Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci vytvořila řadu informativních přehledů, které poskytují praktické informace o pravidlech, řízeních a postupech a technickém vybavení pro videokonference mezi soudy v různých zemích EU.
Nařízení (EU) 2020/1783 (přepracované znění), které se týká spolupráce mezi soudy v různých zemích EU při dokazování v občanských a obchodních věcech, stanoví obecný právní rámec pro dokazování v jiné zemi, než je země, v níž se nachází soud. Toto nařízení nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 a nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Nové nařízení objasňuje, jak provádět dokazování prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, a stanoví v příloze I formulář N pro výměnu příslušných technických informací. Formulář N se použije jak pro žádost o dokazování prostřednictvím videokonference, tak pro účely kladné odpovědi na takovou žádost. Každá země EU má však v této oblasti své vlastní procesní právní předpisy, takže se postupy v detailu liší podle práva země, která je požádána o spolupráci.
Pro usnadnění spolupráce mezi justičními orgány v různých zemích EU a úplné využití videokonferencí pro dokazování v jiné zemi EU vypracovala Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci soubor informativních přehledů. Tyto přehledy poskytují praktické informace o pravidlech, řízeních a postupech a technických zařízeních v různých státech EU.
Chcete-li získat podrobné informace týkající se některé země, zvolte si její vlaječku.
Související odkaz
Zajišťování důkazů - oznámení členských států a vyhledávač příslušných soudů nebo orgánů
Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.
V návaznosti na novelu zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), účinnou od září 2017, je otázka využití videokonferenčního zařízení v civilním řízení řešena přímo v zákoně. Ustanovení § 102a OSŘ výslovně předpokládá, že na návrh účastníka řízení nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení. Videokonferenci lze využít zejména za účelem zprostředkování přítomnosti účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo k provedení výslechu svědka, znalce nebo účastníka.
Otázka je dále upravena v § 10a Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001 Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen „Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001“).
Zákon výslovně počítá s výslechem svědků, znalců či účastníků. Nijak však předem kategorie osob neomezuje, a je tudíž možné do jednání za pomoci videokonference zapojit i další subjekty, například tlumočníky. Omezení je dáno účelností, popřípadě návrhem účastníka.
Z hlediska zákonného textu žádné obecné omezení neexistuje, toto omezení však může plynout z konkrétních okolností případu (technická proveditelnost apod.).
Přistoupí-li předseda senátu (samosoudce) k provedení úkonu prostřednictvím videokonference, uvede se v předvolání rovněž místo a doba, kdy bude videokonference uskutečněna. Není tedy vyloučeno využití jiných k tomuto úkonu vhodných prostor, např. místo, kde se nachází experti či svědci (nemocnice, laboratoř).
Je však důležité, aby zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu (samosoudcem) ověřil totožnost osoby, jíž se úkon týká. Předpokládá se přitom, že k výslechu dojde zpravidla v místě soudu, věznice, popřípadě zdravotnického zařízení.
Zákon předpokládá, že v případě úkonu prostřednictvím videokonference se zvukový a obrazový záznam pořizuje vždy. Je-li současně se záznamem pořízen protokol, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje.
V případě, že svědek neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má podle čl. 37 odst. 4 ústavního zákona č. 2/1993, Listiny základních práv a svobod, právo na tlumočníka. Dle ustanovení § 18 odst. 2 OSŘ soud ustanoví tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, jakmile vyjde taková potřeba v řízení najevo.
Dle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 OSŘ je soud povinen zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv a je povinen ustanovit tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, jakmile vyjde taková potřeba v řízení najevo.
Přítomnost tlumočníka je možné zprostředkovat za využití videokonferenčního zařízení. Nemusí být tak nezbytně fyzicky přítomen u vyslýchaného.
Při předvolání osoby soud postupuje dle ustanovení § 51 OSŘ. Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání další náležitosti, musí předvolání obsahovat následující informace: v jaké věci se má předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu, důvod předvolání, postavení předvolané osoby v řízení, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě předpokládanou dobu trvání úkonu. Je-li jednání prováděno s využitím videokonferenčního zařízení, vyrozumí se předvolaný o době a místě, na které byl předvolán.
Předvolání k soudu lze učinit v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem.
Jestliže se má výslech svědka nebo znalce uskutečnit prostřednictvím videokonference a vyslýchaný se má dostavit k výslechu v obvodu jiného soudu, zajistí jeho předvolání soud, v jehož obvodu se k výslechu má dostavit, přičemž dožadující soud požádá jiný soud o spolupráci na provedení tohoto úkonu (dožádání). Dle ustanovení § 115 odst. 2 OSŘ musí být předvolání účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.
Použití videokonferencí je spojeno s náklady na přenos informací. Přenos informací by měl být hrazen žádajícím soudem, který videokonferenci iniciuje.
Dle ustanovení § 126 odst. 1 OSŘ má každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, povinnost dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Výpověď může odepřít jen tehdy, pokud by způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Svědek je vždy před začátkem výslechu poučen o významu své výpovědi, o svých právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi.
Na začátku výslechu má soud povinnost dle ustanovení § 126 odst. 2 OSŘ zjistit totožnost svědka. Zpravidla se tak děje výzvou k předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu.
V případě výslechu pomocí videokonference musí zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu (samosoudce) ověřit totožnost osoby, která má být vyslechnuta prostřednictvím videokonference. Osobou ověřující totožnost v místě, kde se nachází osoba, která je vyslýchána, může být se souhlasem předsedy senátu (samosoudce) i zaměstnanec soudu nebo věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud k tomu byl pověřen.
Dle § 104 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, žádá-li o to cizí orgán, lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Přísaha pro svědky a účastníky řízení zní: „Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“ Přísaha pro znalce zní: „ Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se odpovídajícím způsobem pozmění.
Konkrétní opatření se domlouvají při přípravě videokonference a vychází z potřeb dožadujícího a dožádaného soudu.
Konkrétní opatření se domlouvají při přípravě videokonference a vychází z potřeb dožadujícího a dožádaného soudu.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, dokazování je možné provádět prostřednictvím videokonference. Ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) stanoví, že dožadující soud provádí dokazování pomocí videokonference nebo jiné komunikační technologie, pokud je tato technologie soudu dostupná a soud považuje použití této technologie za vhodné vzhledem ke konkrétním okolnostem případu. Estonské soudy disponují vybavením nezbytným pro videokonference. Podle § 15 odst. 6 občanského soudního řádu (Tsiviilkohtumenetluse seadustik, dostupný online zde) se ustanovení tohoto zákona použijí i při poskytování pomoci spočívající v provedení dokazování v Estonsku na žádost soudu členského státu Evropské unie, ledaže nařízení Rady (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při provádění důkazů v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) stanoví jinak. Podle ustanovení § 15 odst. 5 uvedeného zákona, nestanoví-li zákon či mezinárodní smlouva jinak, poskytne estonský soud na žádost zahraničního soudu právní pomoc o provedení procesního úkonu, a to za předpokladu, že daný procesní úkon podle estonského práva spadá do působnosti estonských soudů a zákon jej nezakazuje. Procesní úkon lze provést i podle cizího práva, pokud je to nutné pro řízení v cizím státě a nepoškozuje to zájmy účastníků řízení. Soudní řízení nebo jednání s účastí na dálku se řídí § 350 občanského soudního řádu. Na pořádání videokonference podle nařízení 2020/1783 se nevztahují žádná zvláštní ustanovení ani omezení, včetně pořádání videokonference přímo dožadujícím soudem jiného členského státu podle článku 20 nařízení, pokud se jedná o soudní řízení nebo jednání s účastí na dálku.
V souladu s § 350 odst. 1 občanského soudního řádu má účastník soudního řízení nebo jednání s účastí na dálku možnost provádět procesní úkony v reálném čase, tj. může učinit prohlášení pod přísahou nebo v řízení na návrh prohlášení bez přísahy; ustanovení § 350 odst. 2 stanoví, že v rámci soudního řízení nebo jednání s účastí na dálku může být vyslechnut i svědek či znalec.
Účastník řízení tedy může učinit prohlášení pod přísahou, anebo v řízení zahájeném na návrh prohlášení bez přísahy v rámci soudního řízení nebo jednání s účastí na dálku, a svědek či znalec může být vyslechnut v rámci soudního řízení nebo jednání s účastí na dálku.
Viz odpověď na předchozí otázku.
Podle ustanovení § 350 odst. 1 občanského soudního řádu může soud zorganizovat soudní řízení nebo jednání s účastí na dálku takovým způsobem, že účastníkovi řízení nebo jeho zástupci či poradci je umožněno nacházet se v době konání soudního jednání na jiném místě a vykonávat procesní úkony bezprostředně z tohoto místa.
Jinými slovy, soud může soudní řízení nebo jednání s účastí na dálku zorganizovat takovým způsobem, že dotčená osoba nemusí být u soudu během výslechu přítomna.
Ano, je dovoleno pořizovat záznam jednání soudu. Záznam se pořizuje v souladu s postupem upraveným v § 52 nebo 42 občanského soudního řádu. Zařízení pro záznam, kterými soudy disponují, umožňují pořízení zvukového záznamu z jednání vedeného na dálku podle § 52.
Ustanovení § 32 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že jazykem soudního řízení je estonština. Podle § 32 odst. 2 občanského soudního řádu jsou zápis z jednání soudu a ostatní procesní úkony vypracovány v estonštině. Soud může svědectví či prohlášení učiněné před soudem v cizím jazyce do zápisu zaznamenat rovněž v tom jazyce, ve kterém bylo učiněno, a to společně s jeho překladem do estonštiny, je-li to nezbytné pro přesnou prezentaci svědectví či prohlášení. Estonský občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení týkající se jazykového režimu pro poskytování svědecké výpovědi či prohlášení na žádost soudu jiného členského státu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (přepracované znění).
Ustanovení § 34 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že není-li účastník řízení zběhlý v estonštině a není-li v řízení zastoupen, soud na žádost dotčeného účastníka či z vlastního podnětu přizve případně tlumočníka. Tlumočník nemusí být přizván, jestliže jsou prohlášení účastníka řízení soudu a ostatním účastníkům řízení srozumitelná. Jestliže soud účast tlumočníka nemůže bezprostředně zajistit, vydá rozhodnutí, jímž účastníkovi řízení, který pomoc tlumočníka potřebuje, uloží, aby si tlumočníka či zástupce zběhlého v estonštině ve stanovené časové lhůtě zajistil sám (§ 34 odst. 2 občanského soudního řádu). Estonský občanský soudní řád neobsahuje žádná ustanovení obsahující požadavky na místo, kde se tlumočník při provádění dokazování ve smyslu nařízení musí nacházet.
Ustanovení § 343 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že soud stranám řízení a jiným osobám pozvaným na jednání oznamuje čas a místo jednání prostřednictvím předvolání. Ustanovení § 343 odst. 2 stanoví, že doba mezi doručením předvolání a konáním soudního jednání musí činit nejméně deset dní. Tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím strany vysloví souhlas.
Náklady spojené s prováděním dokazování podle nařízení 2020/1783 jsou uvedeny v článku 22 tohoto nařízení. Ustanovení § 15 odst. 4 občanského soudního řádu stanoví, že dožadující soud nehradí náklady procesního úkonu. Soud, který procesní úkon provádí, informuje dožadující soud o nákladech na jeho provedení, přičemž tyto náklady se považují za výdaje související s projednávanou věcí. Jakožto náklady z hlediska řízení zásadní se náklady na provedení dokazování hradí v souladu s § 148 odst. 1 soudního řádu, podle kterého, nestanoví-li soud jinak, je účastník, který podal návrh, s nímž jsou náklady spojeny, povinen uhradit z hlediska řízení náklady předem, a to v rozsahu stanoveném soudem. Jestliže návrh učiní obě strany nebo jestliže je předvolán svědek nebo znalec, popřípadě je-li prováděno ohledání na místě z podnětu soudu, náklady se mezi strany řízení dělí rovným dílem. Vzhledem k tomu, že soudy disponují zařízením pro pořádání videokonferencí, s jejich použitím nejsou spojeny žádné náklady.
V čl. 19 odst. 2 nařízení se stanoví povinnost informovat dotčené osoby, že podrobení se přímému výslechu ze strany dožadujícího soudu je dobrovolné.
Podle ustanovení § 347 odst. 2 bodu 1 občanského soudního řádu soud na začátku jednání zjistí, které z předvolaných osob jsou přítomny, a ověří jejich totožnost. Občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení ohledně způsobu ověření totožnosti v rámci soudního jednání. Soud je povinen ověřit totožnost předvolaných osob. To provede například ověřením dokladu totožnosti předvolané osoby s fotografií. Totožnost osoby, která se účastní prostřednictvím videokonference, může být ověřena například na základě kopie dokladu předložené soudu předem.
Podle ustanovení § 269 odst. 2 občanského soudního řádu je strana řízení před poskytnutím svědectví složit následující přísahu:
„Já, (jméno), přísahám na svou čest a svědomí, že uvedu celou pravdu o dané věci, aniž bych cokoliv skrýval, přidával nebo měnil.“ Účastník řízení složí přísahu ústně a text přísahy podepíše.
Ustanovení § 36 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že osoba, která nemluví plynně estonsky, musí přísahu složit v jazyce, který ovládá; ustanovení § 36 odst. 2 stanoví, že daná osoba podepisuje text přísahy v estonštině, přičemž tento text je dané osobě přeložen bezprostředně před tím, než přísahu podepíše.
Druhá věta § 262 odst. 1 soudního řádu stanoví, že před poskytnutím výpovědi je soud povinen svědkovi vysvětlit jeho povinnost mluvit pravdu, stejně jako obsah ustanovení § 256 až 259. Podle ustanovení § 303 odst. 5 soudního řádu se ustanovení upravující výslech svědka uplatní i na výslech znalce. Znalec, který není soudním znalcem nebo zapsaným soukromým znalcem, musí být před tím, než poskytne znalecký posudek, poučen, že nesmí vědomě poskytovat nesprávný znalecký posudek, přičemž znalec toto potvrdí tak, že podepíše záznam z jednání nebo text tohoto poučení. Podepsané upozornění se zašle soudu společně se znaleckým posudkem.
Ustanovení § 350 odst. 3 občanského soudního řádu stanoví, že v rámci soudního řízení nebo jednání s účastí na dálku má každý účastník řízení zaručeno právo předkládat návrhy a žádosti a vyjadřovat se k návrhům a žádostem ostatních účastníků řízení a ostatní požadavky na soudní jednání musí být zajištěny technicky spolehlivým způsobem, a to v rámci přenosu obrazového a zvukového záznamu v reálném čase od účastníka řízení, který není přítomen v soudní síni, a naopak.
Každý soud disponuje střediskem tajemníků a pracovníkem IT, který působí jako interní specialista na informační technologie, který zajišťuje funkčnost zařízení pro videokonference a řeší případné technické problémy.
Požadované informace jsou uvedeny na formuláři žádosti. Jakékoliv dodatečně vyžadované informace závisí na konkrétních okolnostech každé věci.
Ustanovení § 32 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že jazykem soudního řízení je estonština. Podle § 32 odst. 2 občanského soudního řádu jsou zápis z jednání soudu a ostatní procesní úkony vypracovány v estonštině. Soud může svědectví či prohlášení učiněné před soudem v cizím jazyce do zápisu zaznamenat rovněž v tom jazyce, ve kterém bylo učiněno, a to společně s jeho překladem do estonštiny, je-li to nezbytné pro přesnou prezentaci svědectví či prohlášení. Estonský občanský soudní řád neobsahuje žádná zvláštní ustanovení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) o jazykové úpravě při provádění svědeckých výpovědí nebo prohlášení.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, v obou případech je to možné. Dokazování prostřednictvím videokonference se provádí v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1783/2020 v souladu s vnitrostátním právem dožádaného soudu (v Řecku se jedná o prezidentský dekret č. 142/2013 a čl. 393 odst. 3 občanského soudního řádu), zatímco podle odstavce 3 téhož článku může dožadující soud požádat o vyřízení žádosti zvláštním postupem podle práva členského státu dožadujícího soudu a dožádaný soud vyřídí žádost zvláštním postupem, pokud není tento postup neslučitelný s právem členského státu dožádaného soudu, nebo pokud mu v tom nebrání závažné praktické překážky.
Neexistují žádná omezení. Prostřednictvím videokonference lze vyslechnout všechny účastníky řízení.
Neexistují žádná omezení, s výjimkou nahrávání videokonferencí s obrazem (čl. 2 odst. 3 prezidentského dekretu č. 142/2013).
Výslech se může konat ve zvláštních místnostech k tomu určených u soudu nebo v soudní síni, která byla potvrzena rozhodnutím předsedy Soudního dvora, které bylo oznámeno ministru spravedlnosti, nebo v prostorách řeckého zastupitelského úřadu v zahraničí.
Je dovoleno pořizovat záznam z jednání prostřednictvím videokonference, a to se zvukem, a nikoli s obrazem, a zápis z videokonference pořizuje soudní tajemník nebo tajemník řeckého zastupitelského úřadu v zahraničí.
a) Výslech je veden v řečtině a v případě potřeby za přítomnosti tlumočníka; b) výslech probíhá v jazyce dožadujícího soudu a tlumočník simultánně překládá do řečtiny.
Jestliže strana řízení soud požádá o výslech svědka, strany či znalce, který má podat svědectví prostřednictvím videokonference, avšak nehovoří řecky, je její povinností zajistit tlumočníka a uhradit náklady na jeho služby. Tlumočníci musí být přítomni ve stejné místnosti, jako je soudce, který jednání prostřednictvím videokonference vede, popřípadě tajemník řeckého zastupitelského úřadu v zahraničí.
V obou případech se podrobnosti o průběhu jednání stanoví na základě konzultace s příslušnými soudci dožadujícího a dožádaného soudu, jakýmikoli vhodnými komunikačními prostředky, jako je telefon, e-mail a fax.
Komunikaci o praktických záležitostech týkajících se plánování a uskutečnění videokonference zajišťují příslušní soudní úředníci, a to všemi vhodnými prostředky, pod dohledem výše uvedených příslušných soudců.
V souvislosti s výše uvedenou konzultací s příslušnými soudci informuje soudce dožádaného soudu osobu, která má být vyslechnuta, o době a místě výslechu v souladu s ustanoveními práva místa výkonu ve vhodnou dobu, aby bylo možné výslech provést.
Jestliže strana řízení soud požádá o výslech svědka, strany či znalce, který má podat svědectví prostřednictvím videokonference, avšak nehovoří řecky, je její povinností zajistit tlumočníka a uhradit náklady na jeho služby. Strana hradí odměnu přímo tlumočníkovi.
Osoba je informována příslušným soudcem dožádaného soudu.
Totožnost vyslýchaných osob je povinen ověřit soudce, který řízení vede. Pokud jde o identifikaci osoby, která není přítomna na místě, pomáhá soudci zapisovatel nebo osoba pověřená konzulem ve vzdáleném místě.
Soudce, který řízení vede, se vyslýchaného svědka, znalce atp. dotáže, zda upřednostňuje občanskou nebo církevní přísahu. To platí i pro tlumočníka, než se ujme výkonu svých povinností.
Odpovědní soudní úředníci musí být přítomni v době před konáním videokonference a v jejím průběhu.
Žádné.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Obecně pokud právo členského státu, v němž řízení probíhá, upravuje záznam jednání v občanských nebo obchodních věcech, uplatní se stejná pravidla na jednání konaná prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. V tomto případě je třeba strany informovat o příslušných ustanoveních a případně je poučit, pokud existuje možnost napadnout zaznamenávání jednání. Záznamy je třeba nahrávat a uchovávat zabezpečených způsobem, přičemž by mělo být zaručeno, že nebudou veřejně šířeny.
Použití videokonference nebo technologie komunikace na dálku je volitelné. Videokonference má usnadnit jednání ve věci v občanských, obchodních ale i trestních věcech (tato jednání upravuje článek 6 nařízení o digitalizaci) s přeshraničním prvkem.
Toho je možné dosáhnout dvěma způsoby.
Předpisy a nařízení
Případy, kdy Španělsko požaduje spolupráci ze strany zahraničního orgánu
V takových případech se zákon č. 29/2015 použije podpůrně v souladu se zásadou přednosti práva EU, jež v této oblasti dává přednost použití pravidel Evropské unie a mezinárodních smluv a dohod, jichž je Španělsko stranou. V oblasti mezinárodní právní spolupráce v občanských věcech mohou španělské orgány spolupracovat se zahraničními orgány. Ačkoli se nevyžaduje vzájemnost, vláda může prostřednictvím královské vyhlášky stanovit, že orgány nesmějí s orgány cizího státu spolupracovat v případě opakovaného odmítnutí spolupráce nebo zákonného zákazu poskytování spolupráce ze strany orgánů dotyčného státu.
V případech, kdy španělské soudy mohou s ostatními soudy navázat přímou komunikaci,
jsou vždy dodržovány platné právní předpisy každého státu. Přímou komunikací mezi soudy se rozumí komunikace mezi vnitrostátními a zahraničními soudy bez prostředníka. Tato komunikace neovlivňuje ani neohrožuje nezávislost dotčených soudů ani právo stran na obhajobu.
Španělské soudy žádosti o mezinárodní právní spolupráci v občanských věcech odmítají, pokud:
Jestliže je v občanských nebo obchodních věcech jedna ze stran nebo jejich zástupce v jiném členském státě, příslušný orgán stanoví účast stran a jejich zástupců na jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, přičemž zohlední:
S ohledem na zapojení účastníků řízení nebo jakékoli jiné osoby, ať už svědka nebo znalce, při dokazování neexistují žádná omezení. Soud posuzuje vhodnost důkazů a informací poskytnutých znalcům.
Příslušný orgán, který pořádá jednání, zajistí, aby bylo přístupné pro všechny strany a jejich zástupce, včetně osob se zdravotním postižením.
Pokud se řízení v občanských nebo obchodních věcech účastní nezletilá osoba, zejména jako účastník řízení podle vnitrostátního práva, měla by tato nezletilá osoba být schopna účastnit se jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, přičemž musí být zohledněna její procesní práva. Pokud se řízení účastní nezletilá osoba v rámci provádění důkazů v občanských nebo obchodních věcech, například je-li vyslýchána jako svědek, lze tento procesní úkon rovněž provést prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (o dokazování).
Omezení – která jsou vždy výjimečná a musí být stanovena odůvodněným soudním rozhodnutím, jež zohledňuje přiměřenost omezení – se týkají případů, kdy požadované přímé dokazování „odporuje základním právním zásadám dožádaného členského státu“ (čl. 19 odst. 7 nařízení (EU) 2020/1783).
Postup pro zahájení a vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku upravuje v občanských nebo obchodních věcech vnitrostátní právo členského státu, v němž řízení probíhá. Aby mohl příslušný orgán rozhodnout, zda je účast stran a jejich zástupců na jednání prostřednictvím videokonference přípustná, měl by zvolit vhodnou metodu pro přezkoumání stanovisek stran v souladu s vnitrostátním procesním právem.
Videokonference se musí uskutečnit u soudu, u něhož probíhá řízení a u něhož je prováděno dokazování během veřejného jednání nebo výjimečně během jednání s vyloučením veřejnosti. Neexistují žádná omezení, pokud jde o místo, kde se má nacházet osoba, která se má účastnit řízení prostřednictvím videokonference „nebo jiných komunikačních technologií, pokud je má soud k dispozici a považuje-li využití dané technologie s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem daného případu za vhodné“ (závěrečná část čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2020/1783). Soudní tajemník (Letrado de la administración de justicia) musí u soudu, u něhož je řízení vedeno, zjistit totožnost osob účastnících se řízení prostřednictvím videokonference, a to na základě předchozího obeslání nebo přímého předložení dokladů nebo na základě osobní známosti.
Ano. Musí být skutečně zaznamenány s výhradou uvedenou v předchozí otázce (závěrečná část čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2020/1783).
Podle ustanovení článku 147 občanského soudního řádu musí být ústní jednání, výslech a účast u soudu zaznamenány na vhodném nosiči pro zaznamenání a reprodukci zvuku a obrazu. Zařízením k pořizování audiovizuálních záznamů během soudních řízení a výslechů jsou vybaveny všechny španělské soudy. Záznamy ve formátu DVD archivuje soudní tajemník. Strany mohou požádat o zaslání kopie na vlastní náklady.
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení o používání videokonference stanovená v nařízení 861/2007, 655/2014 a 2020/1783, řídí se postup konání jednání prostřednictvím videokonference vnitrostátním právem členského státu, v němž se jednání koná.
V případě účasti španělského soudu se jeví jako nezbytné, aby řízení a související písemnosti byly ve španělštině, ačkoli lze povolit některý z dalších úředních jazyků (galicijština, katalánština, valencijština a baskičtina) určitých regionů země, pokud osoby vyslýchané prostřednictvím videokonference tyto jazyky znají a přejí si je používat.
V občanskoprávním řízení lze služby tlumočníků využívat během řízení i poté s ohledem na potřebu doložit průběh řízení; pokud tlumočníky nezajistí strana, která tlumočení požaduje, zajistí je soudní služby, které byly v případě některých autonomních oblastí decentralizovány. V ostatních případech tyto služby zajišťuje ministerstvo spravedlnosti. Náklady na poskytnutí těchto služeb lze uložit straně, jíž byla nařízena úhrada nákladů, přičemž se náležitě přihlédne k případům, kdy existuje nárok na bezplatnou právní pomoc.
Aby byla skutečně zaručena možnost dále zpochybnit nebo vyvrátit důkazy během řízení, může se tlumočník nacházet buď u soudu, nebo s osobou, která bude během jednání hovořit prostřednictvím videokonference.
Tlumočník musí každopádně složit přísahu nebo slib, že bude vypovídat pravdu a při plnění svých povinností postupovat co nejobjektivněji.
Článek 22 nařízení (EU) 2020/1783 stanoví, že dožádaný soud může požádat o náhradu odměny nebo nákladů, včetně nákladů na tlumočníky.
Interní postup při výslechu v případě uvedeném v článku 10 nařízení je stanoven v článku 301 a následujících článcích občanského soudního řádu, pokud jde o výslech stran; v článku 360 a následujících článcích s ohledem na výslech svědků a v článku 335 a následujících článcích s ohledem na vydávání posudků a předkládání těchto posudků za účelem posouzení a vznesení námitek ze strany znalců během veřejného jednání.
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení o používání videokonference stanovená v nařízení 861/2007, 655/2014 a 2020/1783, řídí se postup konání jednání prostřednictvím videokonference vnitrostátním právem členského státu, v němž se jednání koná.
Pokud orgán žádá o účast osoby pro účely provedení důkazu v občanských nebo trestních věcech, řídí se účast takové osoby na jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku nařízením o provádění důkazů.
Videokonference nebo jiná technologie komunikace na dálku použité v řízení v občanských nebo obchodních věcech musí umožňovat tlumočení.
Videokonference je v zásadě bezplatná, chce-li však zúčastněná strana získat kopii záznamu, musí poskytnout vhodný nosič nebo uhradit odpovídající částku.
Článek 22 nařízení (EU) 2020/1783 stanoví, že dožádaný soud může požádat o náhradu odměny nebo nákladů, včetně nákladů na tlumočníky.
Jelikož to se uskutečňuje pod vedením španělského soudu.
Videokonference nebo jiná technologie komunikace na dálku by měla příslušnému orgánu umožnit ztotožnit vyslýchané osoby a umožňovat audiovizuální a ústní komunikaci během jednání. Použitá technologie by měla vyhovovat platným normám ochrany osobních údajů, důvěrnosti komunikace a zabezpečení údajů bez ohledu na to, jaký typ jednání je použité.
Pouhý telefonní hovor by neměl být považován za vhodnou technologii komunikace na dálku pro ústní jednání.
Tajemník soudu, u něhož řízení probíhá, musí u soudu zjistit totožnost osob účastnících se videokonference, a to buď na základě předchozího obeslání nebo přímého předložení dokladů nebo na základě osobní známosti.
Je nutné rozlišovat tyto případy:
Opatření s ohledem na audiovizuální média jsou přijímána předem. Sekretariát předsedy soudu (Secretaría del Decanato) nebo soudní úředníci stanoví datum, čas a místo konání videokonference a zajistí, aby byl k dispozici dostatečný počet pracovníků pro její provedení. Obvykle se provádějí předem testy, aby bylo zajištěno řádné fungování spojení a zařízení.
Jakékoli informace, které se pokládají za vhodné k zajištění optimálního dokazování, a to za použití formulářů uvedených v příloze.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Občanský soudní řád (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13, 89/14, 70/19, 80/22 a 155/23) stanoví způsob, jakým se v občanskoprávních věcech provádí dokazování na dálku. Podle čl. 115 odst. 3 občanského soudního řádu může soud nařídit, aby byly konkrétní důkazy provedeny za použití vhodných audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci. Ustanovení čl. 115 odst. 5 občanského soudního řádu stanoví, že soud rozhodne o provedení určitého důkazu na dálku po obdržení vyjádření stran a dalších účastníků, kteří se mají výslechu na dálku zúčastnit.
Pravidla pro jednání na dálku (Pravilnik o održavanju ročišta na daljinu) (NN č. 154/22; dále jen „pravidla“) stanoví pravidla pro jednání na dálku a pro provádění určitého důkazu za použití vhodných audiovizuálních prostředků a technologických platforem pro dálkovou komunikaci. Dokazování prostřednictvím videokonference za účasti soudu však může být provedeno pouze poté, co ministr odpovědný za soudní záležitosti v souladu s čl. 17 odst. 3 novelizace občanského soudního řádu (Zakon o izmjenama i dopunama Zakona o parničnom postupku) (NN č. 80/22) rozhodnutím stanoví, že dotčené jednotlivé soudy splnily technické požadavky pro zvukový záznam výslechu.
Podle čl. 5 odst. 1 pravidel se „jednáním na dálku“ (ročište na daljinu) rozumí jednání s účastníky řízení za použití audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci. Podle čl. 5 odst. 6 se „účastníky řízení“ (sudionici postupka) rozumí soud, strany řízení, vedlejší účastníci řízení, zplnomocněnci, právní zástupci, svědci, znalci a další osoby účastnící se řízení.
Podle článku 12 pravidel může soud při jednání na dálku kromě výslechu svědků a znalců provést jiné důkazy, pokud to povaha důkazů dovoluje, přičemž v takovém případě budou mít účastníci řízení před jednáním nebo v jeho průběhu možnost se vyjádřit.
V čl. 7 odst. 1 pravidel se stanoví, že účastníci řízení komunikují se soudem z místnosti vybavené technologickou platformou pro dálkovou komunikaci, ze které mohou bezproblémově komunikovat s ostatními účastníky řízení. V čl. 7 odst. 2 se stanoví, že účastník řízení, který se poté, co byl předvolán k jednání, nemůže dostavit k jednání na dálku, se může dostavit k jednání v budově soudu. V takovém případě musí informovat soud před konáním jednání.
Podle čl. 17 odst. 3 novelizace občanského soudního řádu (NN č. 80/22) ministr odpovědný za soudní záležitosti rozhodnutím stanoví, zda dotčené jednotlivé soudy splnily technické požadavky pro zvukový záznam výslechu.
Strany a ostatní účastníci řízení mají právo při výslechu a při jiných ústních procesních úkonech před soudem používat svůj vlastní jazyk. Není-li řízení vedeno v jazyce, kterému strana nebo jiní účastníci řízení rozumějí, bude zajištěno tlumočení toho, co je na jednání předneseno, a překlad písemností použitých na jednání k předložení důkazů do jejich jazyka.
Strany a ostatní účastníci řízení budou informováni o svém právu sledovat ústní jednání před soudem v jejich vlastním jazyce za pomoci tlumočníka. Práva na tlumočení se mohou vzdát prohlášením, že jazyk, v němž je řízení vedeno, ovládají. Poznámka o tom, že byli o svém právu informováni, a prohlášení stran a ostatních účastníků budou zaprotokolovány. Tlumočení zajišťují tlumočníci. Náklady na tlumočení hradí dotyčná strana nebo účastník.
Podle čl. 114 odst. 2 občanského soudního řádu soud včas předvolá k jednání jak účastníky řízení, tak všechny ostatní osoby, jejichž přítomnost je považována za nezbytnou. Předvolání bude účastníku řízení doručeno spolu s podáním, jež k jednání vedlo, a v předvolání bude uvedeno místo, místnost a čas jednání. Není-li s předvoláním doručeno žádné podání, musí být v předvolání uvedeny strany, předmět sporu a opatření, které je na jednání třeba přijmout (čl. 114 odst. 2 občanského soudního řádu).
V případě jednání na dálku soud v souladu s čl. 6 odst. 2 pravidel v předvolání k jednání na dálku uvede:
Při rozhodování o nákladech řízení soud nařídí, aby účastník řízení uhradil pouze ty náklady, které byly nezbytné pro vedení řízení. O nezbytných nákladech a výši těchto nákladů rozhoduje soud, který pečlivě posoudí všechny okolnosti, přičemž zohlední zejména pravidla občanského soudního řádu upravující přípravné řízení k hlavnímu líčení, které zahrnuje písemná podání, jedno přípravné jednání a jedno hlavní líčení.
Požádá-li strana o dokazování, je jí soudním rozhodnutím uloženo, aby předem složila částku, která je zapotřebí k uhrazení očekávaných nákladů na dokazování. Je-li dokazování navrženo oběma stranami nebo nařízeno soudem z moci úřední, soud požádá, aby obě strany složily polovinu požadované částky k uhrazení nákladů. Pokud soud nařídil dokazování z moci úřední, může nařídit, aby částku složila pouze jedna strana.
Strana, která spor zcela prohraje, je povinna uhradit náklady druhé strany, případně i jejího vedlejšího účastníka. Vedlejší účastník řízení na straně neúspěšného účastníka řízení je povinen uhradit náklady, které vznikly v důsledku jeho kroků.
Pokud je strana v řízení částečně úspěšná, soud nejprve určí procentní podíl úspěchu každé strany a následně odečte procentní podíl úspěchu méně úspěšné strany od procentního podílu úspěchu úspěšnější strany, poté určí částku zvláštních a celkových nákladů úspěšnější strany sporu, které byly nezbytné pro řádné vedení sporu a poté nařídí nahradit protistraně část celkových nákladů, která odpovídá podílu zbývajícímu při zohlednění podílu na úspěchu ve věci. Podíl úspěchu ve věci se posuzuje na základě přiznaného nároku, přičemž se rovněž přihlíží k úspěchu při dokazování nároku.
Svědci obdrží písemné předvolání s uvedením jména předvolané osoby, času a místa konání, případu, v souvislosti s nímž jsou předvoláni, a kde je uvedeno, že jsou předvoláni jako svědci. V předvolání jsou svědci informováni o důsledcích neomluvené nepřítomnosti a o svém právu na náhradu vzniklých nákladů. Soudce informuje svědky, že mohou odmítnout podání svědecké výpovědi o záležitostech, které jim účastník řízení svěřil jako svému zástupci nebo které jim účastník řízení nebo jiná osoba sdělili v rámci církevní zpovědi, a o skutečnostech, které se svědek dozvěděl jako advokát, lékař nebo při výkonu jakéhokoli jiného povolání nebo jiné činnosti, pokud existuje povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích získaných při výkonu tohoto povolání nebo činnosti. Svědek rovněž může odmítnout odpovědět na jednotlivé otázky kvůli přesvědčivým důvodům, zvláště pokud by odpovědí na takovou otázku vystavil sebe nebo svého pokrevního příbuzného v přímé linii kteréhokoli stupně nebo příbuzného ve vedlejší linii do třetího stupně včetně svého manžela / své manželky nebo příbuzného sňatkem do druhého stupně (a to i pokud manželství skončilo) a svého opatrovníka nebo svěřence, adoptivního rodiče nebo dítě závažné hanbě, značné hmotné škodě nebo trestnímu stíhání. Samosoudce nebo předseda senátu poučí tyto osoby o možnosti odmítnout odpovědět na položené otázky.
Soud vyzve svědka, jehož výslech byl navržen v rámci důkazního řízení, aby soudu před jednáním na dálku poskytl kopii nebo sken svého průkazu totožnosti nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost osoby, která má být vyslechnuta, nebo pokud možno jiným způsobem určí totožnost svědka (čl. 8 odst. 1 pravidel). Při jednání na dálku požádá soud ostatní účastníky řízení, aby poskytli informace nezbytné k jejich identifikaci, a v případě potřeby určí jejich totožnost v souladu s příslušným odstavcem tohoto článku (čl. 8 odst. 2 pravidel). Soud určí, jakým komunikačním prostředkem mají být informace uvedené v tomto článku soudu poskytnuty (čl. 8 odst. 3 pravidel).
Soud může rozhodnout, že svědek složí s ohledem na poskytnutá prohlášení přísahu nebo že přísaha bude složena před výslechem svědka. Přísaha se skládá ústně a zní takto: „Přísahám na svou čest, že jsem pravdivě odpověděl na každou otázku položenou soudem a že jsem nezatajil žádné informace, které jsou mi o této záležitosti známy.“ Němí svědkové, kteří umějí číst a psát, skládají přísahu podpisem textu přísahy, zatímco hluší svědkové skládají přísahu přečtením jejího textu. Pokud neslyšící nebo němí svědci neumějí číst nebo psát, skládají přísahu s pomocí tlumočníka. V případě, že je svědek vyslechnut znovu, přísahu neopakuje, ale je mu připomenuta přísaha, kterou již učinil. Přísaha se nevyžaduje od svědků, kteří v době výslechu nedosáhli zletilosti nebo nejsou schopni pochopit její význam.
Před naplánováním jednání na dálku soud přezkoumá, zda jsou splněny technické a jiné požadavky na jednání (čl. 11 odst. 1 pravidel). Pokud se po naplánování jednání na dálku, ale před jeho konáním zjistí, že se jednání nemůže konat v plánovaném čase, soud jednání odloží a naplánuje nové jednání buď na dálku, nebo v budově soudu, a to v závislosti na důvodech, proč se předchozí jednání neuskutečnilo (čl. 11 odst. 2 pravidel). V takovém případě se jednání namísto na dálku může konat v plánovaném čase v budově soudu, pokud to okolnosti případu dovolují (čl. 11 odst. 3 pravidel). Vyvstanou-li během jednání na dálku technické obtíže, soud se pokusí je vyřešit a pokračovat v jednání. Není-li možné pokračovat v jednání se všemi účastníky řízení, ale pouze s některými z nich, aniž by jednomu z účastníků řízení bylo zabráněno v rozpravě, bude soud v jednání pokračovat. V opačném případě soud postupuje v souladu s odstavcem 2 tohoto článku (čl. 11 odst. 4 pravidel).
Nevyžadují se žádné další informace od dožadujícího soudu.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Legislativní nařízení č. 149 ze dne 10. října 2022 zavedlo do italského práva možnost konat za určitých podmínek jednání prostřednictvím audiovizuálního spojení na dálku (článek 127-bis občanského soudního řádu). V italském občanském řízení může soudce nařídit jednání prostřednictvím videokonference, při kterém jsou přítomny pouze strany řízení, jejich právní zástupci, státní zástupce a členové pomocného personálu soudu. Pokud však mají být vyslechnuti svědci, jsou povinni dostavit se k soudu osobně. Videokonference tedy nejsou pro výslech svědků před italskými soudy povoleny.
To znamená, že pokud italský soud obdrží žádost o provedení dokazování ve smyslu článku 12 a násl. nařízení o dokazování, musí se svědek k soudu vždy dostavit osobně.
Pokud však italský soud přistoupí k výslechu svědka na základě žádosti podané ve smyslu článku 12 a násl. nařízení, je možné, aby se dožadující soudce výslechu účastnil prostřednictvím videokonference, i když to ve vnitrostátních občanských věcech zákon neumožňuje, neboť se jedná o opatření, která neporušují základní zásady italského právního řádu, aniž by tím byla dotčena zásada svobodné volby občanů být vyslechnut pomocí těchto prostředků (v Itálii není možné použít donucení).
Pokud jde o odlišný případ provedení dokazování justičním orgánem jiného členského státu, je možné využít videokonference podle ustanovení článků 19 a 20 nařízení, neboť zákaz výslechu svědků prostřednictvím videokonference nepředstavuje pravidlo procesního veřejného pořádku.
V tomto ohledu se obvykle postupuje tak, že svědek je vyslechnut zahraničním soudem prostřednictvím videokonference poté, co ústřední orgán zřízený při Generálním ředitelství pro mezinárodní záležitosti a justiční spolupráci Ministerstva spravedlnosti vyhoví žádosti.
Jakmile je žádosti vyhověno, může zahraniční soud přistoupit k výslechu svědka pomocí audiovizuálního systému spojení, který považuje za vhodný, aniž by se na výslechu jakkoli podílel italský justiční orgán. V každém případě musí dožadující soud informovat osobu, která má vypovídat, že dokazování se uskutečňuje na základě dobrovolnosti, a zdržet se použití jakýchkoli donucovacích opatření v souladu s čl. 19 odst. 2 a 3 nařízení.
Pokud o to dožadující orgán nebo osoba předvolaná k podání svědectví výslovně požádá, může se videokonference konat v prostorách soudu pomocí zařízení, které poskytne odbor vězeňské správy (DAP).
Viz odpověď k otázce 1. Italský soud nemůže vyslýchat svědky prostřednictvím videokonference, mohou však být vyslechnuti prostřednictvím videokonference zahraničním soudem, který požádal o provedení přímého dokazování.
Strany řízení a znalci mohou být rovněž vyslechnuti prostřednictvím videokonference v souladu s postupy stanovenými v článku 127-bis občanského soudního řádu a článku 196-duodecies prováděcích ustanovení občanského soudního řádu, a to i italskými soudy.
Neexistují žádná omezení týkající se druhu důkazů, které lze prostřednictvím videokonference provést.
Viz odpověď k otázce 1. Zvláště vzhledem k výše uvedenému, tedy že použití videokonference je přípustné pouze v případě přímého dokazování, je volba konkrétních opatření ponechána na dožadujícím soudu. Neexistují žádná omezení a osoba může být vyslechnuta i ze svého domova; italský stát však může poskytnout místnost v prostorách soudu a vybavení oddělení vězeňské správy (DAP), je-li o to výslovně požádán.
Zaznamenávat jednání vedená prostřednictvím videokonference není obecně povoleno (článek 196-duodecies prováděcích ustanovení občanského soudního řádu). Je-li však podle práva státu, v němž se řízení koná, pořizování záznamu nezbytné, může být dožadující soud oprávněn zaznamenat jednání prostředky, které má k dispozici. Zvukový záznam jednání ve věcech zaměstnanosti a sociálního zabezpečení je vždy povolen (článek 422 občanského soudního řádu). V případech, kdy zahraniční soud provádí dokazování přímo, je pořizování záznamu povoleno, jestliže to dovoluje právní řád dožadujícího orgánu.
a) Italské soudy vedou jednání v italštině a shromažďují důkazy v tomto jazyce; je-li třeba tlumočník, jeho účast je možná, náklady však nesou strany řízení v dožadujícím státě;
b) soud dožadujícího státu použije jazyk stanovený ve svém právním systému, v případě potřeby za účasti tlumočníka.
Viz bod 6.
a) V případech, na které se vztahuje článek 12 a násl. nařízení, organizuje jednání soud, ale předvolání svědka musí zajistit právní zástupce strany, která o důkaz žádá;
b) v případech ve smyslu článku 19 a násl. nařízení musí strany uvést jméno osoby, jež bude vyslechnuta prostřednictvím videokonference, přičemž uvedou místo, datum a čas, které určí soud, způsob spojení a platformu, jíž se využije. V případech, kdy má být svědek vyslechnut pomocí zařízení odboru vězeňské správy v prostorách soudu, je na zajištění spojení potřeba přibližně 30 dnů. Termín je třeba dohodnout s úřadem italského ústředního orgánu, protože závisí na dostupnosti prostor.
Itálie nepožaduje náhradu nákladů na poskytování videokonferenčních zařízení. Tyto náklady hradí ministerstvo spravedlnosti.
Povinnost poskytnout tuto informaci má dožadující stát.
Pokud se videokonference koná v kanceláři soudu, totožnost osoby ověří soudní úředník.
Soud dožadujícího státu a jeho právo rovněž určují způsob složení přísahy; není povinné využít italskou verzi. Podle italského ústavního soudu může svědek odmítnout složit náboženskou přísahu, ale nemůže odmítnout slavnostní závazek mluvit pravdu.
Pokud je osoba vyslýchána pomocí zařízení poskytnutého oddělením vězeňské správy, toto oddělení poskytující zařízení provádí testy, aby ověřilo kompatibilitu softwaru a zařízení, a spolupracuje s kanceláří dožadujícího soudu na kontrole funkčnosti spojení.
Obecně platí, že jsou-li formuláře správně vyplněny, není třeba uvádět další informace (včetně formuláře N a případných technických údajů). V opačném případě úřady spolupracují, aby vyřešily veškeré problémy nebo získaly další informace.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Dokazování pomocí videokonference lze provést za účasti soudu v dožadujícím státě, nebo přímo soudem tohoto členského státu. Pokud dožadující stát provádí dokazování za účasti soudu, použijí se pravidla občanského soudního řízení. Jakmile soudní kancelář takovou žádost obdrží, je případ přidělen soudci, který výslech vede a zajišťuje, aby postup dokazování probíhal v souladu s vnitrostátními předpisy. Soudce nařídí osobní doručení předvolání svědka a stanoví konkrétní datum, kdy se má osoba/svědek dostavit k soudu.
Pokud jde o výslech jakéhokoli svědka prostřednictvím videokonference, neexistují žádná omezení. Použijí se pravidla občanského soudního řízení.
Neexistují žádná omezení týkající se druhu důkazů, které lze provést prostřednictvím videokonference. Použijí se pravidla občanského soudního řízení.
Pokud žádost zahrnuje dokazování dožádaným soudem (články 12–14 nařízení), bude se muset svědek/osoba dostavit k soudu, aby byl/a vyslechnut/a prostřednictvím videokonference. Zkouška probíhá v soudní síni, která je vhodně vybavena pro účely videokonference, a za přítomnosti IT odborníků, kteří zajišťují hladký průběh videokonference.
Stávající procesní rámec neumožňuje nahrávání videokonference, ale o jednání se pořizuje podrobný zápis.
a) Pokud je svědecká výpověď prováděna jménem dožadujícího soudu, koná se výslech v řečtině za přítomnosti tlumočníka, který překládá do jazyka svědka.
Stávající procesní rámec neumožňuje nahrávání videokonference, ale o jednání se pořizuje podrobný zápis.
a) Pokud je výpověď prováděna jménem dožadujícího soudu, koná se výslech v řečtině za přítomnosti tlumočníka, který překládá do jazyka svědka.
b) Pokud výslech vede přímo dožadující soud, koná se slyšení v jazyce dožadujícího soudu.
a) V občanskoprávních věcech si účastník, který žádá o tlumočníka, obvykle zajistí jeho přítomnost a zaplatí mu odměnu. Není stanoveno, kde by se měl tlumočník během jednání nacházet. V praxi je však tlumočník přítomen v soudní síni spolu s ostatními účastníky.
b) Pokud se důkazy provádějí přímo, je dožadující soud odpovědný za vyhledání tlumočníka.
Pokud se jednání koná podle článků 12–14 nařízení (EU) 2020/1783, podrobnosti o konání videokonference, jakož i další opatření, si domluví soudci dožadujícího a dožádaného soudu mezi sebou před zahájením videokonference. Při vyrozumění osoby/svědka se použijí pravidla občanského soudního řízení. Předvolání svědkovi proto doručuje soudní exekutor, přičemž o tom, že se má dostavit k soudu, je tento svědek vyzván nejméně 7 dní předem. Ve stanoveném termínu vyslýchající dále informuje osobu/svědka o důvodech jejího/jeho předvolání a stanoví nový termín jednání/videokonference, přičemž osobu dostatečně poučí.
Za použití videokonference se neplatí žádné náklady.
Ujištění obdržené od dožadujícího soudu.
Je-li osoba předvolána k soudu, musí mít s sebou doručované písemnosti, tj. předvolání svědka, které soudní exekutor doručil v souladu s pravidly soudního řízení. Pokud navíc vzniknou pochybnosti o totožnosti přítomné osoby/svědka, může vyslýchající požádat o předložení občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu nebo jiného rovnocenného úředního dokladu prokazujícího totožnost osoby.
Před přijetím svědectví se příslušný soudce svědka zeptá, zda si přeje podat přísežné prohlášení nebo čestné prohlášení.
Registrační úřad soudu zajistí před videokonferencí a během ní odpovídající technickou podporu. Po celou dobu videokonference jsou přítomni IT odborníci, kteří zajišťují její hladký průběh.
Dožadující soud poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné pro další postup v řízení. Jakékoli další požadované informace lze poskytnout kdykoli před konáním videokonference.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
O použití videokonference zástupci druhé země rozhodne soud v dostatečném předstihu, přičemž navrhovatel je vyrozuměn individuálně ještě před zahájením videokonference.
O všech záležitostech rozhoduje soud v souladu s občanským soudním řádem (Civilprocesa likums).
Vyslechnuti mohou být jak svědci, tak znalci.
Podle čl. 108 odst. 1 občanského soudního řádu lze svědka vyslechnout rovněž prostřednictvím videokonferenčního propojení soudu s místem, kde se svědek nachází, nebo s místem pro tento účel speciálně vybaveným.
Obdobně článek 122 občanského soudního řádu stanoví, že znalce lze vyslechnout rovněž prostřednictvím videokonferenčního propojení soudu s místem, kde se znalec nachází, nebo s místem pro tento účel speciálně vybaveným.
Záleží na rozhodnutí soudu.
Občanský soudní řád stanoví, že soudní videokonference se uskuteční prostřednictvím videokonferenčního propojení s místem, kde se dotčená osoba nachází, nebo s místem pro tento účel speciálně vybaveným.
V souladu s článkem 61 občanského soudního řádu se celé soudní slyšení zaznamenává technickými prostředky. Materiály získané prostřednictvím zvukového záznamu či jinými technickými prostředky jsou součástí soudního spisu a uchovávají se spolu s ním, nebo se ukládají do soudního informačního systému a uchovávají v tomto systému.
Co se týče práva účastníků řízení pořizovat záznam soudních slyšení, podle čl. 152 odst. 3 občanského soudního řádu lze soudní řízení zaznamenávat písemně či jinak, za předpokladu, že tím není narušen průběh slyšení. Fotografování a pořizování filmového záznamu či videozáznamu je při soudním slyšení přípustné pouze se svolením soudu. Soud před rozhodnutím o této otázce vyslechne stanoviska účastníků řízení.
a) Podle čl. 12 odst. 2 nařízení o dokazování dožádaný soud vyřídí žádost v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Podle čl. 13 odst. 1 občanského soudního řádu se řízení v Lotyšsku vedou v úředním jazyce.
b) Jestliže se dokazování provádí přímo podle článků 19–21 nařízení o dokazování, soudní slyšení se rovněž vede v úředním jazyce, protože podle čl. 689 odst. 4 občanského soudního řádu je soudem účastnícím se vyřízení žádosti cizí země o přímé provedení dokazování soud, v jehož působnosti se nachází zdroj důkazů, které mají být provedeny.
Článek 691 občanského soudního řádu. Vyřízení žádosti cizí země o provedení důkazů za přítomnosti nebo se zapojením účastníků řízení nebo zástupců příslušného soudu cizí země
1) Soud, který vyřizuje žádost cizí země o provedení důkazů podle článku 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783, uvědomí zástupce příslušného soudu cizí země nebo účastníky řízení či jejich zástupce o místě a čase provedení důkazů a o podmínkách účasti.
2) Soud zjistí, zda zástupci příslušného soudu cizí země nebo účastníci řízení či jejich zástupci požadují tlumočníka.
3) Jestliže osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku nerozumí úřednímu jazyku a pokud to není spojeno se závažnými praktickými obtížemi, na žádost zástupců příslušného soudu cizí země nebo účastníků řízení či jejich zástupců se provádění důkazů zúčastní tlumočník.
V obou případech se žádost o právní pomoc předkládá s dostatečným předstihem, pokud možno alespoň 60 dnů před plánovanou videokonferencí.
Před konáním plánované konference je třeba vyhradit čas na provedení zkušebního spojení.
V žádosti o videokonferenci musí být uvedeny technické parametry.
Článek 694 občanského soudního řádu. Náklady na vyřízení žádosti cizí země o provedení důkazů
1) V případech stanovených v čl. 22 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 může soud požádat příslušný soud cizí země o úhradu zálohy na odměny znalců až do okamžiku vyřízení žádosti cizí země o provedení důkazů.
2) V případech stanovených v čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2020/1783 může soud po vyřízení žádosti cizí země o provedení důkazů požádat příslušný soud cizí země o úhradu:
1) odměn náležejících znalcům a tlumočníkům;
2) nákladů vzniklých v souvislosti s vyřízením žádosti cizí země o provedení důkazů na žádost příslušného orgánu cizí země v souladu s procesními postupy cizí země;
3) nákladů vzniklých v případech, kdy je žádost cizí země o provedení důkazů na žádost příslušného orgánu cizí země vyřízena za použití technických prostředků.
Příslušné informace pro dotčenou osobu připraví cizí země.
Soud ověří totožnost dané osoby podle ustanovení občanského soudního řádu.
Občanský soudní řád žádný takový postup nestanoví. Příslušný orgán cizí země však může požádat soud, aby o otázce přísahy rozhodl.
Před datem konání videokonference a před provedením zkušební videokonference si dotčené strany navzájem předají podrobné technické parametry a údaje o svých kontaktních osobách (o osobě nacházející se v místě konání soudu a osobě v instituci zajišťující technickou podporu).
Požadovány jsou technické informace a podrobná technická specifikace.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, oba postupy jsou možné. Většina žádostí zaslaných do Lucemburska se týká výslechu svědka soudem dožadujícího členského státu prostřednictvím videokonference.
Nebyla přijata žádná zvláštní ustanovení o videokonferencích, tudíž se použijí články nového občanského soudního řádu týkající se výslechu svědků, osobních kontrol soudcem a předvolání účastníků řízení. V současné době není k dispozici žádná judikatura týkající se videokonferencí.
Videokonference lze využít k vyslechnutí svědků a v některých případech i účastníků řízení a soudních znalců. Doposud však byly obdrženy pouze žádosti o výslech svědků.
Jediným omezením je, že výslech svědků musí být proveden dobrovolně. Pokud svědek výslech odmítne, nemají lucemburské orgány žádné prostředky, jak ho k tomu donutit.
Musí se jednat o důkazy, které lze získat v prostorách soudu s potřebným technickým vybavením.
Pokud si dožadující stát přeje videokonferenci zaznamenat, musí získat výslovný souhlas svědka vyslýchaného v Lucembursku. Lucembursko jakožto dožádaný stát videokonferenci nezaznamenává.
a) ve francouzštině, němčině;
b) ve všech jazycích.
Soud v Lucemburku jakožto dožádaném státu je odpovědný za zajištění tlumočníka, je-li to nezbytné pro zajištění efektivní komunikace buď s orgány dožadujícího státu, nebo s osobou, která má být vyslechnuta. Tlumočník musí být přítomen u soudu, který provádí dokazování.
Lucemburské orgány, konkrétně soud příslušný k provádění důkazů, kontaktuje za účelem dohodnutí dne a času videokonference orgány dožadujícího státu. Předvolání se doručuje nejméně patnáct dní před konáním soudního jednání. Za předvolání účastníků řízení jsou odpovědné lucemburské orgány.
Náklady na videokonferenci a na výslech svědka hradí lucemburský stát. Náklady na tlumočení nese dožadující stát.
Tato osoba je informována v předvolání a soudcem nebo soudním tajemníkem před uskutečněním videokonference.
Soud v Lucembursku jakožto dožádaném státu provede kontrolu totožnosti ověřením dokladů totožnosti na začátku výslechu.
Svědci musí přísahat, že budou mluvit pravdu. Jsou upozorněni na to, že pokud se dopustí křivé výpovědi, hrozí jim peněžitý trest nebo trest odnětí svobody.
Přísaha se skládá u dožadujícího soudu.
Pokud jde o článek 19, dožadující stát uplatňuje své vlastní podmínky. Soudce přítomný při videokonferenci v Lucembursku jakožto dožádaném státu zasahuje pouze v případě, že se vyskytne problém.
Ve stanovený den a čas videokonference je přítomen soudce, tajemník, technik a v případě potřeby tlumočník.
Aby bylo možné uskutečňovat videokonference, je třeba vyjasnit řadu technických otázek. Úspěch výslechu prostřednictvím videokonference tkví v předchozí důkladné přípravě a účinné spolupráci mezi kontaktními místy.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Zákon CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu (A polgári perrendtartásról szóló 2016. évi CXXX. Törvény) (dále jen „občanský soudní řád“) umožňuje soudu, aby na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu nařídil výslech účastníka řízení, jiných účastníků soudního řízení, svědka nebo znalce a za předpokladu, že vlastník věci, která má být ohledána, nevznese námitky, aby bylo ohledání provedeno prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Výslech prostřednictvím sítě elektronických komunikací lze nařídit, je-li to účelné, například pro urychlení řízení; v případě, že by bylo obtížné provést výslech v místě určeném pro soudní jednání nebo by to bylo neúměrně nákladné, nebo pokud to vyžaduje ochrana svědka.
Pravidla týkající se výslechu prostřednictvím sítě elektronických komunikací lze nalézt v kapitole XLVII občanského soudního řádu a v nařízení ministra spravedlnosti č. 19/2017 ze dne 21. prosince 2017 o používání sítí elektronických komunikací při výslechu v občanskoprávních řízeních (A polgári eljárásban a tárgyalás, a meghallgatás elektronikus hírközlő hálózat útján történő megtartásáról szóló 19/2017. (XII. 21.) IM rendelet) (dále jen „nařízení ministra spravedlnosti č. 19/2017“).
Pokud jde o osoby, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference, neexistují žádná omezení. Tento způsob lze použít k výslechu stran a ostatních účastníků soudního řízení, jakož i svědků, znalců a vlastníků věcí, které mají být ohledány.
Jednání, výslech nebo ohledání pomocí sítě elektronických komunikací lze použít k výslechu stran a dalších účastníků soudního řízení, svědků a znalců nebo k ohledání.
Výslechy prostřednictvím sítě elektronických komunikací se mohou konat v prostorách soudu nebo jiného orgánu v oddělených místnostech zřízených pro tento účel, pokud jsou splněny podmínky nezbytné pro provoz sítě elektronických komunikací.
Podle občanského soudního řádu může soud ve fázi soudního řízení na žádost jedné ze stran nebo z vlastního podnětu nařídit, aby byl z jednání, výslechu nebo ohledání provedeného prostřednictvím sítě elektronických komunikací pořízen protokol o jednání s využitím nepřetržitého a souběžného obrazového i zvukového záznamu, pokud jsou pro jeho pořízení splněny technické podmínky.
V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 nařízení 2020/1783 je třeba použít pravidla občanského soudního řádu v souladu s čl. 12 odst. 2. Podle občanského soudního řádu je soudní řízení vedeno v maďarštině, nikdo však nesmí být znevýhodněn kvůli neznalosti maďarského jazyka. Každá osoba má právo používat v průběhu soudního řízení svůj mateřský jazyk, případně jazyk svého regionu nebo menšiny, jak je stanoveno v mezinárodních úmluvách. V případě potřeby je soud povinen využít služeb tlumočníka. Kromě toho může dožadující soud podle čl. 12 odst. 3 nařízení 2020/1783 požádat, aby byla žádost vyřízena zvláštním postupem podle práva členského státu dožadujícího soudu. Dožádaný soud žádost vyřídí zvláštním postupem, pokud to není neslučitelné s právem členského státu dožádaného soudu nebo pokud mu v tom nebrání závažné praktické překážky. Pokud dožádaný soud odmítne vyřídit žádost zvláštním postupem z jednoho z uvedených důvodů, informuje o tom dožadující soud.
V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 se přímé dokazování provádí v souladu s právem členského státu dožadujícího soudu podle čl. 19 odst. 8 nařízení 2020/1783.
Je-li v případě žádostí podle článků 12 až 14 nutné zajistit používání mateřského jazyka či regionálního jazyka nebo jazyka menšiny strany, musí dožádaný soud využít služeb tlumočníka.
Občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení ohledně přesného místa, kde by se měl v případě výslechu prostřednictvím sítě elektronických komunikací tlumočník nacházet. Upřesňuje však, aby se tlumočníci nacházeli v místnostech zřízených za účelem takovéhoto výslechu. Podle nařízení ministra spravedlnosti č. 19/2017 musí být na přenášeném záznamu tlumočník vidět.
V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 je dožadujícímu soudu na jeho žádost poskytnuta pomoc při hledání tlumočníka v souladu s čl. 20 odst. 2.
Usnesení o výslechu prostřednictvím sítě elektronických komunikací je předvolaným osobám doručeno současně s předvoláním k jednání, výslechu nebo ohledání. Usnesení o výslechu prostřednictvím sítě elektronických komunikací zašle dotyčný soud neprodleně soudu či jinému orgánu poskytujícímu zvláštní zařízení pro výslech prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení o předvolání k výslechu prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Předvolání k soudnímu jednání je nutno zaslat tak, aby bylo možno soudu před jednáním vrátit zpět potvrzení o doručení předvolání v souladu s právními předpisy.
První jednání musí být naplánováno tak, aby bylo zajištěno, že předvolání je stranám doručeno zpravidla nejméně patnáct dnů přede dnem jednání. V naléhavých případech může soud tuto lhůtu zkrátit.
V případě žádostí podle článků 19 až 21 se použijí ustanovení čl. 19 odst. 4 a 8.
Náklady se liší a musí být uhrazeny (zálohou nebo zárukou) dožadujícím soudem, pokud o to dožádaný soud požádá. Povinnost stran uhradit tyto poplatky nebo náklady se řídí právem členského státu dožadujícího soudu.
Podle čl. 19 odst. 2 nařízení 2020/1783 musí dožadující soud dotyčnou osobu informovat o tom, že výslech je dobrovolný. Podle § 80 odst. 6 písm. a) bodu aa) zákona XXVIII z roku 2017 o mezinárodním právu soukromém (A nemzetközi magánjogról szóló 2017. évi XXVIII. Törvény) musí maďarský soud, který se podílí na pořádání videokonference, rovněž informovat vyslýchaného svědka o tom, že je jeho účast dobrovolná.
Totožnost osoby, která má být vyslechnuta prostřednictvím sítě elektronických komunikací, je ověřena na základě:
Pokud soud nařídil důvěrné zacházení s údaji svědka, musí být při předkládání jeho úředního dokladu k identifikaci nebo dokladu o pobytu prostřednictvím technického zařízení stanoveného zákonem zajištěno, aby tyto údaje viděl pouze předseda senátu nebo vedoucí soudní kanceláře v případě, že vedoucí soudní kanceláře provádí výslech nebo ohledání.
Soud používá rovněž elektronické prostředky nebo přímé vyhledávání v databázi, aby potvrdil, že:
Občanský soudní řád nevyžaduje složení přísahy v soudním řízení.
Občanský soudní řád vyžaduje přítomnost osoby odpovědné za zajištění fungování a obsluhu potřebného technického zařízení pro výslech uskutečňovaný prostřednictvím sítě elektronických komunikací ve vyhrazených prostorách.
Pracovník obsluhy musí zajistit, aby bylo technické zařízení pro výslech před zahájením výslechu plně funkční. Vyskytne-li se překážka řádného fungování technického zařízení, informuje pracovník obsluhy o poruše neprodleně soudce přítomného v místě určeném pro výslech a zajistí odstranění problému. O technickém problému a přijatých opatřeních je poté písemně informován přímý nadřízený pracovníka obsluhy. Výslech prostřednictvím sítě elektronických komunikací nemůže být zahájen nebo v něm nelze pokračovat, dokud není problém vyřešen. Procesní úkon, který byl prováděn v době výskytu problému nebo poruchy technického zařízení použitého při výslechu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, je třeba v případě potřeby zopakovat.
Obvykle se žádné jiné další informace nevyžadují.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Důkaz výslechem osob prostřednictvím videokonference může provádět přímo soud dožadujícího členského státu na základě žádosti podané podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování. Příslušný orgán může pověřit maltský soud, aby se dokazování účastnil podle čl. 19 odst. 4 nařízení o dokazování. V takových případech může maltský soud pro tento účel jmenovat soudního asistenta podle čl. 97A odst. 3 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty).
V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování může dožádaný soud podle vlastního uvážení povolit provedení důkazu prostřednictvím videokonference za podmínek a pokynů, které považuje za nezbytné. To je upraveno v čl. 622B odst. 2 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty). V souladu s tímto ustanovením může dožádaný soud rovněž nařídit, aby se dokazování prostřednictvím videokonference případně provádělo za účasti dožadujícího soudu.
Žádná taková omezení nejsou stanovena. Svědci, znalci a strany mohou být vyslýcháni prostřednictvím videokonference vždy, není-li to v rozporu se základními zásadami vnitrostátního práva. Na způsobilost svědka svědčit nemá vliv, zda je vyslýchán osobně nebo prostřednictvím videokonference.
Žádná taková omezení nejsou stanovena, ledaže je žádost o provedení důkazu v rozporu se základními zásadami vnitrostátního práva.
Ustanovení čl. 622B odst. 2 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty) ponechává volbu místa, kde má být proveden výslech prostřednictvím videokonference, na úvaze dožádaného soudu. V praxi se videokonference často koná v budově soudu.
Ano, pořizování zvukových nebo obrazových záznamů jakýchkoli důkazů s využitím záznamového systému instalovaného na soudu je povoleno v souladu s čl. 622B odst. 1 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty).
V případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování musí být výslech veden v maltském nebo anglickém jazyce, a to podle článku 2 zákona o soudním řízení (používání anglického jazyka) (kapitola 189 sbírky zákonů Malty). Pokud svědčící osoba nerozumí maltsky ani anglicky, může dožádaný soud ustanovit tlumočníka.
V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování závisí jazyk výslechu na tom, zda má být dokazování provedeno za účasti maltského soudu nebo jmenovaného soudního asistenta (viz otázka 1).
V případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování jsou tlumočníci jmenováni dožádaným soudem v souladu s článkem 596 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty). Tlumočníci jsou jmenováni po předběžné úhradě nákladů stranou, která předvolává svědka. Tlumočníci jsou povinni se dostavit na místo, kde se podle pokynu dožádaného soudu koná výslech (viz otázka č. 4).
V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování je na dožadujícím soudu, aby jmenoval tlumočníky a rozhodl o jejich umístění.
V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování je osoba, jež má být vyslechnuta, o místě a čase vyrozuměna v předvolání. Předvolání by mělo být vydáno nejméně jeden měsíc před konáním výslechu, aby byl zajištěn dostatečný čas na doručení předvolání osobě, jež má být vyslechnuta.
V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování může být osoba, jež má být vyslechnuta, vyrozuměna o době a místě konání výslechu přímo dožadujícím soudem. Alternativně oznámí příslušný orgán osobě, jež má být vyslechnuta, místo a čas výslechu elektronickou poštou nebo telefonicky. Za tímto účelem by měl dožádaný soud poskytnout nezbytné kontaktní údaje osoby, jež má být vyslechnuta.
Využití videokonference je bezplatné.
V takových případech je podle čl. 19 odst. 2 nařízení o dokazování na dožadujícím soudu, aby před podáním žádosti o přímé dokazování zajistil, že dokazování bude provedeno dobrovolně.
Pokud dožadující soud nemůže poskytnout kontaktní údaje osoby, jež má být vyslechnuta (jak je uvedeno v otázce 8), svědčí to v zásadě o tom, že nebyl splněn požadavek čl. 19 odst. 2 nařízení o dokazování, ledaže existuje jiný způsob ověření souladu s tímto ustanovením vyplývající ze vzájemné spolupráce dožadujícího a dožádaného soudu nebo příslušných orgánů.
Navíc, pokud byl maltský soud nebo soudní asistent pověřen účastí na výslechu podle čl. 19 odst. 4 nařízení o dokazování, může soud nebo případně soudní asistent přímo informovat osobu, jež má být vyslechnuta, o tom, že k dokazování dochází na základě dobrovolnosti.
Jde-li o žádost podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování, dožádaný soud zjistí totožnost osoby, jež má být vyslechnuta, a v případě potřeby ověří její totožnost podle průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. V praxi je obvykle ihned ze začátku svědek požádán, aby pod přísahou uvedl své jméno.
Jde-li o žádost podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování, je na dožadujícím soudu, aby ověřil totožnost osoby, jež má být vyslechnuta.
Přísaha předcházející podání svědecké výpovědi je ve vnitrostátním právu obecně upravena v zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty). Svědek hlásící se k římskokatolickému vyznání musí přísahat podle zvyklostí osob s tímto vyznáním; svědek, který se k této víře nehlásí, přísahá způsobem, který považuje dle svého svědomí za nejvěrohodnější. Svědci přísahají, že budou vypovídat pravdu, celou pravdu a nic než pravdu.
Neexistují však žádné vnitrostátní požadavky na skládání přísahy použitelné v případech přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování. Je na dožadujícím soudu, aby zajistil složení přísahy v souladu s právem členského státu dožadujícího soudu.
Příslušnou kontaktní osobou je:
Nathalie Cutajar, vedoucí úřednice
Kontakt: +356 25902346
nathalie.cutajar@courtservices.mt
Přede dnem konání výslechu se od dožadujícího soudu požadují tyto informace:
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V nizozemském občanském právu procesním neexistují obecné předpisy upravující tuto záležitost. Videokonference však není vyloučena, a podle právních předpisů je tudíž v těchto věcech možná.
Lze-li podle občanského práva procesního vyslechnout určitou osobu, je v zásadě možné tak učinit i prostřednictvím videokonference. V občanském právu procesním nejsou obsažena žádná zvláštní ustanovení.
Ohledně konkrétních omezení nejsou stanovena žádná pravidla. Použijí se vnitrostátní pravidla občanského soudního řízení.
Na výslech prostřednictvím videokonference se nevztahují žádná zvláštní pravidla. Použijí se pravidla občanského soudního řízení. Pravidlem je, že osoby musí být vyslechnuty u soudu. Výjimky lze učinit v případě, kdy je svědek nemocný či není jinak schopen dostavit se k soudu (článek 175 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)).
Výslech svědka nizozemským soudem prostřednictvím videokonference se považuje za rovnocenný živému výslechu z běžného jednání. Podle právních předpisů vyhotoví vyšetřující soudce soudní protokol o výslechu svědků. Stejná pravidla se vztahují i na výslechy prostřednictvím videokonference, a proto musí být rovněž zaznamenány v soudním protokolu. Zákon nezakazuje pořízení obrazového nebo zvukového záznamu navíc k soudnímu protokolu, tento záznam se však nestaví na roveň soudnímu protokolu.
Nachází-li se dožádaný soud v Nizozemsku, uskutečňuje se výslech v nizozemštině. V tomto ohledu neplatí žádná zvláštní pravidla. Nizozemské prováděcí právní předpisy však umožňují, aby příslušný orgán stanovil podmínky pro přímé dokazování, které považuje za vhodné nebo nezbytné z důvodu spravedlivého procesu.
Nizozemské občanské právo procesní neobsahuje ustanovení ohledně zvláštních ujednání týkajících se tlumočníků. V občanských věcech musí v Nizozemsku strany v zásadě zajistit své vlastní tlumočníky.
Podle nizozemských prováděcích právních předpisů může dožádaný soud určit, která ze stran odpovídá za předvolání na základě žádosti o dokazování.
Předvolání, které neuskuteční jedna ze stran, zajistí tajemník dožádaného soudu. Podle nizozemského občanského práva procesního musí být svědci předvoláni nejméně jeden týden (podle budoucích právních předpisů nejméně 10 dnů) před jednáním.
Strany nehradí náklady související se zvláštní formou a komunikační technologií. Tyto náklady se podle nizozemských právních předpisů nepostupují na účastníky řízení. Nese je stát, od něhož lze podle čl. 18 odst. 2 ve spojení s čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1206/2001 požadovat úhradu.
Podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 1206/2001 dožadující soud v případě, že přímé dokazování spočívá ve výslechu osoby, oznámí této osobě, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti. Neplatí žádné další požadavky.
Podle nizozemského občanského práva procesního ověřuje totožnost soudce (článek 177 občanského soudního řádu).
Soudce svědky požádá, aby uvedli své příjmení, jméno, věk, povolání a místo bydliště. Svědci jsou dotázáni rovněž na vztah ke stranám sporu (pokrevní příbuzní nebo příbuzenství sňatkem, zaměstnání).
Podle nizozemského občanského práva procesního se před výslechem skládá před soudcem přísaha nebo čestné prohlášení. Svědek uvede, že bude vypovídat pravdu a nic než pravdu. Svědci, kteří úmyslně nevypovídají pravdivě, se dopouštějí křivé výpovědi. Přímé dokazování se provádí podle práva dožadujícího státu.
Mezinárodní žádost o právní pomoc, v jejímž rámci je použita videokonference, vyřizuje tým informačních a komunikačních technologií nizozemského soudnictví (SPIRIT), jehož pracovníci mají na starost technická a logistická opatření.
Příslušný orgán si tyto informace bude moci vyžádat.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční vybavení ministerstva spravedlnosti, je dohledem nad videokonferenčním vybavením pověřen jeden ze zaměstnanců. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz, BMJ). Odsud mohou správci informačních technologií dolaďovat nastavení videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.
V Rakousku jsou možné a přípustné oba druhy dokazování pomocí videokonference. Rakouské občanské právo procesní je v případě sporných řízení upraveno občanským soudním řádem (Zivilprozessordnung, ZPO) a v případě nesporných řízení zákonem o nesporném řízení (Außerstreitgesetz, AußStrG). Ustanovení týkající se dokazování jsou uvedena v občanském soudním řádu (§ 266 až 389) a v zákoně o nesporném řízení (§ 16, 20 a 31 až 35 s dílčími odkazy na občanský soudní řád), jakož i v jednotlivých ustanoveních týkajících se konkrétního typu řízení, jako je § 85 o povinné součinnosti v řízení o určení otcovství. Příslušné vnitrostátní postupy a právní předpisy jsou podrobně popsány v odpovědích na následující otázky a v informativním přehledu „Dokazování – Rakousko“.
Podle § 277 občanského soudního řádu (sporná řízení) a § 35 zákona o nesporném řízení ve spojení s § 277 občanského soudního řádu (nesporná řízení) lze videokonference použít při dokazování, a tudíž rovněž při výslechu stran a svědků a při znalecké výpovědi.
Ustanovení § 3 prvního zákona o podpoře soudního systému v souvislosti s onemocněním COVID-19 (BGBl I 16/2020 ve znění BGBl I 224/2022) umožňuje poprvé v občanskoprávním řízení vést ústní jednání a výslechy bez fyzické přítomnosti účastníků řízení nebo jejich zástupců za použití vhodné komunikační technologie k přenosu slov a obrazu, pokud s tím strany souhlasí. Toto ustanovení rovněž umožňuje použití této technologie k dokazování při ústním jednání i mimo něj, a to i v případě, že nejsou splněny podmínky stanovené v § 277 občanského soudního řádu, a umožňuje účast osob, které se mají řízení účastnit.
Toto ustanovení bylo zavedeno v reakci na pandemii s cílem omezit osobní kontakty na nezbytné minimum a vyhnout se při ústním jednání přímému kontaktu mezi osobami, které by se jinak nesetkaly.
Plantost prvního zákona o podpoře soudního systému v souvislosti s onemocněním COVID-19 (BGBl I 16/2020 ve znění BGBl I 224/2022) vyprší dne 30. června 2023.
Videokonferenci lze při dokazování použít podle § 277 občanského soudního řádu (sporná řízení) a § 35 zákona o nesporném řízení ve spojení s § 277 občanského soudního řádu (nesporná řízení). Tomu však mohou bránit faktické překážky, například při dokazování prostřednictvím listin nebo ohledáním.
Okresní soud může předvolat a vyslechnout prostřednictvím videokonference jakoukoli osobu. Všechny soudy, státní zastupitelství a věznice v Rakousku jsou vybaveny alespoň jedním videokonferenčním zařízením.
V rakouských právních předpisech neexistují obecná ustanovení o ochraně údajů s ohledem na zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference v občanských věcech. Pro pořízení záznamu je proto nutný souhlas všech osob účastnících se videokonference. To platí pro nepřímé dokazování, které je podle čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení“) nutno provést v souladu s právem dožádaného státu.
Žádost o přímé dokazování však musí být vyřízena v souladu s právem dožadujícího členského státu (čl. 19 odst. 8 nařízení). Pokud uvedené právo umožňuje zaznamenání videokonference bez souhlasu dotčených osob, je to z hlediska Rakouska přípustné.
Výslech prostřednictvím videokonference lze v zásadě zaznamenat pomocí jakýchkoli videokonferenčních zařízení. V místech, kde se soudní řízení obvykle zaznamenávají (u mnoha trestních soudů), lze k zaznamenání výslechu prostřednictvím videokonference využít stávající technické zařízení. Výslech však lze zaznamenat na jakémkoli jiném místě jednoduchou instalací příslušného paměťového média.
a) Podle čl. 12 odst. 2 nařízení je nutno dokazování provádět v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Výslech se proto musí uskutečnit v němčině (u některých rakouských soudů je přípustná rovněž chorvatština, slovinština nebo maďarština). Dožadující soud může požádat o použití svého úředního jazyka (či jakéhokoli jiného jazyka) v rámci zvláštního postupu vyřízení žádosti o dokazování. Dožádaný soud to však může odmítnout, například není-li to možné z důvodu závažných praktických překážek (čl. 12 odst. 3 nařízení).
b) Podle čl. 19 odst. 8 nařízení musí dožadující soud provádět přímé dokazování v souladu s právem svého členského státu, a tudíž v jednom z úředních jazyků, které jsou podle tohoto práva přípustné. Jako dožádaný členský stát však může Rakousko v souladu s čl. 19 odst. 4 požádat o použití svého jazyka jako podmínky pro provedení dokazování.
Pokud jde o nepřímé dokazování, odpovídá za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožádaný soud bez ohledu na případnou úhradu nákladů podle čl. 22 odst. 2 nařízení. Dotčené soudy by však měly (i v této oblasti) konstruktivně spolupracovat.
Pokud jde o přímé dokazování, podle článku 20 nařízení nese odpovědnost za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožadující soud. Ustanovení čl. 20 odst. 2 však ukládá dožádanému členskému státu povinnost poskytnout pomoc.
O tom, ze kterého státu mají tlumočníci pocházet a kde mají být přítomni, je nutno rozhodnout podle okolností daného případu.
Osoba, která má být vyslechnuta, je k výslechu prostřednictvím videokonference v Rakousku předvolána stejným způsobem a s dodržením stejných lhůt, jaké by se použily v případě, že by byla předvolána k soudu projednávajícímu danou věc.
V případě videokonference prostřednictvím internetového protokolu (IP) nevznikají žádné náklady na volání. V případě videokonference prostřednictvím ISDN vzniknou volajícím výdaje jako v případě telefonního hovoru. Tyto výdaje se liší v závislosti na místě, v němž se nachází volané zařízení.
Za to odpovídá v prvé řadě dožadující soud, který je vázán čl. 19 odst. 2 nařízení a který ve většině případů dotčené osoby sám vyzve, aby se zúčastnily videokonference. Pokud rakouský ústřední orgán nebo rakouský soud během přípravy nebo provádění přímého dokazování zjistí, že mohlo dojít k porušení čl. 19 odst. 2 nařízení, musí tento orgán nebo soud ve spolupráci s dožadujícím soudem vhodným způsobem zajistit soulad s tímto ustanovením. Zaměstnanci rakouského soudu jsou vyškoleni v uplatňování nařízení (EU) 2020/1783 a prostřednictvím intranetu ministerstva spravedlnosti mají k dispozici rovněž evropského „Průvodce pro videokonference v přeshraničních řízeních“.
Totožnost osoby se ověřuje a základě průkazu totožnosti také v rámci výslechu (§ 340 odst. 1 občanského soudního řádu).
Ustanovení týkající se složení přísahy jsou v případě stran uvedena v § 377 a 379 občanského soudního řádu a v případě svědků v § 336 až 338 občanského soudního řádu.
Přísahu musí složit strany i svědci. Strany nemohou být ze zákona nuceny složit přísahu, ale svědci mohou být potrestáni za protiprávní odmítnutí složit přísahu (§ 325 a § 326 občanského soudního řádu; sankce jsou stejné jako za odmítnutí svědčit a představují pokuty nebo tresty odnětí svobody v délce až šesti týdnů).
Podle § 288 odst. 2 trestního zákoníku (Strafgesetzbuch, StGB) lze za poskytnutí nebo potvrzení křivého svědectví pod přísahou nebo složení křivé přísahy stanovené v příslušných právních předpisech uložit trest odnětí svobody v délce od šesti měsíců do pěti let.
Křivé svědectví podané účastníkem řízení, který nesložil přísahu, se nepovažuje za trestný čin. Svědek, který nesložil přísahu a který podal křivé svědectví, však může být odsouzen k trestu odnětí svobody v délce až tří let (§ 288 odst. 1 trestního zákoníku).
Podle článku XL úvodního zákona k občanskému soudnímu řádu (Einführungsgesetz zur Zivilprozessordnung, EGZPO) je nutno dodržovat ustanovení zákona ze dne 3. května 1868, říšský zákoník (RGBl.) č. 33 (znění přísahy a ostatní náležitosti) (viz https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18680004&seite=00000067).
Podle § 336 odst. 1 a § 377 odst. 1 občanského soudního řádu nemohou přísahu složit osoby, které byly dříve odsouzeny za křivé svědectví nebo jsou mladší čtrnácti let či nerozumí dostatečně povaze a významu přísahy kvůli své nezralosti nebo duševní nezpůsobilosti.
Výše uvedená ustanovení týkající se výslechu svědka nebo strany pod přísahou nelze použít v řízení podle zákona o nesporném řízení (§ 35 zákona o nesporném řízení).
Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční vybavení ministerstva spravedlnosti, je dohledem nad videokonferenčním vybavením pověřen jeden ze zaměstnanců. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz, BMJ). Odsud mohou správci informačních technologií dolaďovat nastavení videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.
Od dožadujícího soudu se vyžadují tyto informace:
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V Polsku lze dokazování pomocí videokonference provést v souladu s články 12 až 14 a články 19 až 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (o dokazování) (přepracované znění). Videokonference je upravena v občanském soudním řádu (dále jen „OSŘ“), konkrétně čl. 151 odst. 2 a čl. 235 odst. 2 OSŘ, a nařízení ministra spravedlnosti ze dne 11. března 2024 o typech technického vybavení a prostředků používaných v soudních budovách k dokazování během jednání na dálku v občanskoprávních řízeních, o metodách používání těchto typů technického vybavení a zdrojů a o způsobu uchovávání, reprodukce a kopírování záznamů pořízených během dokazování (Sbírka zákonů 2024, položka 357) a oznámení ministra spravedlnosti ze dne 5. března 2024 o technických normách pro programové a technické požadavky nezbytné pro účast na distančních jednáních (Sbírka zákonů, Ministerstvo spravedlnosti 2024, položka 82).
Polské právo taková omezení neukládá: všichni znalci, účastníci řízení a svědci mohou být vyslechnuti prostřednictvím videokonference.
Soud, který rozhodující ve věci, může nařídit, aby byly důkazy prováděny na dálku v rámci jednání na dálku, pokud tomu nebrání povaha důkazů (čl. 235 odst. 2 OSŘ).
Účastník řízení může vznést námitku proti výslechu svědka mimo soudní síň při jednání na dálku, nejpozději však do 7 dnů poté, co byla informován o záměru provést dokazování tímto způsobem. Je-li námitka úspěšně podána, soud předvolá svědka, aby se osobně dostavil do soudní síně (čl. 263 odst. 1 OSŘ).
Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze provést prostřednictvím videokonference, vyžaduje pouze, aby tomu nebránila povaha důkazů (čl. 235 odst. 2 OSŘ). V praxi se totiž může ukázat, že provedení některých důkazů prostřednictvím videokonference (např. důkazů vizuální kontrolou) je nemožné nebo značně obtížné. Konečné posouzení je ponecháno na soudu.
Předseda senátu může nařídit konání veřejného jednání za použití technických prostředků umožňujících jeho konání na dálku (jednání na dálku), pokud tomu nebrání povaha úkonů, které mají být na jednání provedeny, a pokud konání jednání na dálku zajišťuje plnou ochranu procesních práv účastníků řízení a řádný průběh řízení. V tomto případě jsou soudci a soudní úředník pro nahrávání přítomni v soudní síni a ostatní osoby, které se jednání účastní, nemusí být přítomny v prostorách soudu. Záznam obrazu a zvuku procesních úkonů probíhajících v soudní síni se zasílá na místo, kde se nacházejí ti účastníci, kteří oznámili svůj záměr zúčastnit se jednání na dálku, a z místa, kde se tito účastníci nacházejí, do budovy soudu, který vede řízení (čl. 151 odst. 2 OSŘ).
Pokud se výslech koná prostřednictvím videokonference, musí být vyslýchaná osoba a další účastníci řízení, kteří nejsou v soudní síni, přítomni v prostorách jiného soudu nebo, pokud jsou omezeni na osobní svobodě, ve věznici nebo ve vazební věznici.
Osoba, která se účastní jednání na dálku mimo soudní prostory, je povinna informovat soud o místě, kde se nachází, a vynaložit veškeré úsilí, aby zajistila, že podmínky v místě bydliště jsou slučitelné s důstojností soudu a nebrání jí v provádění procesních úkonů, kterých se účastní. Pokud je poskytnutí informací odmítnuto nebo pokud jednání této osoby vyvolává důvodné pochybnosti o řádném průběhu procesních úkonů, kterých se účastní na dálku, může soud předvolat tuto osobu, aby se dostavila do soudní síně.
Na žádost předsedy senátu musí osoba účastnící se jednání na dálku poskytnout informace o místě, kde je přítomna, a o osobách, které je doprovázejí.
V případě osoby omezené na osobní svobodě se řízení účastní také zástupce správy věznice nebo vazební věznice, případný zástupce osoby a případný tlumočník.
Zápis z jednání se zpravidla pořizuje pomocí zvukového nebo zvukově-obrazového záznamového zařízení. V tomto případě je soudem z moci úřední zaznamenáváno i jednání, které se koná prostřednictvím videokonference. Pokud se však zápis z jednání pořizuje pouze písemně (např. při absenci vhodného vybavení soudní místnosti), průběh zasedání, včetně zasedání konaného prostřednictvím videokonference, se nezaznamenává a jednání se zaznamená do protokolu. V takovém případě je však možné, aby účastník řízení zaznamenával průběh jednání pomocí zařízení pro záznam zvuku (např. mobilního telefonu s funkcí diktafonu). Souhlas soudu se nevyžaduje, účastník řízení je pouze povinen informovat soud o svém záměru pořídit zvukový záznam.
Záznam obrazu a zvuku procesních úkonů prováděných v soudní síni se zasílá na místo, kde se nacházejí ti účastníci jednání, kteří oznámili svůj záměr zúčastnit se jednání na dálku, a z místa, kde se tito účastníci nacházejí, do budovy soudu, který vede řízení.
a) Osobní výslechy podle článků 12 až 14 zpravidla probíhají v polštině. Polské právo nestanoví možnost vést jednání před polským soudem v jiném než polském jazyce.
b) V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 určí dožadující soud jazyk, v němž bude jednání vedeno. V souladu s čl. 19 odst. 4 nařízení 2020/1783 však může polský ústřední orgán stanovit podmínku, že jednání musí proběhnout v polštině nebo že musí být zajištěn překlad do polštiny. To platí zejména pro situaci uvedenou v čl. 19 odst. 4 bodě 2 nařízení, tj. v případě, kdy se polský soud účastní přímého dokazování.
V případě jednání podle článků 12 až 14 zajišťuje tlumočníka polský soud jako soud dožádaný. Pravidla nestanoví, kde by se měl tlumočník nacházet, s výjimkou případů, kdy je osoba, která tlumočníka potřebuje, omezena na osobní svobodě (viz bod 4 výše).
V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení zajišťuje tlumočníka dožadující soud. Dožadující soud také rozhodne, kde se má tlumočník během výslechu zdržovat. Podle čl. 19 odst. 4 nařízení 2020/1783 může polský ústřední orgán stanovit podmínku, že se tlumočník musí nacházet na určitém místě.
a) V případě jednání podle článků 12 až 14 polský soud jako dožádaný soud oznámí osobě, která má být vyslechnuta, datum a místo jednání doručením předvolání v souladu s polským právem (zejména články 131 až 147 OSŘ), v praxi nejčastěji doporučenou poštou. Oznámení by mělo být učiněno nejpozději sedm dní před plánovaným datem jednání. Výjimečně může být tato lhůta zkrácena na tři dny (článek 149 občanského soudního řádu). V praxi to znamená, že datum jednání musí být stanoveno přibližně měsíc předem. Soud může osobu informovat i jiným způsobem, který považuje za nejvhodnější (např. telefonicky nebo e-mailem), pokud to považuje za nezbytné pro urychlení projednání věci. Podle článku 1491 OSŘ může soud předvolat účastníky řízení, svědky, znalce nebo jiné osoby způsobem, který považuje za nejvhodnější, považuje-li to za nezbytné pro urychlení projednávání věci. Takto provedené předvolání má účinky stanovené v OSŘ, je-li zřejmé, že bylo adresátovi doručeno ve lhůtách stanovených v čl. 149 odst. 2. Tato ustanovení umožňují předvolávat k soudu jiným způsobem než prostřednictvím doručování předvolání stanovených v článcích 131–147 OSŘ. Tyto jiné metody však nejsou upraveny výslovně. To znamená, že kromě zákonných způsobů předvolání může soud využít všech možných způsobů předvolání, jako je telefonický hovor (včetně SMS), fax, e-mail a další.
b) V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 je za oznámení času a místa konání jednání odpovědný dožadující soud, který v tomto ohledu uplatňuje své vlastní právo. V případě, že organizace jednání bude vyžadovat spolupráci s polským soudem (např. pro zajištění účasti soudu na jednání nebo dokonce pro poskytnutí prostor a zařízení nezbytných pro videokonferenci), musí dožadující soud při stanovení termínu jednání zohlednit dostupnost vybavení a personálu na polské straně. Tyto možnosti se značně liší a musí být stanoveny případ od případu.
V souladu s pravidly stanovenými v článku 22 nařízení 2020/1783 polské soudy požadují náhradu nákladů uvedených v tomto článku a žádají zálohu na náklady na znalecký posudek. Ostatní náklady spojené s použitím videokonferencí nese Polsko.
Dožadující soud je povinen informovat osobu, která má být vyslechnuta, že výslech se může konat pouze na základě dobrovolnosti bez použití donucovacích opatření. Pokud se polský soud účastní přímého dokazování, může požadovat ujištění, že výslech probíhá na základě dobrovolnosti (čl. 19 odst. 2 a 4 nařízení 2020/1783).
Soud ověří totožnost osoby na základě dokladu potvrzujícího její totožnost nebo totožnost a státní příslušnost. Konkrétně: v případě polského státního příslušníka průkaz totožnosti nebo cestovní pas; v případě cizího státního příslušníka cestovní pas, cestovní doklad nebo jiný platný doklad prokazující jeho totožnost nebo jeho totožnost a státní příslušnost. Výslech svědka začíná také otázkami týkajícími se jeho osoby a vztahu k účastníkům řízení. Stejné požadavky platí obdobně pro osoby, které se účastní jednání vedeného za použití technických prostředků umožňujících jeho konání prostřednictvím komunikace na dálku mimo soudní prostory.
Pokud jde o výslech podle článků 19 až 21, kdy dožadující soud informuje polský ústřední orgán o svém záměru vyslechnout svědka pod přísahou, může si ústřední orgán vyžádat znění uvedené přísahy. Je-li přísaha v rozporu se základními zásadami polského práva, může ústřední orgán s výslechem nesouhlasit nebo požádat o to, aby bylo použito znění přísahy stanovené v polských právních předpisech.
Pokud se videokonference koná v prostorách polského soudu, polské věznice nebo polského vazební věznice, poskytují tyto instituce specializované videokonferenční služby. Kontaktní údaje odpovědné osoby jsou dožadujícímu soudu sděleny v rámci technických opatření předcházejících videokonferenci.
Předseda senátu může nařídit, aby se osoba zbavená svobody účastnila procesních úkonů pouze v rámci jednání na dálku. V případě osoby omezené na osobní svobodě se jednání na dálku účastní také zástupce správy věznice nebo vazební věznice, případný zástupce osoby či tlumočník. Toto ustanovení se použije obdobně na osoby podléhající ústavní léčbě na základě zvláštních ustanovení (čl. 151 odst. 4 OSŘ).
Na základě polských právních předpisů se žádné dodatečné informace obvykle nevyžadují. Jsou-li přesto zapotřebí další informace (například o technických opatřeních u polského soudu), musí být tyto informace napsány v polštině nebo k nim musí být přiložen překlad do polštiny. Videokonference (jednání na dálku) jsou povoleny za předpokladu, že tomu nebrání povaha úkonů, které mají být na jednání provedeny, a pokud konání jednání na dálku zajišťuje plnou ochranu procesních práv účastníků řízení a řádný průběh řízení. V tomto případě jsou soudci a soudní úředník pro nahrávání přítomni v soudní síni a ostatní osoby, které se jednání účastní, nemusí být přítomny v prostorách soudu.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Podle portugalských právních předpisů musí soudce dožadujícího soudu provést výslech osob vyslýchaných prostřednictvím videokonference přímo, bez zásahu soudce z dožádaného soudu. Jedná se o pravidlo vztahující se na vnitrostátní případy, kdy se výslech provádí pomocí videokonference. Stejný postup se použije i v přeshraničních věcech, požádá-li soud dožadujícího členského státu o dokazování prostřednictvím videokonference podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020.
V přeshraničních věcech může alternativně soud dožadujícího členského státu požádat o dokazování prostřednictvím videokonference podle článků 12 až 14 uvedeného nařízení.
Hlavní vnitrostátní procesní pravidla upravující shromažďování důkazů pomocí videokonference od znalců, svědků a účastníků řízení jsou tato:
Znalci
Znalci z institucí, laboratoří nebo úřadů jsou prostřednictvím telekonference vyslechnuti z místa svého pracoviště (čl. 486 odst. 2. občanského soudního řádu).
Svědci
Svědci s bydlištěm mimo soudní obvod mohou být vyslechnuti prostřednictvím technologického zařízení, jež umožňuje audiovizuální komunikaci probíhající v reálném čase z budovy soudu, soudní sekce nebo z registrovaných obecních nebo farních zařízení nebo jiných veřejných budov v místě svého bydliště (článek 502 občanského soudního řádu).
V den výslechu se svědci identifikují úředníkovi soudu nebo úředníkovi veřejné správy v místě, kde mají vypovídat; od tohoto okamžiku však výslech vede soud projednávající danou věc a právní zástupci účastníků řízení prostřednictvím technologického zařízení umožňujícího audiovizuální komunikaci v reálném čase, aniž by byl nutný zásah soudu, u něhož se dokazování provádí.
Aniž jsou dotčena ustanovení mezinárodních nebo evropských právních předpisů, musí být svědci s bydlištěm v zahraničí vyslechnuti prostřednictvím technologického zařízení umožňujícího audiovizuální komunikaci v reálném čase, pokud jsou v místě jejich bydliště k dispozici nezbytné technologické prostředky.
Ve věcech projednávaných soudy nebo soudními sekcemi se sídlem v metropolitních oblastech Lisabon a Porto se výslech neuskuteční prostřednictvím technologického zařízení umožňujícího audiovizuální komunikaci v reálném čase, pokud se bydliště svědka nachází v dotčené metropolitní oblasti.
Nemůže-li se však osoba, která má podat svědectví, dostavit k soudu v daný čas nebo je-li to pro ni mimořádně obtížné, může soudce se souhlasem účastníků řízení stanovit, že případné vysvětlení, které je zapotřebí v zájmu náležitého rozhodnutí v dané věci, bude podáno telefonicky či jinými prostředky přímé komunikace mezi soudem a svědkem, je-li povaha skutečností, které mají být prošetřeny nebo objasněny, slučitelná s tímto postupem (článek 520 občanského soudního řádu).
Účastníci řízení
Pravidla týkající se výslechu prostřednictvím telekonference stanovená v článku 502 občanského soudního řádu se vztahují na účastníky řízení s bydlištěm mimo dotyčný okres nebo v případě autonomních oblastí mimo dotyčný ostrov (článek 456 občanského soudního řádu).
Nejsou stanovena žádná zvláštní omezení. Portugalské právo umožňuje vyslechnout pomocí videokonference svědky, účastníky řízení a znalce, jak je stanoveno ve výše uvedených právních předpisech.
Viz odpověď na předchozí otázku.
Obecným pravidlem je to, že dotyčná osoba musí být prostřednictvím videokonference vyslechnuta u soudu. Znalci z úřadů však mohou být prostřednictvím videokonference vyslechnuti na svém pracovišti. Výjimečně může soud za okolností stanovených v článku 520 občanského soudního řádu (citovaného v odpovědi na otázku č. 1) vyslechnout prostřednictvím videokonference i osobu, která se nachází na jiném místě, než je soud.
Ano, výslechy prostřednictvím videokonference jsou vždy zaznamenávány pomocí systému pro pořizování zvukových záznamů, který mají soudy k dispozici, a to v souladu s ustanovením článku 155 portugalského občanského soudního řádu.
Je-li Portugalsko dožádaným členským státem, bude se jazyk, v němž se uskutečňuje výslech, lišit podle okolností:
a) V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 nařízení (EU) 2020/1783 se použije portugalský jazyk. Mají-li být vyslechnuti cizí státní příslušníci, mohou hovořit i jiným jazykem, pokud neovládají portugalštinu. V tomto případě musí dožadující soud informovat o této skutečnosti dožádaný soud, aby tento mohl k dožádanému soudu předvolat tlumočníka.
b) V případě žádostí podaných podle článku 19 až 21 nařízení (EU) 2020/1783 se použije jazyk stanovený ve vnitrostátních právních předpisech členského státu dožadujícího soudu. Je-li třeba vyslechnout osoby, které tímto jazykem nehovoří, může dožadující soud v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby byl u dožadujícího soudu přítomen tlumočník. Alternativně může dožadující soud požádat (dožádaný) portugalský soud o přizvání tlumočníka, který bude přítomen u dožádaného soudu.
V případech uvedených v písmenech a) a b), kdy je nutno k soudu dožádaného členského státu předvolat tlumočníka, dožádaný soud požádá soud dožadujícího členského státu o uhrazení odměny pro tlumočníka, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2020/1783.
Tyto informace již byly uvedeny v odpovědi na otázku č. 6.
Podle portugalského práva je postup vztahující se na výslech a předvolání určité osoby k soudu v zásadě stanoven v čl. 7 odst. 3, čl. 172 odst. 5 a 6, článku 220, čl. 247 odst. 2, čl. 251 odst. 1 a článcích 417, 507, 508 a 603 portugalského občanského soudního řádu.
Kancelář soudu zpravidla musí z vlastního podnětu informovat svědky, znalce, účastníky řízení a jejich zástupce o tom, kdy se mají podle nařízení soudu dostavit k soudnímu řízení. Vyžaduje-li některý z účastníků řízení výslech svědka prostřednictvím videokonference, odpovídá kancelář soudu za předvolání tohoto svědka.
Oznámení za účelem předvolání svědků, znalců a jiných osob, které se účastní jednání příležitostně (např. tlumočník nebo technický poradce), k soudu se zasílají doporučeně s uvedením data, místa a účelu dostavení se k soudu. Oznámení se považují za doručená i tehdy, odmítne-li příjemce písemnost převzít. Poštovní doručovatel musí v takovém případě vyhotovit záznam o odmítnutí převzetí.
Oznámení za účelem předvolání účastníka k soudnímu řízení nebo výpovědi se zasílají doporučeně, jsou určeny dotyčné straně a je v nich uvedeno datum, místo a účel dostavení se k soudu. Jestliže účastník řízení ustanovil právního zástupce nebo je-li zastoupen současně právním zástupcem i právním poradcem, je v tomto případě třeba vyrozumět právního zástupce i právního poradce.
Zástupci účastníků řízení jsou vyrozuměni elektronickou cestou podle § 25 prováděcí ministerské vyhlášky (Portaria) č. 280/2013 ze dne 26. srpna 2013. Informační systém potvrdí datum vydání oznámení.
V právních předpisech není výslovně stanoveno, s jakým předstihem je nutno oznámení zaslat. V kterémkoli z výše uvedených případů se oznámení považuje za doručené třetí den poté, co bylo zaevidováno nebo vydáno elektronickými prostředky. Není-li třetí den pracovním dnem, považuje se oznámení za doručené první následující pracovní den. Z praktických důvodů je proto nutné ve vztahu k datu jednání dodržet s ohledem na oznámení minimálně tuto lhůtu, aby bylo možno oznámení považovat za řádně doručené.
V naléhavých případech lze svědky, znalce, jiné osoby účastnící se jednání příležitostně, účastníky řízení nebo jejich zástupce předvolat (nebo jejich předvolání zrušit) telegramem, telefonem či jinými podobnými telekomunikačními prostředky. Kontaktování telefonicky je vždy zaznamenáno v soudním spisu a poté následuje písemné potvrzení v určité formě.
Pokud se osoba, která měla být přítomna, nedostaví, musí svou nepřítomnost omluvit během samotného jednání, nebo ve lhůtě pěti dnů (kalendářních dnů, není-li však poslední den této lhůty pracovním dnem, prodlužuje se lhůta do dalšího pracovního dne).
V případě nedostavení se k soudu stanoví portugalské právní předpisy níže uvedené donucovací prostředky. Nedostaví-li se svědek, který byl řádně informován a který svou nepřítomnost neomluvil v zákonné lhůtě, je mu uložena pokuta a soudce může nařídit jeho předvedení. Tyto sankce se nepoužijí, je-li soudní řízení odročeno z jiných důvodů než kvůli neúčasti svědka. Pokud se nedostaví znalec či jiná osoba účastnící se jednání příležitostně, kteří byli řádně vyrozuměni a neomluvili svou nepřítomnost v zákonné lhůtě, lze jim uložit pokutu. Nedostaví-li se jeden z účastníků řízení poté, co byl řádně informován a neomluvil svou nepřítomnost v zákonné lhůtě, je mu uložena pokuta a soud může pro účely dokazování toto odmítnutí vykládat libovolně. Jestliže se soud domnívá, že odmítnutí účastníka řízení dostavit se k soudu znemožňuje nést důkazní břemeno, může důkazní břemeno obrátit.
Za použití videokonference se neúčtují žádné náklady.
Je-li portugalský soud v případě žádosti podle článku 19 nařízení (EU) 2020/1783 dožadující stranou, předvolá osobu, která má být vyslechnuta, aby se dostavila k uvedenému soudu v jiném (dožádaném) členském státě, poštou, a to jedním ze způsobů uvedených v odpovědi na otázku č. 8 podle okolností daného případu. Tato možnost doručení oznámení poštou je stanovena v článku 14 nařízení (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007. Osoba, která má být vyslechnuta, je v oznámení informována o tom, že se má dostavit na základě dobrovolnosti.
Je-li portugalský soud dožádanou stranou, odpovídá za vyrozumění osob, které mají být vyslechnuty, a jejich informování o tom, že se mají dostavit na základě dobrovolnosti, dožadující soud.
Na základě vzájemné dohody mezi dožadujícím a dožádaným soudem může vyrozumění osoby, která má být vyslechnuta, a její informování o tom, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti, zajistit soud dožádaného členského státu. K tomu může v praxi dojít bez ohledu na to, zda je portugalský soud dožadující nebo dožádanou stranou.
Ve stanovenou dobu výslechu ověří soudní úředník, zda je osoba, která má být vyslechnuta, přítomna, a informuje o tom soudce, který výslech povede, nebo dožadující soud, provádí-li výslech přímo dožadující soud.
Provádí-li výslech portugalský soudce, uskuteční se po zahájení řízení a před tím, než dotyčná osoba začne vypovídat, tyto kroky: i) osoba podávající výpověď, svědek nebo znalec složí před soudcem přísahu; ii) soudce položí předběžné otázky za účelem identifikace osoby, která má být vyslechnuta.
Identifikace osoby, která má být vyslechnuta, přísluší soudci, který provádí předběžný výslech, a tento se dotáže na její jméno, povolání, adresu, rodinný stav a jiné údaje, které považuje za nezbytné pro účely identifikace.
Soudce se vyslýchané osoby rovněž dotáže, zda je příbuzným, přítelem či odpůrcem některého z účastníků řízení a zda má na dané věci přímý či nepřímý zájem, aby posoudil věrohodnost jeho výpovědi.
Jestliže soudce během předběžného výslechu zjistí, že svědek není způsobilý nebo že se nejedná o správnou osobu, která má být vyslechnuta, nedovolí mu vypovídat. Svědek není způsobilý, nemá-li navzdory tomu, že mu v tom nebrání psychická porucha, přirozenou schopnost (fyzickou či duševní způsobilost) vypovídat.
Předběžný výslech soudci umožňuje ověřit rovněž existenci níže uvedených případů, kdy podle portugalského občanského soudního řádu mohou svědci nebo účastníci řízení výpověď odepřít.
Svědeckou výpověď mohou v souladu s článkem 497 občanského soudního řádu odepřít níže uvedené osoby (vyjma v řízení k ověření narození či úmrtí dětí):
Povinností soudce je informovat výše uvedené osoby o tom, že mohou výpověď odepřít.
Osoby, které jsou vázány profesním tajemstvím, musí zachovávat mlčenlivost jako státní úředníci nebo jsou vázány státním tajemstvím, musí být omluveny z podání výpovědi ve vztahu ke skutečnostem, na něž se toto tajemství vztahuje. V těchto případech ověří soudce oprávněnost omluvy, a považuje-li to za nutné, zbaví je mlčenlivosti.
Účastníci řízení mohou vypovídat pouze ve vztahu k osobním skutečnostem. V občanskoprávním řízení není přípustné, aby se výslech určitého účastníka řízení zaměřoval na trestné činy nebo přestupky, v souvislosti s nimiž je tento účastník řízení obžalován v trestním řízení.
Podle portugalského práva:
Provádí-li soud v jiném členském státě dokazování přímo z Portugalska prostřednictvím videokonference v souladu s články 19 a 20 nařízení (EU) 2020/1783, musí soud dožadujícího členského státu informovat (dožádaný) portugalský soud o těchto identifikačních údajích osoby, která bude vypovídat: jméno, profese, bydliště, občanský stav a další okolnosti, které považuje za nezbytné pro účely její identifikace; postavení, v němž bude při výslechu vystupovat (např. účastník řízení, svědek, znalec, technický poradce); jazyk, kterým osoba hovoří; zda je nutné, aby dožádaný soud stanovil tlumočníka.
Tyto údaje jsou nezbytné, aby mohl (dožádaný) portugalský soud na straně jedné učinit kroky k předvolání tlumočníka a na straně druhé ověřit přítomnost osoby, která má být vyslechnuta, ve stanoveném čase videokonference.
Jelikož však portugalský soudce do řízení nezasahuje, je nutno přísahu složit prostřednictvím videokonference u soudce soudu v dožadujícím členském státě. Totéž platí pro předběžný výslech, pokud se uskutečňuje, a pro otázky týkající se způsobilosti nebo odepření výpovědi či omluvení svědků z podání svědecké výpovědi, k jejichž projednání je příslušný soudce dožadujícího soudu v souladu s občanským procesním právem dožadujícího členského státu, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 8 nařízení (EU) 2020/1783.
Dožadující a dožádaný soud (jakmile byl tento určen ústředním orgánem) by měly navázat přímý kontakt a naplánovat videokonferenci a rovněž stanovit datum zkoušky spojení.
Z praktických důvodů se doporučuje provést zkoušku spojení pokud možno před vyrozuměním svědka; za tímto účelem by mělo být datum zkoušky spojení naplánováno s dostatečným předstihem, aby bylo možno svědka vyrozumět včas.
V den, kdy se koná zkouška spojení, a v den výslechu prostřednictvím videokonference by měl být na každém soudě přítomen odborník na informační technologie, odborník v oblasti telekomunikací nebo soudní úředník, který má potřebné znalosti.
V Portugalsku má Institut finančního řízení a soudní infrastruktury (Instituto de Gestão Financeira e Estruturas da Justiça, dále jen „institut IGFEJ“) pro videokonference na soudech k dispozici zvláštní tým.
Z organizačních důvodů je třeba institut IGFEJ vyrozumět o datu konání zkoušky spojení a výslechu pokud možno tři dny předem. To institutu IGFEJ umožní ověřit existenci potřebných technických podmínek pro konání videokonference, v případě komunikačních problémů mezi soudy ihned zasáhnout a sledovat zkoušku videokonference.
Naplánování videokonference v jiném členském státě na žádost portugalského soudu
(Dožadující) portugalský soud musí nejprve institut IGFEJ požádat o vytvoření potřebných technických podmínek pro videokonferenci, o zásah k odstranění případných komunikačních problémů mezi soudy a o sledování zkoušky videokonference.
Za účelem odstranění technických problémů požádá portugalský soud soud dožádaného členského státu, aby rovněž jmenoval osobu z videokonferenční služby, která odpovídá za sledování zkoušky anebo poskytování potřebné technické pomoci ve spolupráci s portugalskými techniky.
Jsou-li portugalské soudy dožadující stranou, často žádají o pomoc kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v Portugalsku, které se za účelem naplánování zkoušky a videokonference spojí přímo s dožádanými soudy. Je-li kontaktní místo upozorněno na technické problémy, spojí se přímo s týmy odpovědnými za videokonference v každém z dotčených členských států, požádá o potřebné spojení, informace nebo technické úpravy a odpovídajícím způsobem informuje dotčené soudy. To umožňuje překonat jazykovou bariéru a videokonferenci úspěšně provést.
Naplánování videokonference u portugalského soudu na žádost jiného členského státu
V Portugalsku je ústředním orgánem odpovědným za přijímání a schvalování žádostí z jiných členských států podle článku 19 nařízení (EU) 2020/1783 generální ředitelství soudní správy (Direcção-Geral da Administração da Justiça, dále jen „generální ředitelství“). Jakmile byla žádost schválena, informuje generální ředitelství soud dožadujícího členského státu o (dožádaném) portugalském soudu, u něhož se bude videokonference konat. Poté se musí dožadující a dožádaný soud přímo dohodnout na datech provedení nejprve zkoušky a posléze výslechu prostřednictvím videokonference.
Generální ředitelství jakožto ústřední orgán zprostředkuje přímý kontakt mezi dožadujícím a dožádaným soudem, jakož i kontakt s podpůrným týmem institutu IGFEJ pro videokonference, aby se vyřešily případné technické problémy. Rovněž kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v Portugalsku může zprostředkovat potřebné kontakty, je-li o to požádáno.
Soudy prostřednictvím přímých kontaktů zajistí videokonferenční místnost a určí pracovníky pro navázání technického spojení a podporu během videokonference u dožadujícího resp. dožádaného soudu. V Portugalsku je zpravidla vybrán soudní úředník s potřebnými znalostmi, pokud možno spolu s odborníkem v oblasti informačních technologií portugalského soudu.
Uskutečňuje-li se videokonference prostřednictvím IP, musí k tomu nutně dojít z Portugalska. Za tímto účelem požádá portugalský soud institut IGFEJ předem o navázání externího spojení.
Pokud se videokonference uskutečňuje prostřednictvím telefonní linky (ISDN), lze spojení s portugalskými soudy navázat ze soudů v ostatních členských státech.
V případě technických problémů může potřebnou pomoc poskytnout odborník v oblasti informačních technologií portugalského soudu nebo technik institutu IGFEJ.
Při podávání žádosti o videokonferenci by měl dožadující soud v poli 12 formuláře L uvést, že si přeje provést dokazování s využitím komunikačních technologií uvedených ve formuláři N; oba formuláře jsou obsaženy v příloze nařízení (EU) 2020/1783. Ve formuláři N se uvedou tyto údaje:
1. Technické údaje o videokonferenčním zařízení, které používá dožadující soud, konkrétně:
2. Údaje o ISDN a/nebo veřejném připojení IP daného soudu.
Údaje o komunikačním zařízení používaném při videokonferenci:
komunikační protokol: H.323,
bezpečnost: H.235 AES,
maximální podporované širokopásmové připojení: 256kbps.
3. Žádost o naplánování zkoušky videokonference před dokazováním.
4. Jméno a přímé kontaktní údaje (telefonní číslo, číslo faxu a e-mail) osoby, která bude při videokonferenci poskytovat podporu (soudní úředník, pokud možno spolu s odborníkem v oblasti informačních technologií nebo telekomunikací, který poskytuje soudu podporu).
5. Jako alternativu k IP nebo ISDN připojení a s cílem překonat omezení při komunikaci způsobená nastavením sítě a firewallu umožňují zařízení instalovaná v budovách soudů používat videokonferenční spojení prostřednictvím platforem, jako jsou Webex, Zoom, Teams nebo Skype.
V tomto případě by se soudy účastnící se videokonference měly předem dohodnout, jakou platformu použijí, neboť soudní úředník v Portugalsku bude muset požádat místního pracovníka informačních technologií, aby v zařízení určeném pro videokonferenci nainstaloval nezbytný software.
V každém případě je třeba vždy předem požadovat zkoušku spojení k posouzení toho, zda bude případně nutný technický zásah.
Související odkazy
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020
Upozornění
Údaje uvedené v tomto formuláři nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a orgány závazné. Je třeba řídit se platnými právními předpisy. Dané informace jsou pravidelně aktualizovány i s ohledem na vývoj judikatury.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ačkoli slovenský právní řád neobsahuje zvláštní předpisy, které by umožňovaly provést dokazování za účasti soudu dožadujícího členského státu, žádné ustanovení v tom soudu nebrání. Podle procesních předpisů provádí soud dokazování během jednání, a pokud to je účelné, i mimo ně (§ 188 občanského soudního řádu (Civilný sporový poriadok)). Se souhlasem účastníků řízení může soud uskutečnit ústní jednání prostřednictvím videokonference nebo jinými prostředky komunikačních technologií (§ 175 občanského soudního řádu). Účastníci řízení mají v zásadě právo být přítomni při dokazování.
Pro dokazování prostřednictvím videokonference neexistují zvláštní postupy (kromě výše uvedených). Použije se proto pouze nařízení o dokazování (Nariadenie o výkone dôkazu), občanský soudní řád a podzákonný předpis – vnitřní a kancelářský řád pro soudy (Spravovací a kancelársky poriadok pre súdy) (v roce 2015 vyhláška Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 543 ze dne 11. listopadu 2005 o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní soudy (okresné súdy), krajské soudy (krajské súdy), zvláštní soud (Špeciálny súd) a vojenské soudy (vojenské súdy)).
Všechny ostatní záležitosti je nutno vyřešit dohodou dotčených soudů s pomocí EJS.
Slovenský právní řád nestanoví žádná omezení, pokud jde o kategorie osob, které lze vyslechnout prostřednictvím videokonference. Podle § 187 občanského soudního řádu mohou jako důkaz sloužit veškeré prostředky, jimiž lze zjistit skutkový stav věci a které byly získány zákonným způsobem. Vyslechnout lze zejména účastníky řízení, svědky a znalce.
Podle § 203 občanského soudního řádu je nutno dokazování provádět tak, aby byla dodržena povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích.
Jestliže je účastníkem řízení nezletilé dítě, soud přihlédne k jeho názoru podle § 38 občanského soudního řádu. Názor nezletilého dítěte soud zjišťuje prostřednictvím jeho právního zástupce nebo příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately, nebo výslechem nezletilého dítěte i v nepřítomnosti rodičů. Konkrétní omezení by zřejmě závisela na věku dítěte a způsobu, jakým by se ho soud rozhodl vyslechnout.
Žádná, kromě omezení, která vyplývají z povahy důkazu (tj. nemožnost provést prostřednictvím videokonference ohledání místa atd.).
Dokazování se obvykle provádí během jednání (§ 188 občanského soudního řádu) a jednání se zpravidla koná v budově soudu (§ 25 ve spojení s § 35 vnitřního a kancelářského řádu pro soudy). Z technických důvodů si lze jen těžko představit uskutečnění výslechu na jiném místě.
Videokonferenční zařízení umožňuje zaznamenat také uskutečněnou videokonferenci. Podle § 175 občanského soudního řádu se však může ústní jednání prostřednictvím videokonference konat pouze se souhlasem účastníků řízení. Takto vyhotovený zvukový záznam se uchovává na nosiči dat, který je součástí soudního spisu.
Tato otázka není upravena výslovně ve vztahu k dokazování v zahraničí nebo prostřednictvím videokonference. Podle obecných předpisů pro soudní jednání podle článků 12 až 14 jedná slovenský soud vždy v úředním jazyce a v případě potřeby zajistí tlumočníky.
Jestliže soud provádí dokazování přímo podle článků 19 a 20, činí tak ve svém jazyce.
Pokud se soudní jednání koná prostřednictvím videokonference v souladu s články 12 až 14 a je zapotřebí tlumočení (např. soud vyslýchá Francouze žijícího na Slovensku), slovenský soud zajistí tlumočníka, nicméně požádá dožadující soud o úhradu nákladů v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení. Pokud je videokonference prováděna v souladu s článkem 19, ústřední orgán dohodne podmínky s dožadujícím soudem a navrhne, aby dožadující soud v případě potřeby zajistil tlumočníka. Tlumočníky se sídlem na Slovensku lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto záležitosti. Použijí se obecné předpisy o vedení jednání a předvolávání svědků a účastníků. Soud provádí dokazování zpravidla během jednání (§ 188 občanského soudního řádu) a předvolání k soudnímu jednání je nutno doručit s dostatečným předstihem tak, aby byla dodržena zákonná lhůta na přípravu na soudní jednání. Požadavky na předvolání stanoví § 46 odst. 3 vnitřního a kancelářského řádu pro soudy. Předvolání k soudu je nutno doručit „zpravidla nejméně pět dní přede dnem, kdy se má jednání konat“ (§ 178 odst. 2 občanského soudního řádu).
Slovenské soudy neúčtují náklady na videokonferenci.
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky. Soud má obvykle při zahájení výslechu dotyčnou osobu poučit o jejích procesních právech a povinnostech, není-li tato osoba zastoupena advokátem nebo není-li stranou sporu stát, státní orgán nebo právnická osoba zastoupená osobou s právnickým vzděláním (§ 160 občanského soudního řádu).
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky ve vztahu k videokonferencím. Konkrétní postup závisí na ad hoc dohodě dotčených soudů. Použijí se zřejmě obecné předpisy o ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta (§ 200 občanského soudního řádu). [Soud] ověří údaje z dokladu totožnosti nebo cestovního pasu. Na začátku výslechu je nutno zjistit totožnost svědka a rovněž okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost (příbuzenský poměr apod.).
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky v občanskoprávním řízení, pouze v trestním.
Podle § 196 odst. 2 občanského soudního řádu však soud na začátku výslechu poučí svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech (vypovídat pravdu a nic nezamlčet) a o trestních následcích křivé výpovědi.
Pokud dožadující soud požádá o výslech svědka, znalce nebo účastníka řízení pod přísahou v souladu se svým právem, nepovažuje se to za rozporné se slovenským veřejným pořádkem (ordre public). Znění přísahy lze nalézt v zákoně o mezinárodním právu soukromém a procesním (§ 58b zákona č. 97/1963).
Všechny slovenské soudy mají k dispozici administrativního pracovníka, s nímž lze dohodnout test audiovizuálního přenosu, datum výslechu apod. Administrativní pracovník je vyškolený pro obsluhu videokonferenčního zařízení. V případě problémů kontaktuje tento administrativní pracovník technického pracovníka soudu a může zajistit i jeho přítomnost v den výslechu.
Vyžadují se technické informace umožňující spojení se zařízením dožadujícího soudu a případně informace o tlumočníkovi.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Možné jsou oba postupy. V žádosti je třeba jednoznačně uvést, který postup má dožadující soud na mysli.
Je-li žádost podána podle článků 12 až 14 nařízení, použijí se na slyšení ustanovení soudního řádu týkající se předkládání důkazů.
V řízení ve věcech občanských nebo obchodních žádná takováto omezení uložena nejsou. Pomocí videokonference lze vyslechnout i znalce a strany.
Neexistují žádná omezení.
Nikoliv.
Zaznamenávání slyšení prostřednictvím videokonference není zakázáno, potřebné zařízení však není k dispozici na všech soudech. Při podávání žádosti je nutno vznést zvláštní dotaz za tímto účelem.
V případě žádosti podle článků 12 až 14 je slyšení vedeno ve finštině nebo švédštině. V případě přímého výslechu podle článků 19 až 21 volí jazyk, který se použije, dožadující soud.
Je-li žádost podána podle článků 12 až 14, je zajištění tlumočníků a místo, kde by se měli nacházet, věcí dohody mezi dožadujícím a dožádaným soudem. Je-li žádost podána podle článků 19 až 21, odpovídá za zajištění tlumočníků a místo, kde by se měli nacházet, dožadující soud.
V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 musí dožádaný soud zaslat písemné předvolání k slyšení. V ideálním případě by mezi doručením předvolání a datem slyšení měly uplynout nejméně dva až tři týdny. V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 odpovídá za doručení předvolání a přijetí potřebných opatření dožadující soud.
Je-li určitá osoba vyslýchána podle článků 12 až 14 nařízení u soudu, který má k dispozici videokonferenční zařízení, nemá použití tohoto zařízení zpravidla za následek zvláštní náklady. Je-li osoba vyslýchána podle článků 19 až 21 na jiném místě než u soudu, přebírá odpovědnost za náklady na videokonferenci dožadující soud.
Podle čl. 19 odst. 2 nařízení 2020/1783 musí dožadující soud dotyčnou osobu informovat o tom, že slyšení je dobrovolné.
Jsou-li žádosti podány podle článků 12 až 14, zjistí dožádaný soud totožnost osoby, která má být vyslechnuta, a v případě potřeby ověří její totožnost podle průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. Je-li žádost podána podle článků 19 až 21, musí totožnost osoby, která má být vyslechnuta, ověřit dožadující soud.
Při přímém dokazování podle článků 19 až 21 neexistují žádné zvláštní požadavky na složení přísahy. Přísaha se skládá v souladu s právními předpisy, jimiž se řídí soud, který svědka vyslýchá.
Dožádaný soud musí za tímto účelem uvést kontaktní osobu.
– Dožadující soud by měl uvést jména kontaktních osob jak pro technická opatření, tak i zvláštní (právní) otázky.
– Žádost by měla uvádět kontaktní údaje (e-mailové adresy a/nebo telefonní čísla) kontaktních osob, které umožňují obrátit se v případě problémů při audiovizuálním přenosu na tyto osoby i během slyšení.
– Pokud se dotyčné státy nacházejí v různých časových pásmech, je třeba v žádosti uvést, zda se uvedeným časem rozumí čas dožadujícího, nebo dožádaného státu.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, dokazování pomocí videokonference lze provést za účasti soudu v dožadujícím členském státě, nebo přímo soudem tohoto členského státu.
Podle § 5 zákona (2003:493) o nařízení EU o dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení o dokazování“) provádějí dokazování okresní soudy (tingsrätter) a je nutno použít pravidla pro dokazování mimo hlavní líčení, která jsou obsažena v kapitole 35 § 8–11 soudního řádu (rättegångsbalken), není-li v nařízení stanoveno jinak.
Je třeba uvést, že v případech, kdy není použitelné nařízení o dokazování, jsou ustanovení týkající se dokazování obsažena v jiných zákonech, například v zákoně (1946:816) o dokazování pro zahraniční soud.
Vyslechnout pomocí videokonference lze všechny, kteří mají být v dané věci vyslechnuti.
Nejsou uložena žádná zvláštní omezení.
Dokazování provádějí okresní soudy (tingsrätter). Jinak nejsou uložena žádná zvláštní omezení.
Ano, zaznamenávání je přípustné a příslušné zařízení je k dispozici.
a) Výslech se musí uskutečnit ve švédštině, soud však může využít služeb tlumočníka.
b) To závisí na pravidlech dožadujícího státu.
a) Při výslechu ve Švédsku je na švédském soudu, aby rozhodl, zda a jak má být tlumočník při výslechu přítomen.
b) Dožadujícímu soudu může být při hledání tlumočníka, je-li to třeba, na žádost nápomocen Úřad vlády (Regeringskansliet), který je podle nařízení o dokazování ústředním orgánem. Úřad vlády a dožadující soud se mohou dohodnout na způsobu účasti tlumočníka na výslechu. (Čl. 20 odst. 2 nařízení o dokazování).
a) Dožádaný soud zašle osobě, která má být vyslechnuta, předvolání. V předvolání je upřesněna doba a místo výslechu. Neexistují žádné právní požadavky, pokud jde o dobu, kterou je třeba při rozhodování o datu výslechu poskytnout. Vyslýchaná osoba však musí mít dostatek času (tzv. „přiměřený prostor“) na to, aby předvolání mohla vyhovět.
b) To závisí na pravidlech dožadujícího státu.
Požaduje-li to švédský soud, musí dožadující soud uhradit náklady na znalce a tlumočníky, náklady v souvislosti se žádostí o vyřízení zvláštním postupem a náklady na komunikační technologie, jako je možnost videokonference a telefonní konference (viz čl. 22 odst. 2 a čl. 12 odst. 3 a 4 nařízení o dokazování).
Je na dožadujícím soudu, aby dotčenou osobu informoval, že se dokazování podle článku 19 nařízení o dokazování uskutečňuje na základě dobrovolnosti.
Pro ověření totožnosti v této souvislosti není stanoven žádný zvláštní postup.
Obvykle se uplatní vnitrostátní předpisy o složení přísahy a pro použití článku 19 nejsou stanoveny žádné zvláštní podmínky ani požadavky na informace.
Na všech soudech jsou k dispozici pracovníci, kteří jsou schopni obsluhovat videokonferenční zařízení.
Obvykle se nevyžadují žádné další informace.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.