000 EUR.

Místní úsek mimoto rozhoduje ve věcech týkajících se pracovního práva, nájmu, spotřebitelských nákupů a spotřebitelských úvěrů, odvolání proti dopravním pokutám a méně závažným přestupkům. Dále má pak na starosti věci týkající se správy, opatrovnictví, poručenství a zamítnutí či přijetí dědictví. Další informace o řízeních s předvoláním k místnímu úseku okresního soudu naleznete zde.

Místní úsek projednává také věci týkající se evropských drobných nároků. Maximální hodnota pro evropské řízení o drobných nárocích je nařízením (ES) č. 861/2007 stanovena na 5 000 EUR.

1.2 Použití řízení

U místního úseku neplatí žádné zvláštní řízení. Pravidla pro řízení s předvoláním v zásadě platí pro okresní soud i jeho místní úsek. Důležitý rozdíl spočívá v tom, že ve věcech projednávaných místním úsekem mohou strany předložit svou věc samy, zatímco v ostatních případech (u okresního soudu) je musí zastupovat advokát. Viz dále odpověď na otázku 1.4. U místního úseku mimoto věci projednává samosoudce, tj. soudce, který ve věci rozhoduje sám.

Na evropské drobné nároky se vztahují pravidla týkající se sporného řízení.

1.3 Formuláře

Řízení u místního úseku je obvykle zahájeno předvoláním (žalobním návrhem). Nejdůležitějším údajem v předvolání je žalobní nárok (samotná žaloba) a jeho důvody (skutkové okolnosti a práva, na nichž se žalobní nárok zakládá).

K několika málo zvláštnostem řízení u místního úseku okresního soudu patří toto:

1. žalovaný je předvolán k okresnímu soudu A, dostaví se však k místnímu úseku v hlavní budově A nebo ve zvláštní budově tohoto okresního soudu A,
2. je-li žalobce v řízení zastoupen zplnomocněným zástupcem, je nutno v předvolání uvést jméno a adresu zplnomocněného zástupce.

Žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích se podává na formuláři A. Žalobu je nutno podat příslušnému soudu.

1.4 Pomoc

Ve věcech projednávaných místním úsekem mohou účastníci předložit svou věc sami. To znamená, že právní zastoupení advokátem není povinné. Přípustná je i pomoc poskytnutá zplnomocněným zástupcem, kterým nemusí být advokát. Co se týká náhrady nákladů na právní pomoc advokáta, viz rovněž odpověď na otázku 1.8.

Také v evropském řízení nemusí být účastníci zastoupeni advokátem nebo právním poradcem.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Platí obvyklá pravidla dokazování. Podle nizozemských právních předpisů týkajících se dokazování posuzuje soudce předložené důkazy v zásadě dle svého uvážení. Dokazování v evropském řízení upravuje článek 9 výše zmíněného nařízení (ES) č. 861/2007.

1.6 Písemné řízení

Existují národní procesní pravidla pro řízení u místních úseků (Landelijk Procesreglement voor rolzaken kanton). Písemná podání lze předložit podatelně okresního soudu před stanoveným datem jednání soudu, avšak rovněž během jednání. Vyjádření a odpovědi lze v řízení u místního úseku okresního soudu předkládat ústně. Evropské řízení je písemné, nicméně ústní jednání se může konat tehdy, považuje-li to soudce za nutné nebo požádají-li o to strany.

1.7 Obsah rozsudku

Rozhodnutí musí obsahovat:

• jména a adresy stran a jejich zplnomocněných zástupců nebo advokátů,
• postoje stran,
• průběh řízení,
• shrnutí předvolání a vyjádření stran,
• odůvodnění rozhodnutí s uvedením skutkových okolností a úvah soudce,
• konečné rozhodnutí soudce,
• jméno soudce,
• rozdělení nákladů,
• datum vydaní rozhodnutí.

Rozhodnutí je opatřeno podpisem soudce.

1.8 Náhrada nákladů

Je-li žaloba podána u místního úseku, mohou vzniknout tyto náklady: poplatek za registraci u soudu, náklady přiznané soudem a náklady na právní zastoupení.

Poplatek za registraci u soudu je splatný, jakmile je soudu podán návrh na zahájení řízení. Jeho výše závisí na povaze dané věci. V praxi vám váš advokát sdělí tuto částku předem a následně vám ji vyúčtuje. Soudce může straně, která ve sporu neuspěla, nařídit, aby uhradila náklady druhé strany. Neuspěla-li ve věci zcela žádná ze stran, hradí každá strana své vlastní náklady. Náklady přiznané soudem mohou zahrnovat nejen náklady na právní zastoupení, ale i náklady na svědky, znalce, cestovní výdaje a náklady na pobyt, náklady na pořízení výpisů a jiné mimosoudní náklady.

Podle nizozemských právních předpisů mohou méně majetné osoby někdy získat příspěvek na náklady právního zastoupení, tzv. právní pomoc. Subvencovaná právní pomoc však není možná u všech věcí projednávaných místními úseky okresních soudů. Je-li subvencovaná právní pomoc možná, nese účastník část nákladů právního zastoupení podle své finanční situace. Žádost o soubvencovanou právní pomoc podává advokát Radě pro právní pomoc (Raad voor rechtsbijstand). Postup upravuje zákon o právní pomoci (Wet op de Rechtsbijstand). Kapitola III A tohoto zákona stanoví pravidla týkající se poskytování právní pomoci v přeshraničních soudních sporech v EU.

1.9 Možnost odvolání

Odvolání proti rozhodnutím místního úseku okresního soudu lze podat odvolacímu soudu. Odvolání je přípustné pouze tehdy, je-li hodnota nároku vyšší než 1 750 EUR. Odvolání lze podat do tří měsíců ode dne rozhodnutí. V evropském řízení o drobných nárocích není odvolání proti rozhodnutí místního úseku okresního soudu přípustné.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Drobné nároky - Rakousko

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Ve vnitrostátním rakouském právu neexistuje řízení o drobných nárocích ve vlastním slova smyslu Rakouský občanský soudní řád (Zivilprozessordnung) však stanoví pro řízení před okresními soudy (Bezirksgericht) v určitých věcech zjednodušené řízení nebo zvláštní procesní pravidla.

Některá z těchto zvláštních procesních pravidel se vztahují pouze na drobné nároky s hodnotou sporu nepřesahující částku 1 000 EUR (viz bod 1.5) nebo 2 700 EUR (viz bod 1.9).

1.2 Použití řízení

Tato zvláštní úprava řízení o drobných nárocích má v rakouském procesním právu kogentní povahu, a strany se proto nemohou rozhodnout, že se od ní odchýlí.

Převedení takovéhoto sporu soudem nebo stranami do „řádného“ řízení je tudíž vyloučeno.

1.3 Formuláře

Jelikož v Rakousku neexistuje řízení o drobných nárocích jako takové, nejsou pro tato řízení k dispozici ani žádné speciální formuláře.

1.4 Pomoc

V případě, že hodnota sporu nepřesáhne částku 5 000 EUR, nemusí být strany povinně zastoupeny advokátem. Soudce je zásadně povinen poskytnout poučení účastníku, který není zastoupen advokátem, to znamená, že jej musí poučit o jeho procesních právech a povinnostech a o právních důsledcích jeho jednání a nečinnosti. Strany sporu bez právního zastoupení mají dále možnost, aby žaloby podaly ústně do protokolu u příslušného okresního soudu, resp. u soudu, v jehož obvodu má strana bydliště. V případě, že má písemné podaní účastníka, který není zastoupen advokátem, nějaké vady, musí mu soudce poskytnout odpovídající pokyny a vysvětlení. Soud však přitom nesmí v žádném případě porušit zásadu nestrannosti.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

V případě nároků, jejichž hodnota nepřesahuje částku 1 000 EUR, nemusí soud přihlédnout k navrhovaným důkazům účastníka tehdy, pokud by úplné objasnění všech relevantních skutečností bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi. I v takovém případě však musí soudce rozhodnout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí na základě závěrů, ke kterým dospěl v průběhu celého jednání, aniž by přitom jednal svévolně. Rozhodnutí soudu je možno nechat přezkoumat soudy vyššího stupně.

1.6 Písemné řízení

Čistě písemné řízení není podle rakouského práva přípustné. Například podle občanského soudního řádu nejsou v souladu se zásadou přímosti (sachlicher Unmittelbarkeitsgrundsatz: přímé důkazy o skutečnostech je třeba upřednostnit před nepřímým dokazováním) přípustné výpovědi svědků v písemné formě předložené jako listinný důkaz.

1.7 Obsah rozsudku

Podle rakouského občanského soudního řádu přináší veřejné (ústní) vyhlášení rozsudku zjednodušení, pokud jde o písemné vyhotovení rozsudku, a to nezávisle na hodnotě sporu. Pokud byl totiž rozsudek vyhlášen ústně za přítomnosti obou stran sporu a žádný z účastníků neoznámil včas podání opravného prostředku (odvolání), může soud vydat takzvané „zkrácené vyhotovení rozsudku“ (gekürzte Urteilsausfertigung), které se omezuje na hlavní důvody rozhodnutí.

1.8 Náhrada nákladů

Podle rakouského práva se náhrada nákladů v občanskoprávním řízení zásadně řídí zásadou úspěchu ve věci. Jak soudní poplatky, tak i odměna advokáta závisí velmi výrazně na hodnotě sporu. Nízká hodnota sporu s sebou zpravidla přináší i nízké soudní poplatky, resp. nízké odměny za zastupování. Tím, že jsou náklady stanoveny prostřednictvím tarifů (v zákonech nebo vyhláškách), je zátěž v podobě nákladů v drobných pohledávkách na nízké úrovni. Speciální úprava nákladů u těchto pohledávek však neexistuje.

1.9 Možnost odvolání

V případě drobných nároků existuje podle rakouského práva omezení v možnosti podávání opravných prostředků. U nároků, jejichž výše nepřesahuje částku 2 700 EUR, je v prvním stupni odvolání přípustné pouze z důvodu nesprávného posouzení dané věci po stránce právní a z důvodu nicotnosti rozhodnutí (mimořádně závažné procesní pochybení). Podání opravného prostředku z důvodu jiných závažných procesních vad je vyloučeno. Odvolat se nelze rovněž z důvodu věcně nesprávných zjištění skutečností ze strany soudu prvního stupně (například na základě nesprávného posouzení důkazů). Jinak platí předpisy pro „řádné“ řízení.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Drobné nároky - Polsko

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V polském právním řádu existuje „zjednodušené řízení“. Toto řízení je upraveno v článcích 505⁽¹⁾ až 505⁽¹⁴⁾ občanského soudního řádu (kodeks postępowania cywilnego).

Zjednodušení, jejichž cílem je zrychlit řízení, spočívají v zefektivnění a optimalizaci shromažďování důkazů a odvolacího řízení, menší formálnosti a v zavedení přísnějších formálních požadavků na účastníky řízení. Tato opatření mají přispět k tomu, aby účastníci řízení dodržovali příslušné lhůty pro provedení různých procesních úkonů.

Polský občanský soudní řád zahrnuje i evropské řízení o drobných nárocích. Toto řízení bylo zavedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, s cílem zefektivnit a zjednodušit řízení v občanských a obchodních věcech. Nařízení se uplatňuje ve všech členských státech EU kromě Dánska. V polském právu bylo provedeno ustanoveními článku 505⁽²¹⁾ až 505^(27a) občanského soudního řádu.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zjednodušené řízení se používá v níže uvedených případech, které spadají do pravomoci okresních soudů (sądy rejonowe):

• nároky vyplývající ze smluv (jejichž hodnota nepřesahuje 20 000 PLN) a nároky vyplývající ze záruk nebo záruk jakosti či nároky vzniklé v důsledku rozporu spotřebního zboží se spotřebitelskou kupní smlouvou, pokud hodnota předmětu smlouvy nepřesahuje uvedenou částku,
• nároky týkající se placení nájemného za byt a poplatků, které hradí nájemce, jakož i poplatků za užívání bytu v družstevním domě bez ohledu na hodnotu nároku.

Podle judikatury Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) jsou nároky vyplývající z nesplnění či nedostatečného splnění závazku posouzeny v rámci zjednodušeného řízení v případě, že hodnota nároku nepřesahuje 20 000 PLN. Požaduje-li žalobce částku nižší než 20 000 PLN představující zbytek pohledávky, která již byla uspokojena a jejíž výše přesahovala 20 000 PLN, je tento nárok rovněž posouzen v rámci zjednodušeného řízení. Slovní spojení „ze smlouvy“ znamená, že nároky vyplývající z protiprávního jednání, bezdůvodného obohacení a existence vlastnictví věci, spoluvlastnictví nebo společenství práv či existence jiných majetkových práv, jejichž nabytí nebo výkon mají za následek platební povinnost, nemohou být projednány v rámci zjednodušeného řízení. V tomto řízení nemohou být projednány ani nároky vyplývající z jiných právních úkonů než smluv: jednostranných právních úkonů, jednatelství bez příkazu, zákonného podílu (legitima portio) a závazků plynoucích ze správního rozhodnutí nebo přímo z právních předpisů.

Zjednodušené řízení lze použít ve věcech, jež se týkají fyzických osob a právnických osob nebo podniků, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jako takové není využití řízení omezeno podle typu subjektu. To znamená, že v zjednodušeném řízení lze posuzovat i pracovněprávní či ekonomické záležitosti.

Evropské řízení o drobných nárocích spadá do pravomoci okresních soudů a krajských soudů (sądy okręgowe) podle místní příslušnosti stanovené v občanském soudním řádu (čl. 16 občanského soudního řádu ve spojení s jeho čl. 17 a čl. 505⁽²²⁾). V takových případech mohou rozhodovat soudní úředníci.

Podle výše uvedeného nařízení jsou drobnými nároky nároky v občanských a obchodních věcech (včetně spotřebitelských věcí) a věci, u kterých hodnota nároku bez úroků a nákladů nepřesahuje 5 000 EUR (v době, kdy příslušný soud obdrží žalobní formulář).

1.2 Použití řízení

Podle článku 505⁽³⁾ se jedna žaloba v rámci zjednodušeného řízení může týkat pouze jednoho nároku. Několik nároků lze spojit v jedné žalobě pouze tehdy, vyplývají-li z téže smlouvy nebo smlouvy téhož druhu. V případě nepřípustného spojení několika nároků v jedné žalobě nařídí předseda soudu vrácení žaloby podle článku 130 § 1 občanského soudního řádu po neúspěšné žádosti o odstranění této formální vady. Požaduje-li žalobce část nároku, bude daná věc posouzena v rámci zjednodušeného řízení tehdy, bylo-li by podle skutkových okolností předložených žalobcem toto řízení vhodné pro celý nárok. V rámci zjednodušeného řízení se nároky nemohou změnit. Vzájemné žaloby a započtení pohledávek jsou přípustné, pokud lze nároky posoudit v rámci zjednodušeného řízení. Přípustná není hlavní intervence, vedlejší intervence, přizvání třetích osob a změna stran.

Věci jsou projednávány v zjednodušeném řízení bez ohledu na přání stran, což znamená, že toto řízení je povinné.

1.3 Formuláře

Podle občanského soudního řádu (článek 125 § 2) je nutno na oficiálních formulářích podat veškeré procesní písemnosti, včetně žalob, žalobních odpovědí, návrhů na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo písemností obsahujících důkazy předložené v zjednodušeném řízení.

Oficiální formuláře jsou k dispozici na obecních úřadech, podatelnách soudů a internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Nepoužití požadovaného formuláře představuje formální vadu.

V obecných ustanoveních občanského soudního řádu (článek 130⁽¹⁾) je uvedeno, že je-li procesní písemnost, která měla být podána na oficiálním formuláři, předložena jiným způsobem, nebo nelze-li ji zpracovat kvůli nesplnění jiných formálních podmínek, předseda soudu dotyčnou stranu požádá, aby vady odstranila ve lhůtě jednoho týdne, a zašle procesní písemnost dotyčné straně. V žádosti o odstranění vad je nutno uvést všechny nedostatky, které byly v procesní písemnosti zjištěny. Pokud strana stanovenou lhůtu nedodrží, lhůta uplyne nebo procesní písemnost s vadami je předložena znovu, nařídí předseda soudu vrácení této písemnosti.

V rámci evropského řízení o drobných nárocích existují čtyři vzorové formuláře, které jsou připojeny jako přílohy výše uvedeného nařízení. Jedná se o tyto formuláře:

• žalobní formulář;
• žádost soudu o doplnění nebo opravu žalobního formuláře;
• formulář odpovědi;
• osvědčení o rozhodnutí vydaném v evropském řízení o drobných nárocích.

1.4 Pomoc

V zjednodušeném řízení se použije zásada koncentrace důkazů. Soud nevezme v potaz vyjádření a tvrzení stran a návrhy důkazů, které strany předloží po podání žaloby, vzájemné žaloby nebo návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo po ukončení prvního jednání určeného k projednání dané věci (systém prekluze), ledaže strana prokáže, že je nemohla nebo nemusela předložit dříve (vlastní uvážení soudce). To má zjednodušené řízení urychlit. Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Při projednávání věci se soud může odchýlit od pravidel zjednodušeného řízení, může-li to přispět k efektivnějšímu řešení sporu (čl. 505⁽¹⁾ § 3 občanského soudního řádu). Pokud jsou k rozhodnutí o opodstatněnosti a výši nároku zapotřebí konkrétní znalosti, je na uvážení soudu, zda provede nezávislé posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, nebo zda si vyžádá znalecký posudek. Znalecký posudek se nevyžaduje, pokud předpokládané náklady na posudek převyšují hodnotu pohledávky, ledaže to je odůvodněno zvláštními okolnostmi. Skutečnost, že vypovídal svědek, nebrání tomu, aby byl konzultován jako znalec, a to i pokud jde o skutečnosti, o nichž vypovídal, a to i v případě, že svědek již vypracoval posudek na žádost jiného subjektu než soudu (čl. 507⁽⁷⁾ trestního řádu).

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Pokud jsou k rozhodnutí o opodstatněnosti a výši nároku zapotřebí konkrétní znalosti, je na uvážení soudu, zda provede nezávislé posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, nebo zda si vyžádá znalecký posudek. Znalecký posudek se nevyžaduje, pokud předpokládané náklady na posudek převyšují hodnotu pohledávky, ledaže to je odůvodněno zvláštními okolnostmi. Skutečnost, že vypovídal svědek, nebrání tomu, aby byl konzultován jako znalec, a to i pokud jde o skutečnosti, o nichž vypovídal, a to i v případě, že svědek již vypracoval posudek na žádost jiného subjektu než soudu (čl. 507⁽⁷⁾ trestního řádu).

1.6 Písemné řízení

Zjednodušené řízení je zpravidla písemné. Většina návrhů stran by měla být podána na zvláštních oficiálních formulářích. Návrhy však lze v rámci zjednodušeného řízení podávat i ústně. Strana, která je přítomna na jednání, během něhož je rozhodnutí vydáno, se může vzdát svého práva na odvolání ve formě prohlášení učiněného po vydání rozhodnutí. Pokud se všechny oprávněné strany vzdají práva na odvolání, rozsudek se stane pravomocným (čl. 505⁽⁸⁾ § 3 občanského soudního řádu).

Evropské řízení o drobných nárocích je písemné (čl. 125 § 2 ve spojení s článkem 505⁽²¹⁾ občanského soudního řádu).

1.7 Obsah rozsudku

Při projednávání věci se soud může odchýlit od pravidel zjednodušeného řízení, může-li to přispět k efektivnějšímu řešení sporu. Rozhodnutí soudu podle čl. 505⁽⁷⁾ (7) občanského soudního řádu by mělo být při jednání vydáno jako rozhodnutí, proti němuž není přípustné odvolání.

1.8 Náhrada nákladů

Žalobcům je účtován poplatek za podání žaloby v rámci zjednodušeného řízení stejně jako v případě běžného řízení. Pravidla týkající se poplatků za žaloby v rámci zjednodušeného řízení vychází z obecných zásad stanovených v zákoně o soudních poplatcích (v občanských věcech) ze dne 28. července 2005.

V rámci zjednodušeného řízení jsou náklady vyrovnány mezi stranami podle obecných pravidel stanovených v článcích 98 až 110 občanského soudního řádu. Podle článku 98 občanského soudního řádu je strana, která neměla ve věci úspěch, povinna nahradit druhé straně na její žádost nezbytně vynaložené náklady k uplatnění nebo obhajobě jejích práv u soudu. Soud přizná náhradu nákladů v každém rozhodnutí, jímž se ukončuje řízení.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozhodnutím vydaným podle nařízení lze podat odvolání k odvolacímu soudu (sąd apelacyjny). Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu ke krajskému soudu, a pokud rozhodnutí vydal krajský soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu odvolacímu soudu (čl. 367 a 369 občanského soudního řádu ve spojení s jeho čl. 505⁽²⁶⁾ a 505⁽²⁷⁾).

Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení, vydá soud rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat odvolání u soudu, který tento rozsudek vydal. Žalovaný může v případě, je-li věc rozhodnuta v jeho neprospěch, podat odvolání podle obecných pravidel (čl. 339 § 1, čl. 342 a čl. 344 § 1 občanského soudního řádu).

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Pro věci týkající se drobných nároků existují ve vnitrostátním právu dva druhy zvláštního řízení (stanovené v legislativním nařízení (Decreto-Lei) č. 269/98 ze dne 1. září 1998):

• zvláštní řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy, které spočívá v rychlém a zjednodušeném nalézacím řízení (články 1 až 5 legislativního nařízení č. 269/98),
• platební rozkaz, což je opatření, jehož cílem je dosáhnout vykonatelného exekučního titulu z neuhrazených drobných nároků (články 7a a 22 legislativního nařízení č. 269/98).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Obě uvedená zvláštní řízení se použijí, jsou-li splněny následující požadavky:

• jedná se o finanční závazek (závazek provést úhradu v hotovosti),
• tento závazek vznikl smluvně,
• daná částka nepřesahuje 15 000 EUR.

1.2 Použití řízení

Žalobce si může zvolit některý z postupů uvedených v odpovědi na otázku č. 1.

1.3 Formuláře

Ve zvláštním řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy nemusí být žaloba ani žalobní odpověď strukturovány, jinými slovy, návrhová žádání nemusí sestávat z očíslovaných článků. Pokud je předkládá právní zástupce, musí být podání zaslána elektronicky na zvláštních formulářích, které pro tyto účely poskytuje informační systém na podporu činnosti soudů, ledaže by právní zástupce uplatnil důvodnou překážku bránící podání touto formou. Pokud žalobu podávají samotné strany sporu, není tento zvláštní formulář vyžadován a žalobu lze soudu doručit doporučeným dopisem nebo faxem.

Platební rozkaz musí být podán na zvláštním formuláři, který je k dispozici na této adrese: řízení o platebním rozkazu – portál Citius (mj.pt). Použití formuláře je povinné bez ohledu na to, zda jej strana sporu podává přímo nebo prostřednictvím svého zástupce.

Pokud formulář platebního rozkazu podává právní zástupce, musí ho zaslat elektronicky prostřednictvím informačního systém na podporu činnosti soudů (ledaže by právní zástupce uplatnil důvodnou překážku). Pokud formulář platebního rozkazu podává přímo strana sporu, může ho odevzdat v listinné podobě.

1.4 Pomoc

Systém právní pomoci se vztahuje na obě uvedená řízení (např. ustanovení právního zástupce, úhrada odměny právního zástupce, úhrada soudních poplatků a dalších souvisejících poplatků) (zákon o přístupu k soudům (Lei de acesso aos tribunais), zákon č. 34/2004 ze dne 29. července 2004).

Podrobnější vysvětlení k tomuto tématu naleznete v informativním přehledu „Právní pomoc“.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Ve zvláštním řízení týkajícím se splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smluv se dokazování provádí takto:

• důkazy se předkládají během jednání,
• je-li sporná částka nižší než 5 000 EUR, mohou strany předvolat nejvýše tři svědky; v ostatních případech mohou předvolat až pět svědků. V žádném z uvedených případů však žádná strana nemůže předvolat více než tři svědky pro každou ze skutečností, které chce prokázat,
• pokud je sporná částka nižší než 5 000 EUR a strany nemají právního zástupce nebo se právní zástupce nedostaví, vyslechne svědky soudce,
• znalecký posudek poskytuje vždy jeden znalec,
• soudce si může vyžádat další důkazy, které považuje za nezbytné pro vydání řádného rozhodnutí. V takových případech může soudce jednání přerušit v okamžiku, kdy to považuje za nejvhodnější, a stanovit datum, kdy bude jednání pokračovat. Soudní řízení musí být ukončeno do třiceti dnů.

Platební rozkazy:

• pokud žalovaný, který byl o platebním rozkazu vyrozuměn, tento rozkaz nenapadne, není nutné předkládat důkazy a příslušný soudní úředník připojí k platebnímu rozkazu následující text: „Tento dokument je vykonatelný.“,
• v případě, že je platební rozkaz napaden, bude se postupovat formou zvláštního řízení o splnění povinností vyplývajících ze smlouvy a použije se příslušný postup pro předkládání důkazů,
• pokud se prokáže, že není možné žalovaného vyrozumět, zachází se s platebním rozkazem jako se standardní žalobou, pokud si to žalobce výslovně přál; v opačném případě úředník vrátí platební rozkaz žalobci.

1.6 Písemné řízení

Pokud byl žalovaný vyrozuměn a platební rozkaz nenapadne, odehrává se celé řízení v písemné podobě.

U zvláštní žaloby na splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy platí, že pokud musí svědci předložit důkazy, mohou tak učinit písemně v případě, že znalost daných skutečností získali při plnění svých povinností.

V takovém případě se svědecká výpověď vypracuje písemně, opatří se datem a podpisem svědka s uvedením žaloby, které se týká, skutečností, které jsou známy, a důvodů, na jejichž základě má uvedený svědek tyto znalosti.

1.7 Obsah rozsudku

Ve zvláštním řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy platí, že pokud se koná jednání, je rozsudek vynesen ústně a je nadiktován do zápisu se stručným odůvodněním.

Při potvrzení platebního rozkazu se nevydává rozhodnutí jako takové; soudní úředník pouze připojí doložku vykonatelnosti.

1.8 Náhrada nákladů

Náklady na právní zastoupení úspěšné strany nese strana, která neměla ve věci úspěch, a to odstupňovaně na základě toho, jak velká byla ztráta. Úspěšná strana by tak mohla získat úplnou nebo částečnou náhradu následujících nákladů: již uhrazených soudních poplatků; nákladů, které dané straně vznikly v souvislosti s předložením důkazů, pokud si je tato strana sama nevyžádala nebo pokud tyto důkazy nebyly použity; odměny vyplacené soudnímu vykonavateli a výdajů, které tento soudní vykonavatel vynaložil (např. pokud soudní vykonavatel doručí žalovanému předvolání); odměny právního zástupce a výdajů vynaložených tímto právním zástupcem.

Částky, které mají být nahrazeny, musí být uvedeny ve vysvětlení. Toto vysvětlení musí zaslat strana, která má nárok na náhradu nákladů, jednak soudu, jednak straně, která neměla ve věci úspěch, a případně i soudnímu vykonavateli, a to do pěti dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

Toto vysvětlení bude obsahovat následující informace:

• jméno/název strany, číslo jednací a jméno právního zástupce nebo soudního vykonavatele,
• částky, které strana uhradila v souvislosti se soudními poplatky,
• částky, které strana uhradila za výlohy, jež dříve vznikly soudnímu vykonavateli,
• částky uhrazené právnímu zástupci nebo odměny uhrazené soudnímu vykonavateli,
• částka, která má být obdržena.

Obecně platí, že náklady úspěšné strany hradí přímo strana, která neměla ve věci úspěch, pokud není zákonem stanoveno jinak.

1.9 Možnost odvolání

Rozhodnutí vydaná ve zvláštním řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy lze napadnout opravným prostředkem podaným u odvolacího soudu, pokud dotčená částka nepřesáhne 5 000 EUR a napadené rozhodnutí je pro žalobce nepříznivé ve výši částky, která přesahuje hodnotu 2 500 EUR.

Touto formou se podává řádné odvolání. Existují také pravidla pro mimořádná odvolání, která se řídí vnitrostátními právními předpisy.

U platebního rozkazu se soudci předkládá stížnost proti aktu vyhotovenému soudním úředníkem, jímž se odmítá návrh na vydání platebního rozkazu nebo připojení doložky vykonatelnosti.

Související odkazy

• legislativní nařízení č. 269/98 ze dne 1. září 1998,
• portál Citius Ministerstva spravedlnosti,
• zákon o přístupu k soudům, zákon č. 34/2004 ze dne 29. července 2004.

Upozornění

Informace uvedené v tomto informativním přehledu nejsou pro kontaktní místo evropské justiční sítě pro občanské věci, soudy ani jiné subjekty a úřady závazné. Vždy je třeba se řídit platným zněním právních předpisů, protože v nich mohly být provedeny změny, které dosud nebyly do tohoto informativního přehledu začleněny.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Toto řízení o drobných nárocích výslovně upravují ustanovení § 1026 až 1033 nového občanského soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 15. února 2013.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

V § 1026 nového občanského soudního řádu je uvedeno, že hodnota nároku bez navýšení o úroky, náklady soudního řízení a jiné vedlejší příslušenství nesmí ke dni podání věci k soudu přesáhnout částku ve výši 10 000 RON.

V souladu s článkem 8 zákona č. 220/2022 ze dne 15. července 2022 o úpravě některých opatření, která byla přínosná pro instituce v oblasti spravedlnosti během nouzového stavu vyhlášeného za účelem prevence pandemie COVID-19 a boje s jejími následky, se použije hlava X řízení o drobných nárocích knihy VI zákona č. 134/2010, v opětovně zveřejněném znění, pokud hodnota nároku bez navýšení o úroky, náklady soudního řízení a jiné vedlejší příslušenství ke dni podání věci k soudu nepřesahuje 50 000 RON. V souladu s článkem 20 zákona č. 220/2022 se ustanovení článku 8 uvedeného zákona použijí po dobu jednoho roku od 22. července 2022 (datum vstupu zákona v platnost).

1.2 Použití řízení

Podle nového občanského soudního řádu představuje řízení o drobných nárocích alternativní řízení. Žalobce může volit mezi řízením o drobných nárocích a běžným soudním řízením. Obrátí-li se žalobce na soud se žalobou, je tato projednána v běžném řízení, pokud žalobce nejpozději během prvního soudního jednání výslovně nepožádá o použití zvláštního řízení. Nelze-li žalobu projednat v rámci řízení o drobných nárocích, doručí soud žalobci oznámení v tomto smyslu, a pokud žalobce žalobu nestáhne, bude tato projednána v obecném řízení. Soudem příslušným k projednání žaloby v prvním stupni je okresní soud. Místní příslušnost je stanovena podle obecného práva.

1.3 Formuláře

Povinný vzorový formulář pro řízení o drobných nárocích je stanoven v nařízení ministra spravedlnosti č. 359/C ze dne 29. ledna 2013, kterým se schvalují formuláře používané v řízení o drobných nárocích podle § 1025 až 1032 zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu. Vzorovými formuláři jsou: žalobní formulář, žádost o doplnění nebo opravu žalobního formuláře a odpovědní formulář.

1.4 Pomoc

Pomoc je poskytována v mezích aktivní úlohy soudce, nikoli však konkrétně pro případy tohoto druhu řízení.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Soud může kromě podání stran připustit i jiné důkazy. Přípustné však nejsou důkazy, jejichž obstarání je v porovnání s hodnotou podané žaloby či vzájemné žaloby neúměrně nákladné.

1.6 Písemné řízení

V § 1029 a násl. nového občanského soudního řádu se uvádí, že žalobce zahajuje řízení o drobných nárocích vyplněním žalobního formuláře a jeho podáním nebo zasláním příslušnému soudu poštou či jiným způsobem, který zajišťuje předání a potvrzení přijetí. Spolu s žalobním formulářem se podávají nebo zasílají i kopie podání, jež žalobce hodlá použít. Pokud informace poskytnuté žalobcem nejsou dostatečně jasné či přiměřené nebo pokud nebyl žalobní formulář vyplněn správně, soud žalobci umožní, aby formulář vyplnil či opravil nebo aby poskytl doplňkové informace či předložil dodatečné doklady, vyjma v případech, kdy je žaloba zjevně neopodstatněná či nepřípustná. Žaloba je zamítnuta, je-li zjevně neopodstatněná či nepřípustná. Pokud žalobce nevyplní žalobní formulář či jej nevyplní správně ve lhůtě stanovené soudem, je žaloba odmítnuta.

Řízení o drobných nárocích je písemné a je vedeno zcela neveřejně. Soud může stranám nařídit, aby se dostavily k soudu, pakliže se domnívá, že jejich přítomnost je nezbytná, nebo na žádost některé ze stran. Soud může tuto žádost zamítnout, má-li za to, že ústní projednání není vzhledem k okolnostem případu nutné. Důvody zamítnutí jsou sděleny písemně a nelze se proti nim odvolat.

Poté, co soud obdrží řádně vyplněný žalobní formulář, zašle žalovanému odpovědní formulář spolu s kopií žalobního formuláře a podání žalobce. Žalovaný musí předložit vyplněný odpovědní formulář a rovněž kopie dokumentů, které hodlá použít, do 30 dnů od doručení písemností. Žalovaný může odpovědět jinými vhodnými prostředky, aniž by použil odpovědní formulář. Soud doručí neprodleně kopie odpovědi žalovaného, případně vzájemné žaloby a podání žalovaného žalobci. Pokud žalovaný uplatnil protinárok (vzájemnou žalobu), musí žalobce předložit řádně vyplněný odpovědní formulář nebo odpověď jinými prostředky do 30 dnů ode dne doručení písemností. Protinárok, který nelze projednat v tomto řízení, bude oddělen a projednán v obecném řízení. Soud může strany požádat, aby poskytly další informace ve lhůtě stanovené za tímto účelem, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne obdržení odpovědi žalovaného či případně žalobce. Pokud soud stanovil stranám lhůtu pro dostavení se k soudu, musí jim být doručena soudní obsílka. Jestliže soud stanovil určitou lhůtu pro provedení procesního úkonu, vyrozumí dotčenou stranu o důsledcích nedodržení této lhůty.

Soud vydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne obdržení veškerých potřebných informací nebo případně ode dne konání slyšení ve věci. Není-li obdržena odpověď dotčené strany ve stanovené lhůtě, vydá soud rozhodnutí týkající se hlavního nároku nebo protinároku podle dokumentů uvedených v soudním spisu. Rozhodnutí vydané soudem prvního stupně je vykonatelné po jeho vyhlášení a doručení stranám.

1.7 Obsah rozsudku

Ne.

1.8 Náhrada nákladů

V § 1032 nového občanského soudního řádu je stanoveno, že strana, která neměla ve věci úspěch, musí na žádost druhé strany uhradit náklady řízení. Soud však straně, která měla ve věci úspěch, nepřizná úhradu zbytečných výdajů nebo výdajů, které jsou s ohledem na hodnotu nároku neúměrné.

1.9 Možnost odvolání

Podle § 1033 nového občanského soudního řádu se lze proti rozhodnutí soudu do 30 dnů od jeho doručení odvolat k tribunálu. Existují-li k tomu důvody, může odvolací soud odložit vykonatelnost rozhodnutí při složení kauce ve výši 10 % hodnoty sporu. Rozhodnutí odvolacího soudu se doručuje stranám a stává se pravomocným.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Slovinské právní předpisy obsahují zvláštní řízení o drobných nárocích, které je upraveno v kapitole 30 občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku, ZPP).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Podle ustanovení ZPP je sporem o drobných nárocích spor, v němž peněžitý nárok nepřesahuje částku 2 000 EUR. V obchodních sporech je sporem o drobných nárocích spor, v němž peněžitý nárok nepřesahuje 4 000 EUR. Drobnými nároky jsou rovněž spory, v nichž se nejedná o peněžitý nárok, pokud žalobce v žalobě projeví ochotu přijmout k uspokojení nároku určitou peněžní částku nepřesahující 2 000 EUR (4 000 EUR v obchodních sporech), a spory, jejichž předmětem je předání movitých věcí, pokud částka uvedená žalobcem v žalobě nepřesahuje 2 000 EUR (4 000 EUR v obchodních sporech). V řízení o drobných nárocích se neprojednávají spory týkající se nemovitostí, spory týkající se autorského práva, spory týkající se ochrany či užívání vynálezů a ochranných známek nebo práva na užívání obchodního názvu, spory týkající se ochrany hospodářské soutěže nebo spory související s neoprávněným vstupem na cizí pozemek.

1.2 Použití řízení

Použití řízení je objasněno v bodě 1.1. Řízení o drobných nárocích vede okresní soud (okrajno sodišče) vyjma obchodních sporů, o nichž rozhoduje krajský soud (okrožno sodišče).

1.3 Formuláře

Formuláře jsou vyhotoveny pouze pro řízení o drobných nárocích, které strana zahájí na základě veřejné listiny. Vyplněný formulář lze zaslat elektronickými prostředky na adresu https://evlozisce.sodisce.si/esodstvo/index.html.  Zahrnuje řízení o výkonu rozhodnutí na základě veřejné listiny, které po podání řádně odůvodněné námitky pokračuje stejně jako u námitky proti platebnímu rozkazu. Žádné jiné formuláře, které by stranám usnadnily zahájit řízení v dané věci, nebyly pro řízení o drobných nárocích vytvořeny.

Podrobnější informace o možnostech podávání návrhů elektronickými prostředky jsou uvedeny v části „Automatické zpracování“.

1.4 Pomoc

Strany mohou požádat o bezplatnou právní pomoc, která jim je poskytnuta, pokud splňují podmínky stanovené v zákoně o bezplatné právní pomoci (Zakon o brezplačni pravni pomoči, ZBPP).

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

V řízení o drobných nárocích musí žalobce v žalobě uvést všechny rozhodné skutečnosti a předložit všechny důkazy. Žalovaný je povinen učinit totéž v žalobní odpovědi. Každá strana může poté předložit ještě jedno žalobní podání (návrhové žádání a žalobní odpověď). Skutečnosti a důkazy předložené k pozdějšímu datu nejsou brány v potaz. Lhůta pro podání návrhového žádání a žalobní odpovědi činí osm dnů.

1.6 Písemné řízení

Řízení o drobných nárocích je vedeno písemnými právními úkony. Soud může omezit dobu a rozsah důkazního řízení a vést toto řízení podle vlastního uvážení v zájmu nalezení rovnováhy mezi zajištěním náležité ochrany práv stran sporu a cílem urychlit řízení a omezit jeho náklady na minimum.

1.7 Obsah rozsudku

Rozsudek je v řízení o drobných nárocích vyhlášen ihned po skončení hlavního jednání. Písemný rozsudek musí obsahovat úvodní část, výrok, odůvodnění a poučení o zákonných právech. Soudce může vydat písemný rozsudek s úplným odůvodněním nebo rozsudek se zkráceným odůvodněním.

1.8 Náhrada nákladů

O nákladech řízení je rozhodnuto podle úspěchu jedné či druhé strany v řízení, tj. strana, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto, musí uhradit náklady druhé strany.

1.9 Možnost odvolání

Strany mohou proti rozsudku soudu prvního stupně nebo usnesení o ukončení řízení o drobných nárocích podat do osmi dnů opravný prostředek. Rozsudek a usnesení lze napadnout pouze z důvodu vážného porušení ustanovení o občanském soudním řízení ve druhém odstavci článku 339 ZPP a porušení hmotného práva. V obchodních sporech může v řízení o drobných nárocích opravný prostředek proti rozsudku podat pouze strana, která oznámila svůj úmysl podat proti rozsudku odvolání. V případě sporů o drobných nárocích neexistuje přezkumné řízení a důvody, na jejichž základě lze povolit obnovu řízení, jsou omezené.

Související odkazy

http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

http://www.sodisce.si/

https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

http://www.pisrs.si/Pis.web/

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Pro drobné nároky neexistuje zvláštní řízení, tyto nároky se řídí obecnými ustanoveními o občanském soudním řízení. V případě nároků nepřevyšujících 2 000 EUR se jednání nenařizuje v případě, že se jedná pouze o jednoduché posouzení věci.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Řízení se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řízení.

1.2 Použití řízení

Řízení začíná na návrh, obvyklým postupem jako při jakémkoli návrhu na zahájení řízení.

1.3 Formuláře

Zvláštní formuláře nejsou stanovené.

1.4 Pomoc

Pomoc je stranám sporu poskytována v souladu s obecnou povinností soudů poučit vždy strany o jejich procesních právech a povinnostech a o možnosti zvolit si advokáta nebo se obrátit na Centrum právní pomoci (Centrum právnej pomoci).

https://www.centrumpravnejpomoci.sk

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Řízení se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řízení.

1.6 Písemné řízení

Ten je obvykle stejný jako u ostatních občanských soudních řízení.

1.7 Obsah rozsudku

Ten je obvykle stejný jako u ostatních občanských soudních řízení.

1.8 Náhrada nákladů

Ta je obvykle stejná jako u ostatních občanských soudních řízení.

Soud přizná straně náhradu nákladů řízení podle jejího úspěchu v dané věci. Pokud měla strana v dané věci úspěch pouze částečně, soud náhradu nákladů řízení rozdělí poměrně, případně rozhodne, že žádná ze stran nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pokud jedna strana procesně zavinila zastavení řízení, přizná soud náhradu nákladů řízení druhé straně. Jestliže jedna strana zavinila náklady řízení, které by jinak nevznikly, soud přizná náhradu těchto nákladů druhé straně. Výjimečně soud náhradu nákladů řízení nepřizná, pokud k tomu existují zvláštní důvody.

1.9 Možnost odvolání

Každá strana má možnost podat odvolání proti rozsudku obvyklým způsobem jako u ostatních občanských soudních řízení. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Stávající finské právní předpisy neobsahují procesní postupy, které by záležely na výši nárokované peněžní částky. V závislosti na povaze věci však může být nařízena vhodná forma řízení. Věc projde všemi jednotlivými fázemi úplného soudního řízení, pouze pokud k tomu jsou důvody a pokud si to účastníci řízení přejí. Věc může například rozhodnout samosoudce, a to aniž by proběhlo ústní jednání, nebo může být rozhodnuta ve výlučně písemném řízení. Nesporné občanskoprávní věci používají zvláštní řízení. Nesporné nároky se řeší ve zjednodušeném řízení popsaném výše (viz oddíl „Řízení pro platební rozkaz – Finsko“ a „Automatizované zpracovávání – Finsko“).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Jak bylo uvedeno výše, peněžní hodnota nároku není podstatná. Forma řízení závisí na povaze dané věci.

1.2 Použití řízení

Řízení v občanskoprávních věcech začíná podáním písemného návrhu k okresnímu soudu (käräjäoikeus). Návrh ve věci nesporných nároků lze rovněž podat elektronicky (viz oddíl „Řízení pro platební rozkaz – Finsko“).

1.3 Formuláře

Na vnitrostátní úrovni neexistují žádné standardní formuláře s výjimkou formuláře k oznámení záměru podat odvolání proti rozhodnutí okresního soudu. Některé okresní soudy si vytvořily vlastní formuláře na korespondenci různého druhu; jedná se obvykle o formuláře návrhů nebo odpovědí. Použití formulářů není povinné.

Návrh ve věci nesporných nároků lze podat prostřednictvím elektronického formuláře (viz oddíl „Řízení pro platební rozkaz – Finsko“).

1.4 Pomoc

S procesními úkony v případě potřeby poradí soudní podatelny.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Není-li nárok zpochybňován, není nutné dokazování. V případě, že celé řízení probíhá písemně, posuzují se pouze písemné důkazy. Neexistují žádná zvláštní ustanovení, která by stanovovala specifická pravidla provádění důkazů u drobných nároků.

1.6 Písemné řízení

Věc lze rozhodnout výlučně na základě písemných důkazů, aniž by se konalo ústní jednání. Nesporné věci se takto rozhodují vždy. Rozporovaný nárok lze rozhodnout výlučně na základě písemných důkazů, pouze pokud jeho povaha nevyžaduje jednání ve věci a pokud žádný z účastníků řízení proti použití písemného řízení nic nenamítá.

1.7 Obsah rozsudku

Žádná zvláštní ustanovení neupravují obsah rozsudků ve věcech drobných nároků.

1.8 Náhrada nákladů

Účastníkovi řízení, který spor prohraje, je zpravidla nařízeno zaplatit přiměřené náklady řízení, jež protistraně při provádění všech nezbytných úkonů v dané věci vznikly. U nesporných nároků a věcí, jejichž předmětem je nájemné za bytové prostory, byly ovšem stanoveny stropy týkající se částek, které mají být uhrazeny. V těchto případech se maximální výše nákladů, jejichž náhradu lze žalovanému uložit, stanoví podle tabulky.

1.9 Možnost odvolání

Povaha věci nemá vliv na právo na odvolání. Odvolací řízení je ve všech věcech totožné. Ve stanovené lhůtě musí být podáno oznámení o záměru podat proti rozhodnutí okresního soudu odvolání; vlastní odvolání pak projednává odvolací soud (hovioikeus).

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Drobné nároky - Švédsko

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Ano, existuje zvláštní řízení pro drobné nároky.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zvláštní řízení pro drobné nároky použije příslušný soud prvního stupně (okresní soud, tingsrätt) v případech, že žalobní nárok nepřesahuje určitou limitní hodnotu. Limitní hodnota činí v současné době (rok 2019) 23 250 SEK. Limitní hodnota není částka uvedená v zákoně, ale je spjata s tzv. základní cenovou hodnotou, což znamená, že limitní hodnota se vypočítává s ohledem na vývoj cen.

1.2 Použití řízení

Možnost využití tohoto řízení není omezena na určité typy věcí, např. spotřebitelské spory. Použije se hledisko, zda se jedná o občanskoprávní spor a zda žalovaná částka nepřesahuje limitní hodnotu. Řízení nelze použít v otázce rodinných sporů.

1.3 Formuláře

Formulář žádosti o zahájení evropského řízení o drobných nárocích je k dispozici na internetových stránkách Národní správy soudů (Domstolsverket).

1.4 Pomoc

Pokud se obrátíte na okresní soud (tingsrätt), může vám tento soud pomoci se zahájením řízení. Státní úřady mají zákonem danou všeobecnou povinnost být nápomocné. Povinnost být nápomocný znamená, že můžete kontaktovat i telefonicky např. okresní soud a získat obecné rady o řízení a s tím souvisejících pravidlech. Kromě toho je předsedající soudce povinen v průběhu přípravy řízení ve věci dle povahy věci usilovat o to, aby se vyjasnily otázky sporu a aby účastníci uvedli, na co všechno se chtějí ve věci odvolat. V praxi soudce tuto povinnost plní doplňujícími otázkami a připomínkami.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro právní věci týkající se sporů o drobné nároky. Smějí tedy být předkládány jak ústní, tak listinné důkazy. Písemná svědecká prohlášení jsou povolena pouze v určitých zvláštních situacích. Více informací o pravidlech pro provádění důkazů v občanskoprávních sporech podle švédského práva se nachází zde.

1.6 Písemné řízení

Soud má možnost vynést rozsudek i pouze na základě písemného řízení. Možnost je využívána v těch případech, kdy není ústní projednání nutné s ohledem na zjištění ve věci, a ani ho žádný z účastníků nevyžaduje.

1.7 Obsah rozsudku

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro obsah rozsudku v řízeních pro drobné nároky. Pro všechna občanskoprávní řízení, tedy rovněž pro rozsudky v řízeních pro drobné nároky, platí následující. Rozsudek musí být písemný a v jednotlivých částech obsahovat následující údaje: název soudu a čas a místo vynesení rozhodnutí, údaje o účastnících a zástupcích nebo asistentech, výrok rozsudku, tvrzení účastníků řízení a okolnosti, na kterých jsou založeny, a rovněž odůvodnění rozsudku s uvedením toho, co bylo ve věci dokázáno.

1.8 Náhrada nákladů

Zvláštní úprava nákladů je nejdůležitějším rysem řízení pro drobné nároky. Účastník řízení, který vyhraje, má nárok pouze na náhradu za jednu hodinu právního poradenství pro jedno řízení u každého stupně soudu, soudní poplatek za žalobní návrh, cestu a pobyt v souvislosti s jednáním, náklady na dokazování pomocí svědka a náklady na překlad listin. Náhrada nákladů bude přiznána, pokud náklad vznikl vítěznému účastníku řízení důvodně v souvislosti vymáhání svých práv. Náhrada nákladů na právní zastoupení přesahující jednu hodinu poradenství se tedy nepřiznává.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozsudku soudu nižšího stupně se lze odvolat k vyššímu soudu.

K přezkoumání rozsudku okresního soudu (tingsrätt) odvolacím soudem (hovrätt) je nutné připuštění odvolání. Odvolání bude připuštěno, pouze pokud má přezkum vyšším soudem význam pro výklad práva, existují důvody pro změnu závěru, ke kterému okresní soud došel, nebo existují jiné podstatné důvody pro přezkum v rámci odvolání. Účastník řízení, který se chce odvolat proti rozsudku okresního soudu, tak musí učinit písemně a odvolání musí dojít okresnímu soudu do tří týdnů ode dne vynesení rozsudku.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Je stanoven peněžní limit ve výši 10 000 GBP, není-li této hodnoty dosaženo, je k dispozici řízení o drobných nárocích. Sporná částka však není jediným faktorem, k němuž se přihlíží. Mezi další faktory patří druh nároku a množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Za určitých okolností mohou být jednoduché věci s hodnotou vyšší než 10 000 GBP projednány v rámci řízení o drobných nárocích, pokud s tím žalobce i žalovaný souhlasí.

Při rozhodování o tom, zda je věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích (Small Claims Track), nebo zda bude projednána v rámci běžného soudního řízení, přihlédne soudce kromě názoru žalobce a žalovaného i k těmto faktorům:

• Sporná částka, která obvykle nesmí přesáhnout 10 000 GBP.
• Druh pohledávky – obvykle se jedná o nároky spotřebitelů (např. prodané zboží, vadné zboží nebo zpracování), nároky v souvislosti s nehodami, spory o vlastnictví zboží a spory mezi pronajímateli a nájemci ohledně oprav, jistoty, nedoplatků nájemného atd., nikoli však ohledně vlastnictví.

Při rozhodování o tom, zda by měla být věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, vezme soudce v úvahu množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Soudce bude mít na paměti, že tento postup by měl být dostatečně jednoduchý, aby lidé mohli provést řízení sami bez pomoci právníka, pokud si to přejí. Nárok by měl například vyžadovat jen minimální přípravu na konečné projednání. Věci projednávané v režimu řízení o drobných nárocích obvykle nezahrnují mnoho svědků nebo složitých právních otázek.

Je-li hodnota nároku nižší než 10 000 GBP, nárok se však týká náhrady újmy na zdraví, havarijního stavu obytných prostor a náhrady škody v souvislosti s tím, nebude věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, ledaže částky požadované v souvislosti s újmou na zdraví, havarijním stavem a náhradou škody nepřesahují 1 000 GBP.

Jsou-li v řízení o drobných nárocích projednávány nároky přesahující 10 000 GBP, platí jiná pravidla týkající se nákladů. V takových případech bude moci úspěšná strana požadovat od strany, která spor prohrála, náhradu nákladů, včetně odměny advokáta. Tyto náklady však nemohou být vyšší než náklady přiznané v případě, že by věc byla projednána ve zrychleném řízení (Fast Track). Další informace o nákladech budou uvedeny později. Více informací o různých režimech řízení je k dispozici na stránce „Jak postupovat“.

1.2 Použití řízení

Ačkoli je většina věcí s hodnotou nároku do výše 10 000 GBP projednána v režimu řízení o drobných nárocích, neděje se tak automaticky. Při rozhodování o řízení, v jehož rámci bude věc projednána, vezme soudce v úvahu názory účastníků řízení. I když je sporná částka nižší než 10 000 GBP, může se soudce rozhodnout, že věc projedná v rámci běžného soudního řízení, a nikoli v řízení o drobných nárocích.

Je-li nárok popřen, je žalobci zaslána kopie žalobní odpovědi žalovaného a v případě sporné strany bez právního zastoupení kopie dotazníku – formulář 180. Informace, které strany v dotazníku uvedou, pomohou soudci rozhodnout o tom, který režim je v dané věci nejvhodnější. Pokud se žalobce domnívá, že by daná věc měla být projednána v řízení o drobných nárocích, měl by toto uvést v dotazníku. Ačkoli jsou názory žalobce a žalovaného zohledněny, je na soudci, aby rozhodl, kterému režimu bude věc přidělena.

Jak je uvedeno výše, soudce může rozhodnout o projednání věci s hodnotou nároku nižší než 10 000 GBP v rámci běžného řízení. Toto rozhodnutí je přijato na začátku řízení.

Pokud to soudce považuje za vhodné, může rozhodnout o převedení věci z režimu řízení o drobných nárocích do běžného řízení. Je-li žaloba přidělena do režimu řízení o drobných nárocích a následně převedena do jiného režimu, po převedení žaloby přestávají platit pravidla týkající se nákladů na řízení o drobných nárocích. Ode dne převedení platí pravidla týkající se nákladů na zrychlené řízení nebo komplexní řízení (Multi Track).

1.3 Formuláře

V řízení o drobných nárocích se používají zvláštní formuláře a jejich používání je povinné.

K zahájení řízení musí žalobce vyplnit formulář N1, který je k dispozici spolu s pokyny k vyplnění. Jakmile žalobce vyplní formulář, měl by vyhotovit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Soud zašle kopii každému žalovanému. Více informací je k dispozici na stránce „Jak postupovat“.

Jak bylo uvedeno výše, je-li nárok popřen, zašle soud žalobci kopii žalobní odpovědi a v případě stran sporu bez právního zástupce zašle žalobci a žalovanému nebo žalovaným kopii formuláře N180 http://formfinder.hmctsformfinder.justice.gov.uk/n180-eng.pdf

Jestliže soudce rozhodne o přidělení věci do režimu řízení o drobných nárocích, zašle soud účastníkům řízení formulář N157 (oznámení o přidělení soudu pro drobné nároky), který obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.

Je-li sporná částka vyšší než 10 000 GBP, obě strany však souhlasily s tím, že věc bude projednána v rámci řízení o drobných nárocích, zašle soud formulář N160 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (se souhlasem stran)). Tento formulář rovněž obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.

Pokud soudce rozhodne, že věc může být projednána pouze na základě písemných důkazů a bez potřeby soudního jednání, zašle soud účastníkům řízení formulář N159 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (bez soudního jednání)). V tomto formuláři je stanoveno datum, do kdy musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas.

Pokud strana spor prohrála, nebyla však na dotyčném jednání přítomna nebo zastoupena, použije se k podání návrhu na zrušení rozsudku formulář N244 (oznámení návrhu).

1.4 Pomoc

Řízení o drobných nárocích má být jednoduché, aby osoby, které jednají bez zastoupení (tzv. strany sporu bez právního zastoupení), mohly řízení snadno pochopit. Je-li žalobce nebo žalovaný stranou sporu bez právního zastoupení, vezme soudce tuto skutečnost v úvahu a povede řízení takovým způsobem, aby mohla strana sporu bez právního zastoupení porozumět tomu, co se děje a co se od účastníků řízení z procesního hlediska vyžaduje.

Pokud se žalobce nebo žalovaný rozhodne, že nevyužije služeb právního zástupce, může jej na soudní jednání doprovázet někdo, kdo vystupuje jeho jménem. Tato osoba se nazývá „obecným zmocněncem“ a může to být kdokoli, koho si strana sporu zvolí, jako je manžel/manželka, příbuzný, přítel nebo poradce. Je-li to možné, neměl by obecný zmocněnec svědčit. Obecný zmocněnec se nemůže účastnit soudního jednání bez osoby, kterou zastupuje, ledaže si účastník řízení vyžádal od soudu povolení, aby jej obecný zmocněnec mohl zastupovat v jeho nepřítomnosti.

Poradenské agentury mohou mít potíže s uvolňováním zaměstnanců, kteří působí jako obecní zmocněnci při soudních jednáních, a proto je vhodné, aby je účastník řízení kontaktoval co nejdříve, pokud požaduje jejich pomoc. Poradenské agentury informují účastníky řízení o tom, zda mohou pomoc poskytnout, či nikoli. Někteří obecní zmocněnci mohou vyžadovat odměnu a strana sporu se musí ujistit, že přesně ví, kolik tato částka činí. Soudce může obecnému zmocněnci, který se nechová řádně, nařídit, aby soudní jednání opustil.

Účastník řízení odpovídá za uhrazení odměny obecného zmocněnce, kterého jmenuje, a to i v případě, má-li ve věci úspěch. Je proto třeba uvážit, zda má s ohledem na výši nároku smysl tyto náklady hradit. Obecní zmocněnci, kteří si za poskytnutí pomoci účtují poplatky, nemusí mimoto patřit k profesní organizaci, a není-li účastník řízení s jejich pomocí spokojen, neexistuje žádný regulační orgán nebo organizace, jimž by bylo možno podat stížnost.

Stranám sporu mohou být nápomocny rovněž poradna pro občany (Citizens' Advice Bureau) nebo střediska pro poskytování poradenství spotřebitelům.

Zahájit řízení lze i na internetu, a to prostřednictvím služby Money Claim Online. V rámci služby Money Claim Online existuje asistenční služba, je-li zapotřebí další pomoc.

Pro osoby se zdravotním postižením je k dispozici dodatečná pomoc. Má-li účastník řízení zdravotní postižení, jež mu ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na dotyčný soud, který může případně poskytnout další pomoc.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Řízení o drobných nárocích je mnohem neformálnější a neuplatňují se přísná pravidla dokazování. Řízení o drobných nárocích se vztahuje na jednodušší případy s nižšími částkami. Soud proto může při jednání použít postup, který považuje za spravedlivý. Soud nemusí vyžadovat svědectví pod přísahou a soudce se může rozhodnout, že omezí křížový výslech, pokud to považuje za vhodné. Soudce je však povinen své rozhodnutí o omezení křížového výslechu zdůvodnit. Soudce se může rozhodnout, že některému svědkovi nebo všem svědkům položí otázky předtím, než to umožní jiné osobě.

1.6 Písemné řízení

Má-li soudce za to, že věc může být vyřízena bez soudního jednání pouze na základě písemných důkazů, vyrozumí o tom strany sporu pomocí formuláře N159 (viz výše). V tomto oznámení je stanoveno datum, do kterého musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas. Jestliže žádná strana nevznese proti rozhodnutí soudce o nekonání soudního jednání námitku, může být věc projednána pouze na základě písemných dokladů.

1.7 Obsah rozsudku

V rozsudcích soudů v Anglii a Walesu je obvykle zaznamenáno pouze rozhodnutí soudce a případné příkazy vydané účastníkům řízení. Soudce je však povinen uvést hlavní důvody svého rozhodnutí, není-li rozsudek vynesen ústně s pořízením zvukového záznamu. Soudce může uvést své důvody stručně a jednoduše tak, jak to umožňuje povaha dané věci. Zpravidla může rozsudek vynést ústně během soudního jednání, později jej však může vyhotovit písemně, nebo jej vydat v jednání stanoveném za tímto účelem. Pokud soudce rozhodl ve věci bez soudního jednání, musí vyhotovit stručnou zprávu o důvodech a zaslat každému účastníkovi řízení její kopii.

1.8 Náhrada nákladů

S ohledem na náhradu nákladů existují určitá omezení. V současné době může strana, která měla ve věci úspěch, požadovat náhradu těchto nákladů:

• veškeré soudní poplatky, které zaplatila,
• částka nepřesahující 260 GBP v případě právního poradenství, pokud žaloba obsahovala návrh na zákaz (příkaz, aby se někdo zdržel určitého jednání), příkaz k plnění (příkaz, aby někdo něco udělal, například pronajímatel provedl opravy), kromě těchto kategorií nemohou být právní náklady uhrazeny,
• částka nepřevyšující 95 GBP denně pro stranu, která měla ve věci úspěch, a svědky, kteří v důsledku účasti na soudním jednání mohli přijít o výdělek,
• přiměřené výdaje na pokrytí dodatečných nákladů účastníka řízení či svědků na cestu nebo nocleh,
• pokud soudce svolil s využitím služeb znalce a dotyčná strana spor následně vyhraje, může soudce přikázat straně, která neměla ve věci úspěch, aby náklady částečně uhradila. Soudce však nemůže přiznat více než 750 GBP na jednoho znalce. Tato částka nemusí pokrývat odměnu znalce v plné výši, zejména pokud znalec vyhotoví znalecký posudek a účastní se soudního jednání,
• soudce může nařídit, aby účastník řízení, který nejednal přiměřeně, uhradil další náklady,
• pokud finanční hodnota nároku překročí limit pro řízení o drobných nárocích, soudce však věc přidělil do režimu řízení o drobných nárocích, budou náklady posouzeny v souladu s tímto režimem, ledaže strany souhlasí s tím, že by se měla použít ustanovení o nákladech na zrychlené řízení.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

1.9 Možnost odvolání

Pokud se strana, která neměla ve věci úspěch, chce proti rozhodnutí soudce odvolat, musí získat povolení tak učinit. Pokud se tato strana / účastník řízení účastní soudního jednání, na němž je rozhodnutí vydáno, může požádat soudce o toto svolení na konci jednání.

Účastník řízení, který chce podat odvolání, musí mít pro odvolání pádný důvod. Nemůže jednoduše vznést námitky proti rozhodnutí soudce, protože se domnívá, že bylo vydáno chybné rozhodnutí.

Chce-li účastník řízení podat odvolání, musí jednat rychle. Lhůta pro podání odvolání účastníkem řízení je omezená.

Pokud nebyla strana, která spor prohrála, přítomna ani zastoupena na jednání, může požádat o zrušení rozsudku vyneseného během tohoto soudního jednání a o obnovu řízení.

Tato strana musí podat žádost nejpozději do 14 dnů od obdržení rozsudku. Měla by soud požádat o formulář N244 (oznámení návrhu).

Soud stranám sdělí, kdy se musí dostavit k soudu za účelem projednání návrhu před soudcem.

Soudce návrhu na zrušení rozsudku vyhoví pouze v případě, že:

strana sporu / účastník řízení měl pádný důvod

• nedostavit se k soudnímu jednání nebo nebýt na něm zastoupen, nebo
• neuvědomit soud písemně

a dotyčná strana má přiměřenou vyhlídku na úspěch při novém jednání.

Pokud je návrh účastníka řízení úspěšný a rozsudek je zrušen, určí soud datum nového jednání o nároku. V případě jednoduchého nároku může soudce rozhodnout, že věc bude projednána neprodleně po jednání o návrhu.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti

Adresy soudů

Mediace v případě sporů o drobných nárocích

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V Severním Irsku existuje řízení o drobných nárocích. Soudy pro drobné nároky mají za cíl umožnit rozhodování o určitých druzích drobných nároků neformálně v rámci obvodu soudu hrabství (County Court), obvykle bez nutnosti právního zastoupení.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Řízení o drobných nárocích lze obecně použít v případě, že peněžní částka nebo hodnota dotyčné věci nepřesahuje 3 000 GBP. Některé druhy nároků jsou však vyloučeny, například nároky v souvislosti s újmou na zdraví, křivým obviněním nebo pomluvou, odkazem nebo anuitou, vlastnictvím půdy, společným jměním manželů a dopravními nehodami.

1.2 Použití řízení

Řízení je nepovinné a soudce má za určitých okolností pravomoc nařídit, aby byl návrh postoupen soudu hrabství.

1.3 Formuláře

Formuláře, které by měly být použity během řízení o drobných nárocích, obsahuje jednací řád soudů hrabství Severního Irska z roku 1981 [S.R.1981 č. 225]. Formuláře jsou stanoveny pro zahájení řízení, popření nároku a uznání závazku. Existuje rovněž formulář návrhu na vydání kontumačního rozsudku a formulář návrhu na zrušení rozsudku.

1.4 Pomoc

Řízení o drobných nárocích je koncipováno jako neformální. Při vyplňování nezbytných formulářů a při objasňování postupu mohou být nápomocni zaměstnanci soudu. Nemohou však poskytovat právní poradenství.

Stranám sporu mohou poskytnout pomoc i poradna pro občany nebo poradenská centra pro spotřebitele.

Má-li účastník řízení zdravotní postižení, které mu ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na úředníka služby pro klienty u dotyčného soudu, který může případně poskytnout další pomoc.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Soud pro drobné nároky je neformální a neuplatňují se přísná pravidla pro dokazování. Soud proto může použít při jednání jakýkoli postup, který považuje za spravedlivý. S výhradou případných právních námitek musí všechny strany souhlasit s tím, aby je soudce vyslechl pod přísahou.

1.6 Písemné řízení

Není-li věc předmětem sporu a jedná-li se o stanovenou částku, lze nárok vyřídit bez jednání pouze na základě písemných důkazů. Tento rozsudek je znám jako kontumační rozsudek.

1.7 Obsah rozsudku

Soudce obvykle vydá ústní rozhodnutí, které odůvodní. Může však rozhodnout o vydání písemného rozsudku.

1.8 Náhrada nákladů

Ohledně náhrady nákladů existují určitá omezení. V současné době může soudce nařídit uhrazení těchto nákladů:

• soudní poplatky a
• náklady znalců.

Dopustila-li se některá ze stran nepřiměřeného jednání, může soudce uložit náhradu nákladů této straně. Pokud bylo řízení řádně zahájeno u soudu hrabství, může soudce rozhodnout o příslušných nákladech řízení.

1.9 Možnost odvolání

Pokud byla strana, která neměla ve věci úspěch, na jednání přítomna nebo byla zastoupena, lze odvolání podat pouze tak, že soudce je požádán o odůvodnění rozhodnutí a vrchnímu soudu (High Court) je podána žádost, aby rozhodl, zda je rozhodnutí soudce z právního hlediska správné.

Jestliže nebyla strana, která neměla ve věci úspěch, na jednání přítomna, ani nebyla zastoupena a po vynesení rozhodnutí nebo rozsudku se obrátí na kancelář pro drobné nároky s tím, že návrh neobdržela nebo neměla dostatek času na odpověď nebo neodpověděla včas z jiného důvodu, bude jí doporučeno, aby podala návrh na zrušení tohoto rozhodnutí. Strana, která měla ve věci úspěch, obdrží kopii návrhu a bude vyzvána, aby písemně odpověděla do 14 dnů. Soudce poté, co posoudil návrh a případnou odpověď, může buď:

• rozhodnout, že existuje pádný důvod pro nepředložení odpovědi, a může rozsudek zrušit bez soudního jednání a vydat příkaz, jak v dané věci postupovat dále. Kancelář pro drobné nároky vyrozumí strany o usnesení soudce, nebo
• stanoví datum pro projednání návrhu na zrušení rozhodnutí. Strany budou informovány o tomto datu a budou vyzvány k účasti. Kancelář pro drobné nároky zašle stranám rovněž kopii každého usnesení, které soudce vydá po projednání návrhu tohoto druhu.

Stejně tak v případě, že pošta vrátí kanceláři pro drobné nároky dokumentaci strany, která neměla ve věci úspěch, a je zřejmé, že si tato strana nebyla vědoma podání žaloby, požádá soudní kancelář soudce, aby zrušil vydané rozhodnutí, a obrátí se na úspěšnou stranu, aby poskytla další informace, například novou adresu odpůrce.

Související odkazy

Další informace týkající se postupů jsou uvedeny na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service).

Pomoc účastníkům řízení se zdravotním postižením

Některé soudní kanceláře určily úředníky poskytující služby klientům, kteří mohou být těmto osobám nápomocni. Pokud nemohou pomoci, může se účastník řízení se zdravotním postižením obrátit na informační středisko Soudní služby na telefonním čísle +44 300 200 7812.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Ve Skotsku existovalo u Sheriff Court do 28. listopadu 2016 řízení o drobných nárocích, což byl zjednodušený postup zabývající se peněžními nároky do výše 3 000 GBP.

Od 28. listopadu 2016 byla zavedena nová forma zjednodušeného řízení.

Jiný postup, tzv. „zkrácené řízení“, se týká nároků do výše 5 000 GBP a je poněkud složitější než zjednodušené řízení.

Zjednodušené řízení

Od 28. listopadu 2016 by měl každý, kdo uplatňuje nárok, jehož peněžní hodnota dosahuje nejvýše 5 000 GBP, a požaduje úhradu, dodání, navrácení vlastnictví movitých věcí nebo příkaz, aby někdo učinil konkrétní úkon, využít zjednodušené řízení.

Zjednodušené řízení je soudní řízení, jehož cílem je rychle, levně a neformálně vyřešit spory, u nichž peněžní hodnota nepřesahuje 5 000 GBP.

Žalobu podává žalobce u Sheriff Court. Strana, vůči níž je nárok uplatněn, se nazývá odpůrce. Konečné rozhodnutí o žalobě vydává soudce hrabství (Sheriff) nebo soudce pro zkrácená řízení (Summary Sheriff). Chcete-li využít zjednodušené řízení, nepotřebujete právního zástupce, pokud si to však přejete, můžete jeho služeb využít.

Další informace o zjednodušeném řízení jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby (Scottish Courts and Tribunals Service).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zjednodušené řízení nahrazuje předchozí řízení o drobných nárocích. Nahrazuje rovněž zkrácené řízení, avšak pouze tehdy, týká-li se žaloby na zaplacení dlužné částky, dodání nebo navrácení vlastnictví movitých věcí nebo řízení, v nichž je někomu nařízeno, aby učinil konkrétní úkon.

Zkrácené řízení lze zahájit podáním žaloby na vydání (druh žaloby týkající se navrácení peněžní částky nebo majetku), na stanovení a uhrazení dlužné částky, navrácení vlastnictví nemovitého majetku, dodání a stanovení předběžného výživného. Pokud existuje jiný nárok na platbu, musí být nižší než 5 000 GBP.

1.2 Použití řízení

Řízení, které je zahájeno buď jako zjednodušené řízení, nebo jako zkrácené řízení, se musí řídit soudním řádem, který je povinný. Soudní řád je k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby.

1.3 Formuláře

Pro všechny fáze zjednodušeného a zkráceného řízení existují zvláštní formuláře, např. žalobní formulář / předvolání k soudu k zahájení řízení, formulář rozhodnutí / výpisu ze soudního rozhodnutí. Používání formulářů, které jsou stanoveny v pravidlech pro zjednodušené řízení z roku 2016 a v pravidlech pro zkrácené řízení z roku 2002, je povinné. Tyto formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby.

1.4 Pomoc

Při vyplňování žalobního formuláře (formulář 3A) vám může pomoci kancelář soudního úředníka (Sheriff Clerk's Office) a pomoc nabízejí rovněž poradny, jako je poradna pro občany (Citizens Advice Bureau). Požadujete-li další informace o zjednodušeném řízení, obraťte se na Sheriff Court v místě žalobce.

Informace o Sheriff Courts ve Skotsku jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Jednání, respektive slyšení v rámci zjednodušeného řízení jsou neformální, pokud to umožňují okolnosti týkající se daného nároku. Soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení objasní všechny použité právní pojmy nebo výrazy. Soudu je možné předložit dokumenty a další důkazy a jednoduchá pravidla stanoví postupy za tímto účelem včetně toho, co se zasílá buď žalobci, nebo odpůrci, a veškeré platné lhůty pro předložení dokumentů nebo jiných důkazů.

1.6 Písemné řízení

Není-li proti žalobě vznesena námitka, je řízení čistě písemné. Je-li však předložena obhajoba, může daná věc vyžadovat, aby soud nařídil jednání, nebo soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení může případně rozhodnout i bez slyšení.

Soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení může rozhodnout rovněž o diskusi o vedení případu. Diskuse o vedení případu se koná v soudní síni či na jakémkoli jiném místě, o němž rozhodne soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení. Soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení rozhodne rovněž o tom, jak bude diskuse probíhat, například prostřednictvím videokonference, konference nebo v jiné stanovené formě.

1.7 Obsah rozsudku

Po skončení slyšení může soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení buď rozhodnout okamžitě, nebo si před vydáním rozhodnutí může vzít určitý čas na rozmyšlenou. Pokud si soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení vezme čas na rozmyšlenou, musí rozhodnutí vydat do 4 týdnů ode dne slyšení.

Je-li přijato rozhodnutí v přítomnosti stran, musí soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení toto rozhodnutí odůvodnit. Jestliže si soudce vezme určitý čas na rozmyšlenou, je nutné vyhotovit zprávu, v níž jsou uvedeny důvody rozhodnutí.

1.8 Náhrada nákladů

Ve zjednodušeném řízení, kdy je hodnota nároku 300 GBP nebo nižší, není obvykle náhrada výdajů přiznána.

Je-li hodnota nároku vyšší než 300 GBP, nejvýše však 1 500 GBP, nesmí maximální výše nákladů, které soud může obvykle přiznat účastníku řízení, který měl ve věci úspěch, překročit 150 GBP.

Je-li hodnota vyšší než 1 500 GBP, avšak nejvýše 3 000 GBP, nesmí maximální výše nákladů, které soud může obvykle přiznat účastníku řízení, který měl ve věci úspěch, překročit 10 % hodnoty nároku.

U nároků, jejichž hodnota je v rozmezí od 3 001 GBP do 5 000 GBP, platí obdobně obecné pravidlo, že strana, která neměla ve věci úspěch, hradí náklady úspěšné straně. Pokud má jedna strana právního zástupce, mohou být tyto výdaje vyšší. Další informace o výdajích jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.

V případě zkráceného řízení neplatí stejná omezení a výši výdajů obvykle posoudí soudní úředník a poté ji schválí soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozhodnutí vydanému v rámci zjednodušeného řízení se lze odvolat. Odvolání k Sheriff Appeal Court musí být podáno prostřednictvím oznámení o odvolání na formuláři 16A u soudu, který se zabýval nárokem v rámci zjednodušeného řízení, a to ve lhůtě 4 týdnů ode dne, kdy soudní úředník zaslal straně, která měla ve věci úspěch, formulář rozhodnutí. Pro zkrácené řízení platí zvláštní ustanovení o odvolání a bližší informace jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.

Není-li však v rámci zjednodušeného řízení nárok popřen, lze soudu podat návrh na zrušení rozhodnutí soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení. To lze provést za určitých okolností a návrh musí být podán na formuláři 13B. Další informace o postupu pro zrušení rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby.

Související odkazy

Internetové stránky Skotské soudní služby (Scottish Courts and Tribunals Service) obsahují pravidla pro běžné, zkrácené a zjednodušené řízení.

Soudce pro zkrácená řízení (Summary Sheriff)

Funkce soudce pro zkrácená řízení byla zavedena skotským zákonem o reformě soudů z roku 2014 (Courts Reform (Scotland) Act 2014).  Další informace jsou uvedeny na internetových stránkách o soudnictví ve Skotsku.

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Na Gibraltaru je pro drobné nároky příslušný Nejvyšší soud (Supreme Court) a toto řízení je známo rovněž jako řízení o drobných nárocích (Small Claims Track). Řízení o drobných nárocích je k dispozici v případě nároků splňujících peněžní prahovou hodnotu ve výši 10 000 GBP. Sporná částka však není jediným faktorem, k němuž se přihlíží. Mezi další faktory patří druh pohledávky a množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Za určitých okolností mohou být jednoduché případy s hodnotou vyšší než 10 000 GBP projednány v rámci řízení o drobných nárocích, pokud s tím žalobce i žalovaný souhlasí.

Při rozhodování o tom, zda je věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, nebo zda bude projednána v rámci běžného soudního řízení, přihlédne soudce kromě názoru žalobce a žalovaného i k těmto faktorům:

• Sporná částka, která obvykle nesmí přesáhnout 10 000 GBP.
• Druh nároku – obvykle se jedná o nároky spotřebitelů (např. prodané zboží, vadné zboží nebo zpracování), nároky v souvislosti s nehodami, spory o vlastnictví zboží a spory mezi pronajímateli a nájemci ohledně oprav, jistoty, nedoplatků nájemného atd., nikoli však ohledně vlastnictví.

Při rozhodování o tom, zda by měla být věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, vezme soudce v úvahu množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Soudce bude mít na paměti, že tento postup by měl být dostatečně jednoduchý, aby lidé mohli provést řízení sami bez pomoci právníka, pokud si to přejí. Nárok by měl například vyžadovat jen minimální přípravu na konečné slyšení. Věci projednávané v režimu řízení o drobných nárocích obvykle nezahrnují mnoho svědků nebo složitých právních otázek.

Je-li hodnota nároku nižší než 10 000 GBP, nárok se však týká náhrady újmy na zdraví, havarijního stavu obytných prostor a náhrady škody v souvislosti s tím, nebude věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, ledaže částky požadované v souvislosti s újmou na zdraví, havarijním stavem a náhradou škody nepřesahují 1 000 GBP.

Jsou-li v řízení o drobných nárocích projednávány pohledávky s částkou vyšší než 10 000 GBP, platí jiná pravidla týkající se nákladů. V takových případech bude moci úspěšná strana požadovat od strany, která spor prohrála, náhradu nákladů, včetně odměny právního zástupce. Tyto náklady však nemohou být vyšší než náklady přiznané v případě, že by věc byla projednána ve zrychleném řízení (Fast Track). Další informace o nákladech budou uvedeny později.

1.2 Použití řízení

Ačkoli je většina věcí s hodnotou nároku do výše 10 000 GBP projednána v režimu řízení o drobných nárocích, neděje se tak automaticky. Při rozhodování o postupu, v jehož rámci bude věc projednána, vezme soudce v úvahu názory účastníků řízení. I v případě, je-li sporná částka nižší než 10 000 GBP, může se soudce rozhodnout, že věc projedná v rámci běžného soudního řízení, a nikoli v řízení o drobných nárocích.

Je-li nárok napaden (nebo popřen), žalobci bude zaslána kopie žalobní odpovědi žalovaného. Strany budou muset rovněž vyplnit dotazník pro přidělení dané věci. Informace, které strany v dotazníku uvedou, pomohou soudci rozhodnout o tom, který režim je v dané věci nejvhodnější. Pokud se strany domnívají, že by věc měla být projednána jako drobný nárok v rámci řízení o drobných nárocích, měly by tuto skutečnost uvést v dotazníku. Ačkoli jsou názory žalobce a žalovaného zohledněny, je na soudci, aby rozhodl, kterému režimu bude věc přidělena.

Jak je uvedeno výše, soudce může rozhodnout o projednání věci s hodnotou nároku nižší než 10 000 GBP v rámci běžného řízení. Toto rozhodnutí je přijato na začátku řízení.

Pokud to soudce považuje za vhodné, může rozhodnout o převedení věci z režimu řízení o drobných nárocích do běžného řízení. Je-li žaloba přidělena do režimu řízení o drobných nárocích a následně převedena do jiného režimu, po převedení žaloby přestávají platit pravidla týkající se nákladů na řízení o drobných nárocích. Ode dne převedení platí pravidla týkající se nákladů na zrychlené řízení nebo komplexní řízení (Multi Track).

1.3 Formuláře

V řízení o drobných nárocích se používají zvláštní formuláře a jejich používání je povinné.

K zahájení řízení musí žalobce vyplnit formulář N1, který je k dispozici s pokyny k vyplnění jak pro žalobce, tak pro žalovaného. Jakmile žalobce formulář vyplní, měl by vyhotovit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Soud zašle kopii každému žalovanému. Další informace jsou k dispozici na internetové stránce Obrátit se na soud.

Jak již bylo uvedeno, je-li nárok popřen, zašle soud žalobci kopii žalobní odpovědi a oběma stranám dotazníky pro přidělení dané věci.

Jestliže soudce rozhodne o přidělení věci do režimu řízení o drobných nárocích, zašle soud účastníkům řízení formulář N157 (oznámení o přidělení soudu pro drobné nároky), který obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.

Pokud je sporná částka vyšší než 10 000 GBP, obě strany však souhlasily s tím, že věc bude projednána v rámci řízení o drobných nárocích, zašle soud formulář N160 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (se souhlasem stran)). Tento formulář poskytuje rovněž informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.

Pokud soudce rozhodne, že věc může být projednána pouze na základě písemných důkazů a bez potřeby soudního jednání, zašle soud účastníkům řízení formulář N159 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (bez soudního jednání)). V tomto formuláři je stanoveno datum, do kdy musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas.

Pokud strana spor prohrála, nebyla však na dotyčném jednání přítomna nebo zastoupena, použije se k podání návrhu na zrušení rozsudku formulář N244 (oznámení návrhu).

1.4 Pomoc

Řízení o drobných nárocích má být jednoduché, aby osoby, které se zastupují samy (tzv. strany sporu bez právního zastoupení), mohly řízení snadno pochopit. Je-li žalobce nebo žalovaný stranou sporu bez právního zastoupení, vezme soudce tuto skutečnost v úvahu a povede řízení takovým způsobem, aby mohla strana sporu bez právního zastoupení porozumět tomu, co se děje a co se od účastníků řízení z procesního hlediska vyžaduje.

Pokud se žalobce nebo žalovaný rozhodne, že nevyužije služeb právního zástupce, může jej na soudní jednání doprovázet někdo, kdo vystupuje jeho jménem. Tato osoba se nazývá „obecným zmocněncem“ a může to být kdokoli, koho si strana sporu zvolí, jako je manžel/manželka, příbuzný, přítel nebo poradce. Je-li to možné, neměl by obecný zmocněnec svědčit. Obecný zmocněnec se nemůže účastnit soudního jednání bez osoby, kterou zastupuje, ledaže si účastník řízení vyžádal od soudu povolení, aby jej obecný zmocněnec mohl zastupovat v jeho nepřítomnosti.

Poradenské agentury mohou mít potíže s uvolňováním zaměstnanců, kteří působí jako obecní zmocněnci při soudních jednáních, a proto je vhodné, aby je účastník řízení kontaktoval co nejdříve, pokud požaduje jejich pomoc. Poradenské agentury informují účastníky řízení o tom, zda mohou pomoc poskytnout, či nikoli. Někteří obecní zmocněnci mohou vyžadovat odměnu a strana sporu se musí ujistit, že přesně ví, kolik tato částka činí. Soudce může obecnému zmocněnci, který se nechová řádně, nařídit, aby soudní jednání opustil.

Účastník řízení odpovídá za uhrazení odměny obecného zmocněnce, kterého jmenuje, a to i v případě, má-li ve věci úspěch. Je proto třeba uvážit, zda má s ohledem na výši nároku smysl tyto náklady hradit. Obecní zmocněnci, kteří si za poskytnutí pomoci účtují poplatky, nemusí mimoto patřit k profesní organizaci, a není-li účastník řízení s jejich pomocí spokojen, neexistuje žádný regulační orgán nebo organizace, jimž by bylo možno podat stížnost.

Stranám sporu se zdravotním postižením je k dispozici dodatečná pomoc. Má-li účastník řízení zdravotní postižení, které ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na dotyčný soud, který může případně poskytnout další pomoc.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Řízení o drobných nárocích je mnohem neformálnější a neuplatňují se přísná pravidla dokazování. Řízení o drobných nárocích se vztahuje na jednodušší případy s nižšími částkami. Soud proto může při jednání použít postup, který považuje za spravedlivý. Soud nemusí vyžadovat svědectví pod přísahou a soudce se může rozhodnout, že omezí křížový výslech, pokud to považuje za vhodné. Soudce je však povinen své rozhodnutí o omezení křížového výslechu zdůvodnit. Soudce se může rozhodnout, že některému svědkovi nebo všem svědkům položí otázky předtím, než to umožní jiné osobě.

1.6 Písemné řízení

Má-li soudce za to, že věc může být vyřízena bez soudního jednání pouze na základě písemných důkazů, vyrozumí o tom strany sporu pomocí formuláře N159 (viz výše). V tomto oznámení je stanoveno datum, do kterého musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas. Jestliže žádná strana nevznese proti rozhodnutí soudce o nekonání soudního jednání námitku, může být věc projednána pouze na základě písemných dokladů.

1.7 Obsah rozsudku

V rozsudcích gibraltarského soudu je obvykle zaznamenáno pouze rozhodnutí soudce a případné příkazy vydané účastníkům řízení. Soudce je však povinen uvést hlavní důvody svého rozhodnutí, není-li rozsudek vynesen ústně s pořízením zvukového záznamu. Soudce může uvést své důvody stručně a jednoduše tak, jak to umožňuje povaha dané věci. Zpravidla může rozsudek vynést ústně během soudního jednání, později jej však může vyhotovit písemně, nebo jej vydat v jednání stanoveném za tímto účelem. Pokud soudce rozhodl ve věci bez soudního jednání, musí vyhotovit stručnou zprávu o důvodech a zaslat každému účastníkovi řízení její kopii

1.8 Náhrada nákladů

S ohledem na náhradu nákladů existují určitá omezení. V současné době může strana, která měla ve věci úspěch, požadovat náhradu těchto nákladů:

• veškeré soudní poplatky, které zaplatila,
• částka nepřesahující 260 GBP v případě právního poradenství, pokud žaloba obsahovala návrh na zákaz (příkaz, aby se někdo zdržel určitého jednání), příkaz k plnění (příkaz, aby někdo něco udělal, například pronajímatel provedl opravy), kromě těchto kategorií nemohou být právní náklady uhrazeny,
• částka nepřevyšující 90 GBP denně pro stranu, která měla ve věci úspěch, a svědky, kteří v důsledku účasti na soudním jednání mohli přijít o výdělek,
• přiměřené výdaje na pokrytí dodatečných nákladů účastníka řízení či svědků na cestu nebo nocleh,
• pokud soudce svolil s využitím služeb znalce a dotyčná strana spor následně vyhraje, může soudce přikázat straně, která neměla ve věci úspěch, aby náklady částečně uhradila. Soudce však nemůže přiznat více než 200 GBP na jednoho znalce. Tato částka nemusí pokrývat odměnu znalce v plné výši, zejména pokud znalec vyhotoví znalecký posudek a účastní se soudního jednání,
• soudce může nařídit, aby účastník řízení, který nejednal přiměřeně, uhradil další náklady,
• pokud finanční hodnota nároku překročí limit pro řízení o drobných nárocích, soudce však věc přidělil do režimu řízení o drobných nárocích, budou náklady posouzeny v souladu s tímto režimem, ledaže strany souhlasí s tím, že by se měla použít ustanovení o nákladech na zrychlené řízení.

1.9 Možnost odvolání

Pokud se strana, která neměla ve věci úspěch, chce proti rozhodnutí soudce odvolat, musí získat povolení tak učinit. Pokud se tato strana / účastník řízení účastní soudního jednání, na němž je rozhodnutí vydáno, může požádat soudce o toto svolení na konci jednání.

Účastník řízení, který chce podat odvolání, musí mít pro odvolání pádné důvody. Nemůže jednoduše vznést námitky proti rozhodnutí soudce, protože se domnívá, že bylo vydáno chybné rozhodnutí.

Chce-li účastník řízení podat odvolání, musí jednat rychle. Lhůta pro podání odvolání účastníkem řízení je omezená.

Pokud nebyla strana, která spor prohrála, přítomna ani zastoupena na jednání, může požádat o zrušení rozsudku vyneseného během tohoto soudního jednání a o obnovu řízení.

Tato strana musí podat žádost nejpozději do 14 dnů od obdržení rozsudku. Za účelem podání žádosti by měla požádat soud o formulář 244 (oznámení návrhu).

Soud stranám sdělí, kdy se musí dostavit k soudu za účelem projednání návrhu před soudcem.

Soudce návrhu na zrušení rozsudku vyhoví pouze v případě, že:

strana sporu / účastník řízení měl pádný důvod

• nedostavit se k soudnímu jednání nebo nebýt na něm zastoupen, nebo
• neuvědomit soud písemně

a dotyčná strana má přiměřenou vyhlídku na úspěch při novém jednání.

Pokud je návrh účastníka řízení úspěšný a rozsudek je zrušen, určí soud datum nového jednání o nároku. V případě jednoduchého nároku může soudce rozhodnout, že věc bude projednána neprodleně po jednání o návrhu.