Drobné nároky

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V Chorvatské republice se vymáhání drobných nároků řídí ustanoveními článků 457–467a občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku (ZPP)) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14, 70/19, 80/22, 114/22 a 155/23), zatímco evropské řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, se řídí články 507o–507ž ZPP.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Drobné nároky jsou nároky, jejichž výše nepřesahuje 1 320,00 EUR.

Drobné nároky u obchodních soudů (trgovački sudovi) jsou nároky nepřesahující   6 630,00 EUR.

Řízení o drobných nárocích jsou taktéž řízení, v nichž se nárok netýká peněz, ale kde navrhovatel souhlasil, že namísto toho obdrží částku nepřevyšující 1 320,00 EUR na uspokojení nároku.

Řízení o drobných nárocích jsou rovněž řízení, v nichž se nárok netýká peněz, ale převodu movitých věcí, jejichž hodnota uvedená navrhovatelem v žalobě nepřesahuje 1 320,00 EUR.

Podle současné úpravy evropského řízení o drobných nárocích se nařízení č. 861/2007 použije, pokud hodnota nároku nepřesáhne 2 000 EUR v době, kdy žalobní formulář obdrží soud s příslušností, a to bez veškerých úroků, nákladů a poplatků.

Řízení o drobných nárocích se vede také v případě námitky (odporu) proti platebnímu rozkazu, pokud hodnota napadené části platebního rozkazu nepřesahuje 1 320,00 EUR.

Řízení o drobných nárocích musí být před soudem prvního stupně ukončeno v přiměřené lhůtě, v každém případě do jednoho roku ode dne podání žaloby.

1.2 Použití řízení

Řízení o drobných nárocích probíhá před místním nebo obchodním soudem podle pravidel věcné příslušnosti uvedených v článcích 34 a 34b ZPP. Řízení o drobných nárocích se zahajuje podáním žaloby k příslušnému soudu, tj. podáním návrhu na nařízení výkonu založeného na veřejné listině k notáři, pokud přípustná námitka proti nařízení výkonu rozhodnutí byla učiněna včas.

1.3 Formuláře

Formuláře, jiné žaloby či prohlášení se podávají v písemné podobě, faxem či e-mailem a použijí se pouze pro účely evropského řízení o drobných nárocích podle nařízení č. 861/2007.

Neexistují žádné jiné předepsané formuláře pro účely zahájení řízení o drobných nárocích.

1.4 Pomoc

ZPP neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o právní pomoci v řízení o drobných nárocích. V řízení o drobných nárocích může žalobce zastupovat advokát.

Pokud byly splněny podmínky ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) (NN č.143/13 a 98/19), mají strany sporu nárok na právní pomoc.

Informace o bezplatné právní pomoci v Chorvatsku lze nalézt na této internetové stránce.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

V řízení o drobných nárocích musí strany uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládají, nejpozději při podání žaloby nebo obrany, a dále musí předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností.

V řízení o drobných nárocích v souvislosti s námitkou (odporem) proti platebnímu rozkazu musí navrhovatel uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá, a předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností ve lhůtě 15 dnů od obdržení rozhodnutí, kterým se platební rozkaz ruší.

V řízení o drobných nárocích v souvislosti s námitkou (odporem) proti platebnímu rozkazu musí odpůrce uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá, a předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností ve lhůtě 15 dnů od obdržení podání, v němž navrhovatel předkládá všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá.

Strany mohou během předběžného projednání žaloby uvádět nové skutečnosti a předkládat nové důkazy, pouze pokud je bez vlastního přičinění nemohly uvést nebo předložit v rámci žaloby či obrany nebo v podáních učiněných podle výše uvedených ustanovení, v nichž se uvádí všechny skutečnosti, na nichž se nárok zakládá, a předkládají veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností.

Nové skutečnosti uvedené ani důkazy předložené stranami během předběžného projednání žaloby, které jsou předloženy v rozporu s výše uvedeným ustanovením, nebude brát soud v úvahu.

Obecná ustanovení ZPP se týkají dokazování. Důkazy mohou tedy v řízení o drobných nárocích zahrnovat ohledání, dokumenty, svědecké výpovědi, odborné posudky vyžádané soudem, důkazy předložené stranami, a soud rozhoduje o tom, které z předložených důkazů se použijí k prokázání skutečností.

Více informací o dokazování naleznete v části (Dokazování – Chorvatsko).

1.6 Písemné řízení

Řízení o drobných nárocích probíhá písemně.

V řízení o drobných nárocích soud nařídí jednání, má-li za to, že toto jednání je nezbytné k provedení důkazního řízení, nebo pokud alespoň jedna ze stran předloží odůvodněný návrh na nařízení jednání. Návrh účastníka řízení na nařízení jednání soud zamítne, má-li s ohledem na okolnosti případu za to, že řízení lze spravedlivě vést i bez jednání. Proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh účastníka řízení na nařízení jednání, není přípustné odvolání.

1.7 Obsah rozsudku

Poněvadž neexistují žádná zvláštní ustanovení o obsahu rozsudku v řízení o drobných nárocích, použijí se obecná ustanovení ZPP, tj. článku 338 ZPP, který uvádí, že písemné znění rozsudku musí obsahovat formální úvod, výrok a odůvodnění.

Úvod rozsudku musí obsahovat: uvedení skutečnosti, že rozsudek je vydán jménem Chorvatské republiky; označení soudu; jméno a příjmení samosoudce nebo předsedy senátu, soudce zpravodaje a členů senátu, jméno a příjmení nebo titul, osobní identifikační čísla a bydliště nebo sídla účastníků řízení, jejich právních zástupců a zmocněnců; stručné označení předmětu sporu; datum ukončení hlavního líčení; uvedení účastníků řízení, jejich právních zástupců a zmocněnců, kteří se zúčastnili tohoto hlavního líčení; a datum vydání rozsudku.

Výrok rozsudku musí obsahovat rozhodnutí soudu ohledně přijetí nebo odmítnutí konkrétních nároků ve věci samé a sekundárních nároků, stejně jako rozhodnutí ohledně existence nebo neexistence nároku předloženého k vypořádání (článek 333 ZPP).

V odůvodnění soud stručně tvrzení a nároky stran, skutečnosti, které uvedly, a důkazy, na nichž jsou tyto nároky založeny. Dále soud uvede, které z těchto skutečností jsou prokázány, proč a jak byly prokázány a zda byly prokázány provedením důkazů, jaké důkazy byly předloženy a proč a jak byly posouzeny. Soud zejména uvede, která ustanovení hmotného práva byla použita v rozhodnutí o nárocích stran, a v případě potřeby uvede také svůj postoj ke stanovisku stran o právních důvodech sporu a k jakýmkoliv návrhům nebo námitkám, které soud neodůvodnil v rozhodnutích, která učinil v průběhu řízení.

Odůvodnění v případě rozsudku pro zmeškání, rozsudku založeného na přiznání nároku nebo rozsudku založeného na prominutí nároku uvádí pouze důvody pro vynesení těchto rozsudků.

1.8 Náhrada nákladů

Vydání rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o drobných nárocích se řídí obecnými ustanoveními ZPP; strana, která spor zcela prohraje, je povinna nahradit náklady protistrany a jejího vedlejšího účastníka.

Pokud je strana v řízení částečně úspěšná, soud nejprve určí procentní podíl úspěchu každé strany a následně odečte procentní podíl úspěchu méně úspěšné strany od procentního podílu úspěchu úspěšnější strany, poté určí částku zvláštních a celkových nákladů úspěšnější strany sporu, které byly nezbytné pro řádné vedení sporu, poté nařídí nahradit protistraně část celkových nákladů, která odpovídá podílu zbývajícímu při zohlednění podílu na úspěchu ve věci. Podíl úspěchu ve věci se posuzuje na základě přiznaného nároku, přičemž se rovněž přihlíží k úspěchu při dokazování nároku.

Bez ohledu na výše uvedené může soud nařídit každé straně nahradit zvláštní náklady protistrany na základě článku 156 ZPP, který uvádí, že strana sporu je povinna bez ohledu na výsledek věci nahradit náklady protistrany, které jsou výsledkem jejího vlastního pochybení nebo událostí, kterými utrpěla.

Pokud mají strany zhruba stejný podíl úspěchu ve věci, může soud nařídit, že každá strana ponese své vlastní náklady, nebo nařídit jedné straně nahradit druhé straně pouze zvláštní náklady podle článku 156 ZPP.

Soud může rozhodnout, že jedna strana má nahradit veškeré náklady, které vzniknou protistraně nebo jejímu vedlejšímu účastníku, pokud protistrana neuspěla pouze v relativně nepodstatné části svého nároku a u této části nevznikly samostatné náklady.

Bez ohledu na úspěch ve věci musí strana nahradit jakékoliv náklady protistrany, které vznikly jejím zaviněním nebo způsobením.

1.9 Možnost odvolání

V řízení o drobných nárocích lze podat odvolání pouze proti rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Jiná rozhodnutí, proti nimž lze podat odvolání podle tohoto zákona, lze napadnout pouze odvoláním proti rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Ve všech ostatních záležitostech se opravné prostředky řídí obecnými ustanoveními ZPP. Podle těchto ustanovení mohou v řízení o drobných nárocích strany podat odvolání proti rozsudku nebo rozhodnutí v prvním stupni, a to do 15 dnů od doručení přepisu rozsudku nebo rozhodnutí.

Rozsudek nebo rozhodnutí, kterým se uzavírá řízení o drobných nárocích, lze napadnout pouze z důvodu chybné aplikace hmotného práva nebo zásadního porušení ustanovení o občanském procesu uvedených v článku 354 ZPP, s výjimkou porušení uvedených v bodě 3 daného odstavce.