Skip to main content
European Commission logo
Speech Repository

Ničení životního prostředí

public

Praha - Univerzita Karlova

Praha

Description

Koupili jste si tento týden banán? Máte na sobě tričko z bavlny? Nebo jste si třeba také dnes dali k obědu maso? Tak byste měli nadále bedlivě poslouchat a něčemu se přiučit

Transcript

Dobrý den, dámy a pánové.Ráda bych dnes krátce pohovořila o ničení životního prostředí.Možná, že o ničení životního prostředí slýcháte tak často, že už vás to ani nezajímá.Asi si říkáte:Ať se starají úřady anebo ministerstva.To ale není taková pravda.V dnešním velmi extrémně propojeném světě má každý z nás svou určitou dávku odpovědnosti.A to především kvůli zboží, které si každodenně kupujeme.Koupili jste si například tento týden banán?Nebo máte na sobě tričko z bavlny?Nebo jste si třeba také dnes dali k obědu maso?Tak byste mě nadále měli bedlivě poslouchat a něčemu se přiučit.Největší poškozování životního prostředí, které je nějakým způsobem spojené s našimi nákupními košíky, má totiž tři hlavní jmenovatele.Za prvé jsou to chemikálie.Za druhé je to voda a za třetí je to kácení deštných pralesů.Ty první dva jmenovatele, tedy chemikálie a vodu, bych vám nyní velmi ráda doložila na příkladu bavlny.Bavlna, ze které je vyrobena většina našeho oblečení, je totiž plodinou, která je na světě chemicky nejvíce ošetřována.Během pěstování se na bavlnu aplikují pesticidy.Tedy látky, které hubí živé organismy.Mezi tyto organismy patří například hmyz, plevel, anebo nejrůznější houby.Během této aplikace na bavlnu se ale tyto pesticidy také dostávají do půdy a také do vody a odtud se pak dostanou do celého ekosystému.O zdravém životním prostředí tedy nemůže být vůbec žádná řeč.Ba naopak.Bydlet třeba v blízkosti bavlníkového pole je zdraví nebezpečné.Pesticidy, které se na bavlníky aplikují, totiž způsobují mnohé zdravotní nesnáze.Například mohou způsobovat rakovinu, potraty, nebo třeba také kožní onemocnění, zažívací problémy anebo i nějaká duševní onemocnění.Na výrobu našeho oblečení je ale také potřeba velké množství vody.Představte si, že na výrobu jedněch džínů je například třeba 11400 litrů vody.Bavlník se totiž velmi často pěstuje v oblastech, kde dostatečně neprší.Z tohoto důvodu je potřeba bavlník také velmi zavlažovat.Podobným hříšníkem, jako je třeba bavlník, je také banán.Banán, který velmi dobře znáte ze supermarketů, je vlastně taková vyšlechtěná odrůda.V dnešní době se banány pěstují především monokulturně.Tyto monokulturní plantáže se nacházejí v Latinské Americe a v poslední době také velmi často v západní Africe.Pokud jde o tradiční pěstování plodin, tak to vypadá tak, že se na jednom poli spolu pěstuje několik plodin.Nicméně toto monokulturní pěstování například námi zmiňovaných banánů je velmi nebezpečné.Způsobuje totiž erozi půdy a také problémem je, že se spotřebovává velké množství agrochemikálií.Tyto agrochemikálie se na banány stříkají buď z letadel, tedy celoplošně, anebo se na banány aplikují ručně.Nicméně ani jeden z těchto způsobů není ideální.Je velmi nebezpečný.A to nejen pro pracovníky na plantážích, ale také pro celé okolí.Ty agrochemikálie se totiž dostávají do půdy, do vody a do celých ekosystémů.Velké množství těchto agrochemikálií je pak také na seznamu nebezpečných látek a tento seznam vypracovala Světová zdravotnická organizace.Pokud to tedy celé shrneme, tak banány jsou druhou chemicky nejvíce ošetřovanou plodinou na světě.Bohužel obdobné problémy způsobují také jiné druhy ovoce, například mango nebo ananas, limetka či melouny.Ale podívejme se i na takové krásné květiny.I taková něžná krása řezaných květin má svou odvrácenou tvář.Květiny se totiž pěstují velmi intenzivním způsobem, a to především v Keni, Ugandě anebo v Kolumbii.A na pěstování květin se také vyžaduje velké množství pesticidů a také nemalé množství vody.Tato voda pak velmi často chybí místním obyvatelům.Pokud si vzpomínáte, v úvodu jsem hovořila o třech jmenovatelích.Chemikálie a vodu jsem již vysvětlila.Pojďme se nyní podívat, jak to vypadá s kácením deštných pralesů.Pokud nechcete podporovat kácení deštných pralesů, je potřeba si dát pozor na konzumaci masa a také na koupi kožených výrobků.Jihoamerické pralesy jsou totiž velmi často káceny a ustupují především polím se sójou.Sója je v současné době nejčastějším krmivem pro dobytek.A pralesy pak také ustupují i pastvinám, na kterých se chovají krávy.Produkce masa je také velmi náročná na vodu.Představte si, že na jedno kilo hovězího masa je potřeba více než 15000 litrů vody.My jako spotřebitelé máme, dámy a pánové, na výběr.Existují totiž certifikace a značky, které nám napoví, a navíc nám také dají jistotu, že naše spotřeba nemá děsivé dopady na druhém konci světa.Mezi rozhodně nejznámější certifikace patří označení ekologického zemědělství, tedy značka bio.Aby nějaký produkt nebo nějaká plodina získala toto označení, musí splnit velmi přísná pravidla.U plodin pak, jako je kakao, káva anebo již zmiňované banány, můžeme vyhledávat označení Fair Trade.Pokud jde o ty banány, tak banány získaly toto označení již v roce 1996.A pokud jde o ty zmiňované květiny, tak tam zase máte alternativu, tam můžete hledat označení Fair Flower.A co tedy s tím masem?Pokud konzumujeme mnoho masa, co s tím můžete provést?Zeptejte se například vaší babičky nebo prababičky, jestli jako malá jedla takové množství masa, jako jíme v dnešní době my.Určitě ne.A zatížení životního prostředí tehdy bylo mnohem nižší, než je v současné době.Proto si třeba dejte jeden vegetariánský den týdně a nebo třeba vyhledávejte biomaso, a uvidíte, že vlastně toto řešení bude mít zhruba stejný dopad, jako kdybyste třídili odpad.Dámy a pánové, já doufám, že jste se přiučili, že jste se poučili a že ode dneška se budete chovat mnohem přátelštěji a také šetrněji k životnímu prostředí.Děkuji vám za pozornost.

Give feedback on this page

mandatory field